Strömgren | |
---|---|
lat. Stromgren | |
Obrázek sondy Clementine . | |
Charakteristika | |
Průměr | 62,2 km |
Největší hloubka | 2700 m |
název | |
Eponym | Svante Strömgren (1870-1947) švédsko-dánský astronom. |
Umístění | |
21°44′ jižní šířky sh. 132°22′ západní délky / 21,74 / -21,74; -132,37° S sh. 132,37°W např. | |
Nebeské tělo | Měsíc |
![]() | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Kráter Strömgren ( lat. Strömgren ) je velký starověký impaktní kráter na jižní polokouli odvrácené strany Měsíce . Název byl dán na počest švédsko-dánského astronoma Svante Strömgrena (1870-1947) a schválen Mezinárodní astronomickou unií v roce 1970. Vznik kráteru se vztahuje k nektarovému období [1] .
Nejbližšími sousedy kráteru jsou Belopolský kráter na severovýchodě; kráter Gerasimovich na východě a kráter Palen na jihu [2] . Selenografické souřadnice středu kráteru jsou 21°44′ jižní šířky. sh. 132°22′ západní délky / 21,74 / -21,74; -132,37° S sh. 132,37°W g , průměr 62,2 km 3] , hloubka 2,7 km [1] .
Kráter Strömgren má téměř kruhový tvar s malými výběžky na severo-severovýchodu, jihovýchodě a jihozápadě; výrazně zničena. Vzdouvání je vyhlazeno, východní část vlnovky je pokryta znatelným kráterem, jižní část vnějšího svahu vlnovky je poznamenána nahromaděním malých kráterů. Výška šachty nad okolím dosahuje 1220 m [1] , objem kráteru je přibližně 3200 km³ [1] . Dno kráterové mísy je poměrně ploché, v západní části mísy jsou tři krátery. Východní část valu největšího z těchto kráterů tvoří hřeben táhnoucí se od jihu k severu.
Strömgren | Souřadnice | Průměr, km |
---|---|---|
A | 17°56′ jižní šířky sh. 131°49′ západní délky / 17,93 / -17,93; -131,82 ( Stromgren A )° S sh. 131,82°W např. | 50.8 |
X | 17°22′ jižní šířky sh. 134°44′ západní délky / 17,36 / -17,36; -134,73 ( Stromgren X )° S sh. 134,73 °W např. | 42,5 |