Systém sociálního zabezpečení v Ázerbájdžánu sestává z programů zaměřených na snižování chudoby a ekonomických problémů obyvatelstva podporou rozvoje efektivního trhu práce. Systém sociálního pojištění zahrnuje důchody, podporu v nezaměstnanosti, zdravotní pojištění a další sociální dávky. [jeden]
V roce 2020 bylo v zemi 1 270 559 důchodců. [2]
Od 1. ledna 2017 byl zaveden pojem „minimální důchod“, jehož výše byla 110 manatů . Od 1. října 2019 činil minimální důchod 200 manatů. [3] Od 1. ledna 2022 bude minimální pracovní důchod 240 manatů [4] .
Kritérium potřeby pro rok 2022 je stanoveno na 200 manatů. Pro rok 2021 bylo kritériem potřeby 170 manatů [5] .
Životní minimum pro rok 2022 je stanoveno na 210 manatů [6] .
Důchody v Ázerbájdžánu jsou přiděleny: [7]
- podle věku
- zdravotním postižením
- ztráta hlavy rodiny
Starobní důchod se skládá z fondové a pojistné části.
Podmínky pro přiznání starobního důchodu:
Zároveň je starobní důchod přiznán, pokud je na individuálním účtu částka ve výši alespoň minimálního důchodu z práce, bez ohledu na délku služby, dostatečná k živobytí. Pokud částka nestačí na živobytí, měla by minimální doba přispívání na pojistnou část důchodu činit 25 let.
Při pokračování v práci po odchodu do důchodu se každých 6 let k důchodu připočítává částka rovnající se výsledku dělení 72 příspěvky na sociální pojištění [10] .
Zahraniční občané a osoby bez státní příslušnosti trvale pobývající na území Ázerbájdžánské republiky mají nárok na důchod na stejném základě jako občané Ázerbájdžánu.
Na počátku 21. století byl v Ázerbájdžánu zaveden kartový systém při provádění výplat důchodů. V letech 2004 - 2006 byl ve městech a krajských centrech realizován projekt organizace systému vyplácení důchodů a dávek obyvatelstvu plastovými kartami prostřednictvím bankomatů. Pro rok 2011 80 % důchodců pobírá důchod prostřednictvím bankomatů. [jedenáct]
Od listopadu 2013 jsou do důchodového systému zavedeny individuální pojistné účty [12] .
Při výkonu pracovní činnosti občany Ázerbájdžánu v zahraničí, pokud má Ázerbájdžán a příslušné státy dohodu, se tato délka služby započítává při přiznávání důchodu. Důchod je v tomto případě přidělen a vyplácen z Ázerbájdžánu [13] .
Při výkonu pracovní činnosti občanů jiných států na území Ázerbájdžánu se jim v případě dvoustranných dohod tato délka služby započítává při přiznávání důchodu ve státě, jehož jsou občany.
Vypláceno rodinám s nízkými příjmy, jejichž průměrný měsíční příjem je pod kritériem potřeby každého člena rodiny.
Dne 8. června 2010 byla přijata Vojenská doktrína , jejímž hlavním cílem bylo rozvinout systém sociální ochrany a zlepšit životní podmínky vojenského personálu. [čtrnáct]
Vláda svým rozhodnutím ze dne 11.02.2016 provedla řadu změn v „Pravidlech pro podávání žádostí o účelovou státní sociální pomoc, její jmenování, vydávání a odmítání vydání“. [patnáct]
Dne 1. února 2007 podepsal prezident Ázerbájdžánské republiky Ilham Alijev dekret „O dodatečných opatřeních ke zvýšení sociální ochrany obyvatelstva“, podle kterého se výše sociálních dávek zvýšila o 25 %. Za posledních několik let se tato částka zvýšila 2,6krát. Přijetím zákona „o dávkách“ byla alespoň jednou ročně zahájena valorizace sociálních dávek. [jeden]
Na jaře 2006 byl zahájen cílený program sociální ochrany, v jehož rámci byla poskytnuta materiální pomoc cca 50 000 rodinám. Následující rok bylo přiděleno 68 milionů manatů. Zvýšila se také výše hmotné pomoci rodinám s nízkými příjmy. [jeden]
Odbor sociálního zabezpečení byl zřízen na základě výnosu prezidenta Ázerbájdžánské republiky č. 462 ze dne 27. září 2006. [16]
K zajištění realizace „Státního programu deinstitucionalizace a alternativní pomoci v republice“ byl zpracován a realizován „Akční plán Ministerstva práce a sociální ochrany obyvatelstva Ázerbájdžánské republiky na rok 2014“. [17]
Nařízením prezidenta Ázerbájdžánské republiky bylo v zemi schváleno kritérium potřebnosti pro stanovení výše účelové sociální pomoci pro rok 2018. Bylo studováno tempo růstu průměrné měsíční mzdy v roce 2017 a byl vyvinut algoritmus pro zvýšení důchodů od začátku roku 2018. [osmnáct]
V březnu 2017 podepsal prezident Ilham Alijev dekret o zřízení Komise pro regulaci a koordinaci pracovněprávních vztahů v souvislosti s aplikací dekretu „O schválení Strategických plánů národního hospodářství a hlavních sektorů Ekonomika." [19]
Jedním z ustanovení Koncepce rozvoje „Ázerbájdžán – 2020: Pohled do budoucnosti“ jsou:
Nařízení o kritériích pro určování invalidity a zdravotního stavu bylo schváleno výnosem Kabinetu ministrů Ázerbájdžánu ze dne 30. prosince 2015 . [21]
Dne 9. ledna 2013 podepsal prezident Ázerbájdžánu příkaz „O dodatečných opatřeních k poskytování sociálních služeb zdravotně postiženým dětem a osobám v nebezpečné sociální situaci, které nedosáhly dospívání“. V roce 2013 schválilo Ministerstvo práce a sociální ochrany obyvatelstva 17 prioritních projektů. Při realizaci projektů v roce 2013 získalo sociální, psychologické, právní a reintegrační služby 800 dětí do 18 let. [22]
Zdravotně sociální expertizní a rehabilitační subsystém (TSERAS) byl vytvořen v centralizovaném informačním systému MPSV výnosem prezidenta republiky ze dne 14. září 2015 „O zlepšení systému posuzování omezení a příležitostí zdravotního postižení“. v oboru zdravotnictví“. [23]
Do roku 1920 důchody přidělovala a vyplácela Kavkazská okresní pojišťovací asociace. Navíc invalidní dávky vypláceli majitelé průmyslových organizací. Výnos č. 15 AzRevKom z 18. května 1920 pokračoval ve výplatě důchodů a invalidních dávek.
Výnos AzRevKom č. 35 ze dne 9. června 1920 zavedl povinné sociální pojištění pro případ nemoci. Všichni dělníci a zaměstnanci podléhali pojištění. Zaměstnavatel přispíval 10 % z výdělku zaměstnance do odboru sociálního zabezpečení Lidového komisariátu práce. V případě nemoci hradilo oddělení náklady léčení.
19. července 1920 byl přijat dekret o podpoře v nezaměstnanosti. Zajišťuje výplatu dávek při příležitosti uzavření podniku, snížení počtu zaměstnanců, propuštění z důvodu nemoci. Pro získání dávek byla nutná registrace na úřadu práce.
Byl založen Ázerbájdžánský fond sociálního zabezpečení [24] .
V roce 2009 asi 2,5 milionu lidí, tedy přibližně 26 procent populace země, bylo zapojeno do systému sociálního zabezpečení [25] .
V roce 2007 15 procent obyvatel republiky (1 milion 248 000 lidí) byli důchodci [1] . V roce 2012 Pracovní důchod celkem pobíralo 1 277 596 osob. Podle statistik za rok 2012 bylo 39 procent důchodců mužů, 61 procent žen. Většina z nich pobírala starobní důchod, zbytek - pro invaliditu a kvůli ztrátě hlavy rodiny. [26] .
V roce 2013 průměrná výše důchodu v republice byla 163 manatů. Do roku 2014 výše této částky byla zvýšena o 20 procent (183 manatů) [26] .
Do léta 2017 bylo v zemi pobírat důchody 1 milion 325 tisíc lidí, z toho 329 tisíc 275 starších lidí [27] . Za období 2006 až 2017 se průměrný důchod v republice zvýšil 6,4krát. Náklady na důchody vzrostly 5,9krát.
V roce 2015 se objem účelové sociální pomoci na každého člena rodiny zvýšil oproti roku 2012 o 27 % a činil 145,8 manatů. Ke konci roku 2015 se počet rodin pobírajících cílenou sociální pomoc oproti roku 2012 snížil o 21 000, resp. 15,7 % a činil 112 600 [28] .
Podle Státního statistického výboru bylo v roce 2015 nezaměstnaných 5 % populace. Počet lidí pobírajících podporu v nezaměstnanosti mezi nezaměstnanými se v posledních letech pohybuje kolem 0,5 %. [28]
| let | HDP na obyvatele (manat) [1] | Průměrný měsíční důchod (manat) | Důchody v poměru k HDP v procentech |
| 1996 | 282,1 | 3.5 | 1.2 |
| 2000 | 595,1 | 13 | 2.2 |
| 2001 | 665,2 | 14.4 | 2.2 |
| 2002 | 752,9 | 14.7 | 2,0 |
| 2003 | 880,8 | 17.7 | 2,0 |
| 2004 | 1042,0 | 23.8 | 2.3 |
| 2005 | 1513,9 | 24.0 | 1.6 |
| 2006 | 2156,4 | 28.5 | 1.3 |
| 2007 | 3700,0 | 41.1 | 1.1 |
| 2008 | 4439,9 | 62,9 | 1.4 |
| let | Průměrný měsíční důchod (manat) [1] | Průměrný plat (manat) | Procento průměrného měsíčního důchodu a průměrné mzdy |
| 1996 | 3.5 | 17.9 | 19.6 |
| 2000 | 13 | 44,3 | 29.3 |
| 2001 | 14.4 | 52,0 | 27.7 |
| 2002 | 14.7 | 63,1 | 23.3 |
| 2003 | 17.7 | 77,4 | 22.9 |
| 2004 | 23.8 | 99,4 | 23.9 |
| 2005 | 24.0 | 123,6 | 19.4 |
| 2006 | 28.5 | 149,0 | 19.1 |
| 2007 | 41.1 | 215,8 | 19.0 |
| 2008 | 62,9 | 268 | 23.5 |
| Evropské země : Sociální politika | |
|---|---|
| Nezávislé státy |
|
| Závislosti |
|
| Neuznané a částečně uznané státy |
|
| 1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. | |