Striktně akordický graf
Neorientovaný graf G se nazývá přísně tětivový , pokud je tětivový a každý cyklus sudé délky ( ) v G má lichý tětivec , tedy hranu, která spojuje dva vrcholy cyklu v liché vzdálenosti (>1) od sebe. [1] .
Popis
Striktně tětivové grafy jsou zakázanými grafy popsány jako grafy, které neobsahují vygenerovaný cyklus o více než třech délkách nebo n -sun ( ) jako generovaný podgraf [2] [3] [4] . n -Slunce je tětivový graf s 2n vrcholy rozdělenými do dvou podmnožin a takový, že každý vrchol w i z W má právě dva sousedy, u i a . n -Slunce nemůže být přísně akordické, protože cyklus ... nemá žádné liché akordy.
Striktně akordické grafy lze popsat jako grafy s přísným pořadím dokonalé eliminace, pořadí vrcholů takové, že sousedé jakéhokoli vrcholu, který přijde později v pořadí, tvoří kliku , a takové, že pro jakýkoli , pokud je i -tý vrchol v pořadí sousedí s k -tým a l -tým vrcholem a j -tý a k - tý vrchol sousedí, pak musí sousedit oba j - tý i l - tý vrchol [3] [5] .
Graf je přísně tětivový právě tehdy, když kterýkoli z jeho generovaných podgrafů má jednoduchý vrchol, tedy vrchol, jehož sousedé jsou lineárně uspořádáni podle pořadí inkluze [3] [6] . Také graf je přísně akordický právě tehdy, když je akordický a každý cyklus o délce pět a více má 2-akordický trojúhelník, tedy trojúhelník tvořený dvěma akordy a hranou cyklu [7] .
Graf je striktně akordický právě tehdy a jen tehdy, když některý z jeho vygenerovaných podgrafů je duálním akordickým grafem [8] .
Striktně tětivové grafy lze popsat počtem úplných podgrafů , ke kterým hrana náleží [9] . Další popis je uveden v článku De Caria a McKee [10] .
Rozpoznávání
Opakovaným vyhledáváním a odstraňováním jednoduchého vrcholu je možné určit, zda je graf v polynomiálním čase striktně akordický. Pokud tento proces eliminuje všechny vrcholy grafu, pak musí být graf přísně tětivový. Jinak proces nenajde podgraf bez jednoduchého vrcholu a v tomto případě nemůže být původní graf striktně akordický. Pro striktně akordický graf se pořadí, ve kterém jsou v tomto procesu odstraňovány vrcholy, nazýváno striktní řád dokonalé eliminace [3] .
Jsou známy alternativní algoritmy, které dokážou určit, zda je graf striktně akordický, a pokud ano, sestrojí striktně dokonalý eliminační řád efektivněji v čase pro graf s n vrcholy a m hranami [11] [12] [13] .
Podtřídy
Důležitou podtřídou (založenou na fylogenezi ) je třída k - listových stupňů , tedy grafy vytvořené z listů stromu spojením dvou listů hranou, pokud vzdálenost ve stromu nepřesahuje k . Listový stupeň je graf, který je k -listovým stupněm pro nějaké k . Protože stupně přísně tětivových grafů jsou přísně tětivové a stromy jsou přísně tětivové, vyplývá z toho, že stupně listů jsou přísně tětivové. Tvoří svou vlastní podtřídu silně tětivových grafů, která zase zahrnuje shlukové grafy jako 2-listové mocniny [14] . Další důležitou podtřídou striktně akordických grafů jsou intervalové grafy . Branstedt, Hudt, Mancini a Wagner [15] ukázali, že intervalové grafy a větší třída směrovaných kořenových drah jsou mocniny listů.
Algoritmické problémy
Protože silně akordické grafy jsou akordické i duálně akordické , lze pro silně akordické grafy efektivně vyřešit různé NP-úplné problémy, jako je problém nezávislé množiny , problém kliky , zbarvení , problém krytu kliky , dominující množina a problém minimálního stromu Steiner . Problém izomorfismu grafu je GI-úplný [16] pro striktně akordické grafy [17] . Hledání hamiltonovských cyklů zůstává NP-úplným problémem pro striktně chordální rozdělené grafy [18] .
Poznámky
- ↑ Brandstädt, Le, Spinrad, 1999 , str. 43, definice 3.4.1.
- ↑ Chang, 1982 .
- ↑ 1 2 3 4 Farber, 1983 .
- ↑ Brandstädt, Le, Spinrad, 1999 , str. 112, Věta 7.2.1.
- ↑ Brandstädt, Le, Spinrad, 1999 , str. 77, Věta 5.5.1.
- ↑ Brandstädt, Le, Spinrad, 1999 , str. 78, Věta 5.5.2.
- ↑ Dahlhaus, Manuel, Miller, 1998 .
- ↑ Brandstädt, Dragan, Chepoi, Voloshin, 1998 , str. 444, důsledek 3.
- ↑ McKee, 1999 .
- ↑ De Caria, McKee, 2014 .
- ↑ Lubiw, 1987 .
- ↑ Paige, Tarjan, 1987 .
- ↑ Spinrad, 1993 .
- ↑ Nishimura, Ragde, Thilikos, 2002 .
- ↑ Brandstädt, Hundt, Mancini, Wagner, 2010 .
- ↑ Článek představuje novou třídu úplnosti - Graph Isomorphism úplnost
- ↑ Uehara, Toda, Nagoja, 2005 .
- ↑ Müller, 1996 .
Literatura
- Andreas Brandstädt, Feodor Dragan, Victor Chepoi, Vitaly Voloshin. Dvojité chordalové grafy // SIAM Journal on Discrete Mathematics . - 1998. - T. 11 . — S. 437–455 . - doi : 10.1137/s0895480193253415 .
- Andreas Brandstädt, Christian Hundt, Federico Mancini, Peter Wagner. Zakořeněné grafy směrovaných cest jsou mocniny listů // Diskrétní matematika . - 2010. - T. 310 . — S. 897–910 . - doi : 10.1016/j.disc.2009.10.006 . .
- Andreas Brandstädt, Van Bang Le. Struktura a lineární časové rozpoznávání 3-listových mocnin // Information Processing Letters . - 2006. - T. 98 . — s. 133–138 . - doi : 10.1016/j.ipl.2006.01.004 . .
- Andreas Brandstädt, Van Bang Le, Sritharan R. Struktura a lineární časové rozpoznávání 4-listových mocnin // ACM Transactions on Algorithms . - 2008. - T. 5 . — C. Článek 11 . .
- Andreas Brandstädt, Van Bang Le, Jeremy Spinrad. Třídy grafů: Průzkum. - Monografie SIAM o diskrétní matematice a aplikacích, 1999. - ISBN 0-89871-432-X .
- Chang GJ K -nadvláda a problémy s pokrytím grafu. - Cornell University, 1982. - (Ph.D. práce).
- Dahlhaus E., Manuel PD, Miller M. Charakterizace silně akordických grafů // Diskrétní matematika . - 1998. - T. 187 , no. 1–3 . — S. 269–271 . - doi : 10.1016/S0012-365X(97)00268-9 .
- De Caria P., McKee TA Maxclique a charakterizace jednotkových disků silně chordálních grafů // Diskuze Mathematicae Graph Theory. - 2014. - T. 34 . — S. 593–602 . - doi : 10.7151/dmgt.1757 . .
- Farber M. Charakterizace silně akordických grafů // Diskrétní matematika . - 1983. - T. 43 . — S. 173–189 . - doi : 10.1016/0012-365X(83)90154-1 . .
- Anna Lubiwová. Dvojité lexikální uspořádání matic // SIAM Journal on Computing . - 1987. - T. 16 . — S. 854–879 . - doi : 10.1137/0216057 .
- McKee TA Nová charakteristika silně akordických grafů // Diskrétní matematika . - 1999. - T. 205 , no. 1–3 . — S. 245–247 . - doi : 10.1016/S0012-365X(99)00107-7 .
- Müller H. Hamiltonovské obvody v chordálních bipartitních grafech // Diskrétní matematika . - 1996. - T. 156 . — S. 291–298 . - doi : 10.1016/0012-365x(95)00057-4 .
- Nishimura N., Ragde P., Thilikos DM Na grafu mocnin pro stromy označené listem // Journal of Algorithms . - 2002. - T. 42 . — s. 69–108 . - doi : 10.1006/jagm.2001.1195 .
- Paige R., Tarjan RE Algoritmy zpřesnění tří oddílů // SIAM Journal on Computing . - 1987. - T. 16 . — S. 973–989 . - doi : 10.1137/0216062 .
- Rautenbach D. Některé poznámky o kořenech listů // Diskrétní matematika . - 2006. - T. 306 . - S. 1456-1461 . - doi : 10.1016/j.disc.2006.03.030 .
- Spinrad J. Dvojité lexikální řazení hustých matic 0–1 // Information Processing Letters . - 1993. - T. 45 . — S. 229–235 . - doi : 10.1016/0020-0190(93)90209-R .
- Uehara R., Toda S., Nagoya T. Úplnost izomorfismu grafu pro akordické bipartitní a silně akordické grafy // Discrete Applied Mathematics . - 2005. - T. 145 . — S. 479–482 . - doi : 10.1016/j.dam.2004.06.008 . .