Seznam zátok na poloostrově Trudny

Na západní straně je poloostrov Trudnyj omýván vodami zálivu Nachodka a mírně na východní straně vodami zálivu Vostok , významnou část východního pobřeží (jižně od mysu Podosenov k mysu Popov) tvoří část otevřené pobřeží zálivu Petra Velikého v Japonském moři . Mnoho zátok je bezejmenných.

Břehy zálivu Litovka, záliv Yelizarov, který je jeho součástí, a severní část zálivu Labutí jezero se nacházejí na území partizánského okresu , všechny ostatní jsou na území městského obvodu Nakhodka .

název čínské jméno obraz Umístění pobřeží
litevský Taudemi, Taodemi - název zálivu do roku 1972. Tvoří ho dvě složky – „tao“ ze slova „ano“ – velké a tungusko-mandžuské hydronymum „demi“ [1] . Východní záliv. Mezi mysem Vostok Bay a mysem Elizarov [2] . Jižně od ústí Litovky je břeh zátoky vyvýšen úzkou pláží z drobných kamínků [2] .
" Labutí jezero " [3] Tapauza (název uvádí místní historik Maratkanov [4] ): z čínštiny yes - „velký“, podle - „jezero“, tzu je přípona, tedy Dapozi - „Velké jezero“ [5] . Zátoka Vostok, severovýchodně od mysu Podosenov [6] . Písečná pláž [6] .
Podosenová Big Tihangou [7]  byl název zálivu až do roku 1972. Je tvořen složkami: „ano“ – velký, „han“ – suchý, „gou“ – pád. "Dakhangou" - Velká suchá podložka [8] . Přejmenován podle nedalekého mysu Podosenov [9] . Část otevřeného břehu zátoky Petra Velikého. Mezi mysem Podosenov na severu a mysem Kozin na jihu [10] . Na břehu zátoky se nachází úzká oblázková pláž [10] . Obec Priiskovy .
Kozina Malý Tikhangou [11]  - název zátoky do roku 1972 [8] . Přejmenován podle nedalekého mysu Kozina [12] . Část otevřeného břehu zátoky Petra Velikého. Na břehu zátoky se nachází široká písečná pláž [6] "Zolotary" [13] .
Bezejmenná zátoka jihovýchodně od zátoky Kozin Část otevřeného břehu zátoky Petra Velikého.
Bezejmenná zátoka 800 m severně od zátoky Otrada Část otevřeného břehu zátoky Petra Velikého. Na pobřežním pásu do 10 m je kamenná plošina pokrytá balvany, drtí, oblázky s výchozy skalního podloží [14] .
Bezejmenná zátoka severně od zátoky Otrada Část otevřeného břehu zátoky Petra Velikého.
Radost Chuzgov (Chazgou [15] ), Maly Yuzgol - název zátoky do roku 1972: z "chu" - potoky, koncovka "tzu" a "gou" - pad, tedy Stream pad [16] . Část otevřeného břehu zátoky Petra Velikého. Na východním břehu zálivu se nachází písečná pláž [10] "105th".
průhledný Uyegova, Uyegou, Big Yuzgol: z čínského "yue" - krab a "gou" - podložka, tedy Krabí podložka [17] . Část otevřeného břehu zátoky Petra Velikého. Na jihovýchodním pobřeží se nachází oblázková pláž [10] .
chůze Lyudyanza - název zálivu do roku 1972 [18] : odvozeno z čínského "lu" - číslo šest; "dian" - vrchol hory, vrchol a přípona "tzu", tedy šestý vrchol hory [19] . Dalším jménem je Kudua [18] . Část otevřeného břehu zátoky Petra Velikého. Mezi mysem Passeka a mysem Skalisty [20] . Břehy zálivu jsou skalnaté [21] . Pláž "čínská" [13] .
Neznámý [22] Část otevřeného břehu zátoky Petra Velikého. Mezi mysem Skalisty a mysem Tungus [20] . Podél pobřeží se tyčí skály a jen na některých místech jsou oblázky s pískem. Z mořské strany se téměř po celé délce pobřeží táhnou útesy, vysychající a podvodní skály [20] .
Tungus . Skládá se z několika zálivů, které jsou od sebe odděleny skalnatými mysy s kameny a v jejich blízkosti ležícími útesy [23] . Liangouai [24] , Langouai: od "laň" - pramen, přepad vody a "gou" - pád; ai-shore, cliff, tedy „Spring Pad“ [25] . Část otevřeného břehu zátoky Petra Velikého. Mezi mysem Tungus a mysem Lichačev [23] . Pláže jsou převážně písčité, s občasnými balvany a oblázky [23] .
Popova Chagabur: jméno je možná čínské. Tvořeno z "cha" - rukáv, vidlice, přítok; "gou" - pád; "bu" - molo a koncovka "er", tedy molo na soutoku řeky [19] . Záliv Nachodka. Severně od mysu Popov [26] . Břehy tvoří mírné svahy Popova kopce [26] .
Zátoka bez názvu: skládá se ze zátok [26] . Záliv Nachodka. Mezi mysem (42°45,0/N, 132°52,4' E) a mysem Musatov [26] . Břehy zálivu jsou převážně kamenité [26] .
Musatov Chituai, Chutuvay [27]  - název zálivu před rokem 1972 [28] : z čínského "chu" - vyčnívat; "tou" - hlava, vrchol; "ai" - pobřeží, skála. Zkreslené čínské hydronymum - Vynikající (v moři) mys [27] . Přejmenován podle nedalekého mysu Musatov [29] . Záliv Nachodka. Severně od mysu Musatov [30] . V horní části zálivu je břeh nízký a písčitý [30] .
Novitsky Chadaudzha, Chataudzho, Chitauza - název zálivu do roku 1972 [31] : z čínského "cha" - vidlice, přítok, záliv; "tou" - vršek a přípona "zi", tedy vršek arkýře [32] . Záliv Nachodka. Mezi mysem Pavlovským a Bakhirevovou skálou [30] . Sklad ropy Nakhodka .
Les [33] Záliv Nachodka. Severně od Novitského zálivu [33] . U vjezdu do zátoky stojí oddělená skála Lev [34] .
Zátoka jižně od Cape Leaders Záliv Nachodka.
Zátoka jižně od mysu Shvedov Záliv Nachodka.
Nachodka Suchan-Shaina (1866) [35] a Tuy-khan-shvua [36] (1872) [37] . Záliv Nachodka. Mezi mysem Astafiev a mysem Shefner [38] . Kotviště byla vybudována téměř podél celého pobřeží zálivu [38] .

Poznámky

  1. ↑ Viz pořadové číslo zeměpisných jmen 377: Solovjov, F.V. Slovník čínských toponym na území sovětského Dálného východu. - Vladivostok: DVNTs AN SSSR, 1975. - T. 5.
  2. ↑ 1 2 Pilot severozápadního pobřeží Japonského moře. - Ministerstvo obrany SSSR, 1984. - S. 180-181.
  3. ↑ Labutí jezero . // území.nakhodka-lib.ru. Staženo: 1. srpna 2021.
  4. ↑ Maratkanov, V. Obtížný poloostrov . // území.nakhodka-lib.ru. Datum přístupu: 28. června 2021.
  5. ↑ Solovjov, F. V. Slovník čínských toponym na území sovětského Dálného východu. - Vladivostok: DVNTs AN SSSR, 1975. - S. 160.
  6. ↑ 1 2 3 Pilot severozápadního pobřeží Japonského moře. - Ministerstvo obrany SSSR, 1984. - S. 181.
  7. ↑ Gruzdev, A.I. Coastline: název na mapě. - Vladivostok: Dalnauka, 1996. - S. 43.
  8. ↑ 1 2 Viz pořadové číslo zeměpisných jmen 411: Solovjov, F.V. Slovník čínských toponym na území sovětského Dálného východu. - Vladivostok: DVNTs AN SSSR, 1975. - T. 5.
  9. ↑ Gruzdev, A.I. Coastline: název na mapě. - Dalnauka, 1996. - S. 43.
  10. ↑ 1 2 3 4 Pilot severozápadního pobřeží Japonského moře. - Ministerstvo obrany SSSR, 1984. - S. 182.
  11. ↑ Gruzdev, A.I. Coastline: název na mapě. - Vladivostok: Dalnauka, 1996. - S. 32.
  12. ↑ Gruzdev, A.I. Coastline: název na mapě. - Dalnauka, 1996. - S. 32.
  13. ↑ 1 2 Beltsov, Valery. Jména minulosti nepustí  // Rio Panorama: noviny. — 2014.
  14. ↑ Kašenko, S. D. Půdy zátoky Vostok v Japonském moři // Biota a prostředí rezervací Dálného východu: časopis. - Vladivostok, 2014. - č. 1 . - S. 34 .
  15. ↑ Trasa plavby na jihovýchodní pobřeží Sibiře a Koreje. Druhé vydání .. - US Government Printing Office, 1961. - S. 360.
  16. ↑ Viz pořadové číslo zeměpisných jmen 556: Solovjov, F.V. Slovník čínských toponym na území sovětského Dálného východu. - Vladivostok: DVNTs AN SSSR, 1975. - T. 5.
  17. ↑ Viz pořadové číslo zeměpisných jmen 441: Solovjov, F.V. Slovník čínských toponym na území sovětského Dálného východu. - Vladivostok: DVNTs AN SSSR, 1975. - T. 5.
  18. ↑ 1 2 Gruzdev, A.I. Coastline: název na mapě. - Vladivostok: Dalnauka, 1996. - S. 42.
  19. ↑ 1 2 Viz pořadové číslo zeměpisných jmen 517: Solovjov, F.V. Slovník čínských toponym na území sovětského Dálného východu. - Vladivostok: DVNTs AN SSSR, 1975. - T. 5.
  20. ↑ 1 2 3 Pilot severozápadního pobřeží Japonského moře. - Ministerstvo obrany SSSR, 1984. - S. 184.
  21. ↑ Pilot severozápadního pobřeží Japonského moře. - Ministerstvo obrany SSSR, 1984. - S. 183.
  22. ↑ Sei, I.I., Kalacheva, E.D. Biostratigraphy of the Lower and Middle Jurassic deposits of Dálného východu. - Leningrad: Nedra, 1980. - S. 34.
  23. ↑ 1 2 3 Pilot severozápadního pobřeží Japonského moře. - Ministerstvo obrany SSSR, 1984. - S. 184-185.
  24. ↑ II // Jihovýchodní pobřeží Sibiře a Koreje. Washington: Spojené státy americké. Hydrografický úřad, 1947. - S. 358.
  25. ↑ Viz pořadové číslo zeměpisných jmen 131: Solovjov, F.V. Slovník čínských toponym na území sovětského Dálného východu. - Vladivostok: DVNTs AN SSSR, 1975. - T. 5.
  26. ↑ 1 2 3 4 5 Pilot severozápadního pobřeží Japonského moře. - Ministerstvo obrany SSSR, 1984. - S. 191.
  27. ↑ 1 2 Viz pořadové číslo zeměpisných jmen 549: Solovjov, F.V. Slovník čínských toponym na území sovětského Dálného východu. - Vladivostok: DVNTs AN SSSR, 1975. - T. 5.
  28. ↑ Gruzdev, A.I. Coastline: název na mapě. - Vladivostok: Dalnauka, 1996. - S. 38.
  29. ↑ Gruzdev, A.I. Coastline: název na mapě. - Dalnauka, 1996. - S. 38.
  30. ↑ 1 2 3 Pilot severozápadního pobřeží Japonského moře. - Ministerstvo obrany SSSR, 1984. - S. 192.
  31. ↑ Gruzdev, A.I. Coastline: název na mapě. - Vladivostok: Dalnauka, 1996. - S. 40.
  32. ↑ Viz pořadové číslo zeměpisných jmen 518: Solovjov, F.V. Slovník čínských toponym na území sovětského Dálného východu. - Vladivostok: DVNTs AN SSSR, 1975. - T. 5.
  33. ↑ 1 2 Ivanova, E. D. Studium mikrofauny v zátokách South Primorye // Geosystémy severovýchodní Asie: rysy jejich časoprostorových struktur, regionalizace území a vodní plochy: Sborník vědeckých článků. - Vladivostok: Pacifický institut geografie FEB RAS, 2019. - S. 215 .
  34. ↑ Černikov, Valerij. Fox Island. Čím byl pro nás v 50. letech ... // Nakhodka worker  : noviny. — 2017.
  35. ↑ Ořechov, Fedor Kuzmich. Pokyny pro navigaci poblíž západního pobřeží Japonského moře, mezi zálivy St. Vladimír a Amerika . - Petrohrad, 1866. - S. 56, 58.
  36. ↑ Khisamutdinov, A. A. White se plaví ve Východním Pomořansku . - Nakladatelství Dálného východu univerzity, 2001. - S. 40.
  37. ↑ Michail Avvakumovič Klykov . // území.nakhodka-lib.ru. Datum přístupu: 10. května 2021.
  38. ↑ 1 2 Pilot severozápadního pobřeží Japonského moře. - Ministerstvo obrany SSSR, 1984. - S. 190.