Srovnávací slovníky všech jazyků a dialektů

Srovnávací slovníky všech jazyků a dialektů

Titulní strana
Autor P. S. Pallas
Žánr Slovník
Původní jazyk ruština, latina
Originál publikován 1787-1789

" Srovnávací slovníky všech jazyků a dialektů " (v plném znění: Srovnávací slovníky všech jazyků a dialektů, shromážděné pravou rukou Nejvyšší osoby , také lat.  Linguarum totius orbis vocabularia comparativa ) - publikace, která shromáždila informace o různých jazycích a dialektech a zahrnoval jak materiály shromážděné autory, tak informace z dostupných publikovaných a ručně psaných zdrojů [1] .

Knihu, vydanou ve dvou svazcích, vydal „nejvyšším rozkazem“ Kateřiny II velký autorský kolektiv. Celkovou režii kompilace provedl P. S. Pallas . [2] Pallas začal na slovníku pracovat v roce 1785 vydáním „Apelu na veřejnost“ ( fr.  Avis au public ), kde nastínil základní principy budoucího slovníku; v příštím roce 1786 vydal Pallas seznam slov, která měla být přeložena do cizích jazyků. Zpočátku seznam obsahoval 442 ruských slov přeložených do latiny, francouzštiny a němčiny [3] .

První vydání (1787–1789)

První svazek se objevil v roce 1787, druhý v roce 1789. Slovník obsahoval 285 lexémů přeložených do 51 evropských a 149 asijských jazyků. Seznam ruských slov sestavila sama Kateřina II. První slova ve slovníku byla „Bůh“ a „nebe“. Slova byla rozdělena do tematických skupin (pojmy příbuzenství, části těla, názvy rostlin a zvířat, barvy, slovesa a další). První svazek obsahoval 130 slov, druhý - 155. K přenosu cizích slov byla použita azbuka; v prvním svazku slovníku byla pro pohodlí zahraničního čtenáře tabulka pro čtení azbuky - „Vysvětlení písmen ruské abecedy“ ( latinsky  Explicatio litterarum Alphabeti Rossici ). Slovník obsahuje lingvistický materiál, který obdržel sám Pallas a jeho spolupracovníci ( L. Buckmeister , I. Ierig a další) jak poštou od zahraničních badatelů [4] , tak během expedic v letech 1768-1774 [5] .

Druhé vydání (1790–1791)

Druhé úplné vydání srovnávacího slovníku bylo svěřeno F. I. Yankovich de Mirievo . Skládal se ze čtyř svazků. Do slovníku byly přidány údaje o dalších jazycích světa; celkem obsahuje materiály o 272 jazycích a dialektech [6] . Konkrétně slovník obsahoval materiály o 33 afrických jazycích, většinou převzaté z publikací cestovatelů, i když údaje o koptském a malgašském jazyce byly zřejmě zaznamenány informátory na místě [7] . Informace o jazycích Jižní Ameriky a Střední Ameriky (stejně jako další informace o baskičtině) si Kateřina vyžádala od španělského krále Karla III .; na žádost krále byly shromážděny materiály o 21 jazycích Střední Ameriky [8] , i když většina z nich nakonec neskončila v Rusku [9] .

Jazyková data Pallasova slovníku dodnes neztratila svou vědeckou hodnotu. Obsahoval materiály o řadě později zaniklých dialektů [10] , a zejména jazyků o zaniklých do konce 18. století. Jenisejské jazyky -  Arinsky a Assan . Jedná se o první moderní památku světové srovnávací historické lingvistiky. Vytvoření slovníku přispělo ke vzniku podobných publikací v evropských zemích [11] .

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Kaminskaya Larisa Nikolaevna O zdrojích albánské slovní zásoby ve slovníku S. Pallase // Bulletin St. Petersburg State University. Jazyk a literatura. 2013. č. 1. URL: https://cyberleninka.ru/article/n/ob-istochnikah-albanskoy-leksiki-v-slovare-s-pallasa (datum přístupu: 3. 2. 2021).
  2. ↑ Voloshina Oksana Anatolyevna "Srovnávací slovník všech jazyků" od Petera Simona Pallase // Bulletin UNN. 2012. č. 6-1. URL: https://cyberleninka.ru/article/n/sravnitelnyy-slovar-vseh-yazykov-petra-simona-pallasa (datum přístupu: 03/02/2021).
  3. ↑ Kaminskaia LN K historii vzniku prvního ruského univerzálního slovníku 1787, 1789 // Uchenye zapiski Novgorod State University. 2016. č. 1 (5). URL: https://cyberleninka.ru/article/n/on-the-history-of-creation-of-the-first-russian-universal-dictionary-1787-1789 (datum přístupu: 03/02/2021) .
  4. ↑ MURADOVA A. NĚKTERÁ BRETONSKÁ SLOVA VE SLOVNÍKU RUSKÉ CÍSAŘOVNY //Paralely mezi keltským a slovanským: Sborník příspěvků z prvního mezinárodního kolokvia Societas Celto-Slavica konaného na University of Ulster, Coleraine, 19.-21. června 2005 - Stationery. Office, 2006. - svazek 1. - č. 1.1. - S. 143-148.
  5. ↑ Bondar Larisa Dmitrievna Lingvistické expedice Císařské petrohradské akademie věd na Sibiř v 18.–19. století. : příspěvek k formování domácí lingvistiky v oblasti jazyků sibiřských národů // Uchenye zapiski Petrohradská univerzita managementu a ekonomiky. 2016. č. 1 (53). URL: https://cyberleninka.ru/article/n/lingvisticheskie-ekspeditsii-imperatorskoy-peterburgskoy-akademii-nauk-v-sibir-v-xviii-hix-vv-vklad-v-stanovlenie-otechestvennogo (datum přístupu: 02.03.2021).
  6. ↑ Kaminskaya Larisa Nikolaevna ALBÁNSKÁ SLOVNÍ ZÁSOBA VE SLOVNÍKU "POROVNÁVACÍ SLOVNÍK VŠECH JAZYKŮ A NARATIVŮ V ALBELOVANÉM POŘADÍ" (1790-1791) // Indoevropská lingvistika a klasická filologie. 2017. č. URL: https://cyberleninka.ru/article/n/albanskaya-leksika-v-slovare-sravnitelnyy-slovar-vs-h-yazykov-i-nar-chiy-po-azbuchnomu-poryadku-raspolozhennyy-1790-1791- gg (datum přístupu: 03/02/2021).
  7. ↑ Dmitrij Alekseevič Olderogge. Historie studia afrických jazyků . — „Věda“, kapitola. vyd. východní literatura, 1990. - 164 s. - ISBN 978-5-02-016419-2 .
  8. ↑ de Tovar, Consuelo Larrucea. "José Celestino Mutis (1732-1808) a zpráva o amerických jazycích objednaná Karlem III. Španělským pro Kateřinu Velikou z Ruska." Historiographia linguistica 11.1-2 (1984): 213-229.
  9. ↑ Dedenbach-Salazar Sáenz, S. (2006). Quechua pro Kateřinu Velikou: José Joaquín Ávalos Chauca's Quechua Vocabulary (1788). International Journal of American Linguistics, 72(2), 193-235. doi:10.1086/507165 
  10. ↑ Julia Normanskaya. Mansijský jazyk . Nedostatečně popsaný jazyk bývalých vlastníků Uralu . postnauka.ru (19.02.2021) . Získáno 2. března 2021. Archivováno z originálu dne 6. března 2021.
  11. ↑ I. S. Vdovin. Historie studia paleoasijských jazyků . - Nakladatelství Akademie věd SSSR, 1954. - 176 s.

Literatura

Odkazy