Staroanatolská turečtina [1] ( tur . Eski Anadolu Türkçesi ) je etapou v dějinách tureckého jazyka , kterým se v Anatolii mluvilo od 11. do 15. století. Tento jazyk se vyvinul do rané osmanské turečtiny . Jako písmo bylo použito arabské písmo . Na rozdíl od pozdnější osmanské, krátká samohláska diakritika byla používána .
Podle legendy z 20. století neměla staroanatolská turečtina oficiální status až do roku 1277, kdy Mehmet I. z Karamanu oznámil , že má používat turecký jazyk, aby se zbavil nadvlády perského jazyka : [2]
| Şimden girü hiç kimesne kapuda ve divanda ve mecalis ve seyranda Türki dilinden gayri dil söylemeye. [3] [4] | Od této chvíle nikdo v paláci, v divanu , radě a na procházkách nemůže mluvit jiným jazykem než turečtinou. |
| stará anatolská turečtina | Osmanská turečtina (Pravopis Camus-i-Türki) |
Moderní turečtina | ruština |
|---|---|---|---|
| گُزلٔر | گوزلر | Gozler | "oči" |
| دَدَ | دده | Dede | "Dědeček" |
| كُچُك | كوچك | Kuçuk | "Malý" |
| Dopis | Moderní turečtina | Dopis | Moderní turečtina |
|---|---|---|---|
| | a, e, i | ص | s |
| | b | | d |
| پ | p | | t |
| ت | t | ظ | z |
| | s | | A |
| | C | غ | ğ, g |
| چ | C | | F |
| ح | h | | k |
| | h | | k |
| | d | | l |
| | d, z | | m |
| ر | r | | n |
| ز | z | | o, ö, u, ü, v |
| ژ | j | | h |
| س | s | لا | la, le |
| ش | s | ى | i, y, i |