| Zisis Sotiriou | |
|---|---|
| Datum narození | 19. století |
| Místo narození |
|
| Země | |
| obsazení | revoluční |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Zisis Sotiriou ( řecky Ζήσης Σωτηρίου , Servia, Kozani (nom) ? -?) - řecký revolucionář, účastník řecké osvobozenecké války v letech 1821-1829 , povstání 1853-1854, dobrovolník v Itálii 186501 Garibaldových válek 1862.
Podle některých údajů se narodil v jedné z vesnic západního Olympu , podle jiných v nedalekém městě Servia, Kozani , Západní Makedonie . Neexistují žádné spolehlivé údaje o roce jeho narození. O jeho raném životě a jeho odchodu do Maďarska je málo informací. Řecká revoluce z roku 1821 ho zastihla jako obyvatele Pešti . Před odjezdem do odbojného Řecka si Sotiriou oblékl fustannel a vydal se na koni na centrální náměstí v Pešti, kde za výkřiků Řeků a Maďarů spálil podobiznu Osmanů [1] . Válka za osvobození znamenala jeho účast v bojích na poloostrově Chalkidiki ve střední Makedonii pod velením Emmanuela Pappase , na Peloponésu a ve středním Řecku.
Po obnovení řeckého státu se v roce 1830 stal veterán Sotiriou správcem Athénského muzea Akropolis . Každý měsíc hlídač Sotiriou věnoval část svých skromných výdělků armádnímu fondu. Také každý 25. březen, oslavovaný jako den začátku řecké revoluce, používal své vlastní peníze k tisku a distribuci brožur [2] . Během krymské války v letech 1853-1854 se Sotiriou zúčastnil expedice a povstání proti Osmanům v oblasti Olympus - Pieria (viz Řecko během krymské války ) [3] , [4] .
Když byla v roce 1859 vytvořena řecká legie, která se připravovala na vyslání do Itálie, byl zvolen jejím pokladníkem. V této pozici napsal 8. června 1859 projev k národu a podepsal se jako „Hellene z Olympu, Zisis Sotiriou“ [5] . V řadách legie se spolu s dalšími řeckými dobrovolníky jako Stekulis, Smolenskis, Nikolaos , Makris, Praidis, Alexandros , Vafiadis, Anastasios účastnil bojů na straně Garibaldiho, Giuseppe ve válce s Rakušany. Spolu s červenými košilemi Garibaldiho se mnoho řeckých dobrovolníků, včetně Sotiriou, zúčastnilo sicilského tažení a bitvy u Calatafimi [6] .
S morální podporou (korespondencí) krále Otty a podporou řeckých dobrovolníků Garibaldi vymyslel romantický plán pro vylodění na Balkáně a společné akce Řecka a Garibaldiánů k dobytí Konstantinopole [7] . O několik let později a poté, co tyto plány selhaly, napsal Sotiriou na adresu Garibaldiho: „Generálu Garibaldimu v Capreře. Generále, jistě si pamatujete 15. srpen 1862 v Aspromonte , kdy vaším heslem byl Řím svobodný, hlavní město celé Itálie nebo smrt, a kdy mým heslem bylo celé Řecko svobodné, Konstantinopol hlavní město Řeků nebo smrt. Generál, stejně jako dobrovolník Sotiriou bojoval v letech 1859-1860 za nezávislost a znovusjednocení bratrské Itálie a v roce 1862 bojoval v Aspromonte o hlavní město Řím a byl uvězněn v pevnosti Mard v Alpách, tak Garibaldové, generál, pomůže Zisis Sotiriou při osvobození jeho vlasti a znovusjednocení s mateřským Řeckem s hlavním městem v Konstantinopoli. Athény 20. března 1878. Dobrovolník v letech 1859, 1860 a 1862, Zisis Sotiriou, Hellene of Olympus“ [8] .
Řecký historik Janis Kordatos si všímá protimonarchistického studentského shromáždění v Aténách 25. března 1861, v den 40. výročí řecké revoluce, kam studenti pozvali Sotiriou, která se právě vrátila z Itálie. Zde Kordatos poznamenává, že Sotiriou svými vlastními penězi podporoval oddíl řeckých Garibaldiánů [9] . Neexistují žádné spolehlivé údaje o roce Sotiriouovy smrti.