Kongresu lidových zástupců Dagestánské ASSR

Sjezd lidových poslanců Dagestánské sovětské socialistické republiky (do 14. května 1991  - Sjezd lidových poslanců DASSR ) - nejvyšší státní orgán Dagestánské ASSR v letech 1990-1991.

Byla zřízena v souladu s dodatky k Ústavě DASSR, přijatými Nejvyšší radou DASSR na 12. zasedání XI. svolání dne 3. listopadu 1989 . Byl zvolen na základě všeobecného, ​​rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním na dobu 5 let.

První a jediní lidoví poslanci Dagestánu byli zvoleni 4. března 1990 , svolaní na I. kongres 24. dubna téhož roku. Proběhly celkem 4 kongresy (I-II - 1990, III-V - 1991).

Pravomoci Kongresu

Podle vydání Ústavy DASSR ze dne 3. listopadu 1989 byl Kongres prohlášen za nejvyšší orgán státní moci Dagestánské ASSR, který byl oprávněn přijmout k projednání a vyřešit jakoukoli otázku v jurisdikci Dagestánské ASSR. . Výhradní jurisdikce Kongresu lidových zástupců Dagestánské ASSR zahrnovala [3] :

• přijetí ústavy Dagestánské ASSR, zavádění změn a dodatků k ní;
• rozhodování o otázkách celostátního zřízení, spadajících do jurisdikce DASSR;
• řešení otázek o změně hranic Dagestánské ASSR s ostatními svazovými a autonomními republikami, územími a jejich předložení ke schválení Kongresu lidových poslanců RSFSR;
• zvážení otázek o změně státního území Dagestánské ASSR;
• schvalování dlouhodobých státních plánů a nejvýznamnějších republikových programů hospodářského a sociálního rozvoje;
• volba Nejvyššího sovětu DASSR;
• volba předsedy Nejvyšší rady Dagestánské ASSR;
• volba prvního náměstka a místopředsedy Nejvyšší rady Dagestánské ASSR;
• souhlas předsedy Rady ministrů Dagestánské ASSR;
• souhlas předsedy Výboru pro lidovou kontrolu Dagestánské ASSR, předsedy Nejvyššího soudu Dagestánské ASSR;
• hlavní státní arbitr Dagestánské ASSR;
• volba Výboru pro ústavní dohled Dagestánské ASSR;
• zrušení aktů přijatých Nejvyšší radou Dagestánské ASSR;
• rozhodování o konání lidového hlasování (referendum);
• realizace zákonodárné iniciativy na Sjezdu lidových poslanců RSFSR a v Nejvyšším sovětu RSFSR.

Sjezd lidových poslanců Dagestánské ASSR přijal zákony a usnesení většinou hlasů z celkového počtu lidových poslanců Dagestánské ASSR.

Historie

• 1989
  • 3. listopadu  - Nejvyšší rada DASSR přijala dodatky k ústavě DASSR, které ustavily Kongres lidových zástupců.
• 1990
  • 4. března  - volby lidových poslanců DASSR.
  • 24.-27. dubna - I. kongres lidových zástupců DASSR.
  • 24. dubna -  Předsedou Nejvyšší rady byl zvolen M. M. - nejvyšší úředník DASSR . Magomedov .
  • 14.-21. listopadu - II. kongres lidových zástupců DASSR.
• 1991
  • 12. až 17. května - III. sjezd lidových poslanců DASSR (1. fáze)
  • 13. května  - Dekret “o stavu státu Dagestán ASSR” je přijat. Dagestán byl prohlášen za rovnocenného účastníka Federativní a unijní smlouvy, potvrdil svou přítomnost jako součást Ruska.
  • 23. - 24. července - III. sjezd lidových poslanců DSSR (2. etapa) [4]
  • 23. července - Byla přijata vyhláška „O praktických opatřeních k provedení rozhodnutí Kongresu lidových poslanců Dagestánské SSR a provádění zákona RSFSR „O rehabilitaci utlačovaných národů““. Čečenci -Akkinové jsou v Dagestánské SSR uznáváni jako utlačovaný lid. Kongres nařídil zahájit proces jejich rehabilitace a obnovy regionu Aukh.
  • 16. - 17. září - IV. sjezd lidových poslanců DSSR.
  • 17. září - Kongres byl zrušen v souvislosti s přijatými dodatky k ústavě (základnímu zákonu) Dagestánské SSR. Členy Nejvyšší rady DSSR se stalo 226 lidových poslanců, opět obdařených funkcemi nejvyšších státních orgánů v republice.

Sjezdy lidových zástupců

I Kongres lidových zástupců DASSR

24.–27. dubna 1990

Byla vytvořena Nejvyšší rada DASSR - stálý zákonodárný orgán republiky - skládající se z 56 osob. Kongres také znovu zvolil předsedu Nejvyšší rady. Stali se jimi Magomedali Magomedovich Magomedov, který od srpna 1987 zastával post předsedy prezidia Nejvyšší rady Dagestánské ASSR [5] .

II. kongres lidových zástupců DASSR

14. - 21. listopadu 1990

Kongres odmítl přijmout dříve zveřejněnou deklaraci o suverenitě Dagestánu 2. října, protože ji v tuto chvíli považoval za nevhodnou. Podle E. Kisrieva zveřejnění návrhu Deklarace, která obsahovala ustanovení o realizaci práv dagestánských národů na sebeurčení, přimělo Nogaje a Kumyky k vytvoření vlastních republik. Kongres se ze strachu před vlnou suverenizace zbytku dagestánských národů neodvážil 15. listopadu deklaraci přijmout [6] .

III. sjezd lidových poslanců DSSR

12. - 17. května, 23. - 24. července 1991

V 1. fázi kongres přijal rezoluci „O státním statutu Dagestánské ASSR“, jakož i usnesení potvrzující přání Dagestánu být rovnocenným účastníkem unijních a federálních smluv. Kvůli nestabilní situaci v republice musel být sjezd 17. května přerušen. 2. etapa se konala ve dnech 23. – 24. července. Poté byla přijata rezoluce, která zahájila proces rehabilitace Akkinských Čečenců.

IV. sjezd lidových poslanců DSSR

16.-17. září 1991

Na sjezdu 17. září byl přijat zákon o změnách Ústavy republiky. V souladu s nimi byl Sjezd lidových poslanců DSSR přeměněn na Nejvyšší sovět DSSR. Zároveň na něj přešly všechny funkce a pravomoci kongresu. Nejvyšší rada DSSR se opět stala nejvyšším, stálým zákonodárným, správním a kontrolním orgánem státní moci v Dagestánu. Na sjezdu navíc na žádost především opozičních nacionalistických sil zazněly také otázky „O referendu“ a „O předčasných volbách lidových poslanců DSSR“. Po Moskvě byla přijata rozhodnutí: „O ukončení činnosti organizačních struktur a politických stran, jiných veřejných sdružení a hnutí ve vládě a správě“, „O opatřeních k provedení dekretů prezidenta RSFSR o pozastavení činnost Komunistické strany RSFSR“.

Následné události

Nejvyšší rada Dagestánu byla nejvyšším mocenským orgánem republiky ve vzájemném kongresu až do roku 1994, kdy byla přijata nová ústava Dagestánské republiky . Poté byl přeměněn na Lidové shromáždění Republiky Dagestán, zajišťující oddělení moci v republikách.

Poznámky

1. ↑ Do 14. května 1991 - Sjezd lidových poslanců DASSR. III. kongres lidových zástupců DASSR přijal rezoluci „O státním statutu Dagestánské ASSR“. Tento zákon vstoupil v platnost od okamžiku zveřejnění v Dagestanskaya Pravda dne 14. května 1991 .
2. ↑ Vznik zástupného sboru Nejvyšší rady Dagestánské ASSR v 80. letech XX. století: regionální rysy . Získáno 6. února 2020. Archivováno z originálu dne 27. ledna 2021. (neurčitý)
3. ↑ Ústavní a právní vývoj Republiky Dagestán jako subjektu Ruské federace . Datum přístupu: 6. února 2020. Archivováno z originálu 17. října 2018. (neurčitý)
4. ↑ O praktických opatřeních pro rehabilitaci národů Dagestánu // Represe proti národům Dagestánu: problémy rehabilitace . Staženo 6. února 2020. Archivováno z originálu 6. února 2020. (neurčitý)
5. ↑ Historie voleb a jmenování hlavy Republiky Dagestán . Staženo 6. února 2020. Archivováno z originálu 6. února 2020. (neurčitý)
6. ↑ Formování demokratického systému vládnutí v postkomunistickém Dagestánu . Staženo 6. února 2020. Archivováno z originálu 6. února 2020. (neurčitý)

Literatura

• Dagestán: Etnopolitický portrét: Eseje. Dokumenty. Kronika. T. I: Etnopolitická situace v esejích a dokumentech státních orgánů / komp. a resp. vyd. V. F. Gryzlov; RAS, TsIMO, IEA im. N. N. Miklukho-Maclay. - Moskva, 1993.
• Muzaev T.M. Etnický separatismus v Rusku. Moskva: Panorama Center, 1999.
• Kisriev E.F. Islám v Dagestánu. Moskva, 2007.

Odkazy

• Fond č. R-352. Nejvyšší rada Dagestánské ASSR a jejího prezidia Machačkala. // Ústřední státní archiv Republiky Dagestán
• Usnesení III. sjezdu lidových zástupců DASSR ze dne 13. května 1991 „O státním statutu Dagestánské ASSR“

Viz také

• Tipy
• sjezd lidových poslanců
• sjezdy sovětů (1917-1936/37)