TIM-100 | |
---|---|
Typ | mikropočítač |
Datum vydání | 1985 |
Oblast použití | poštovní služby |
procesor | Intel 80386 |
RAM | 8 MB |
Úložná zařízení | 3,5" nebo 5,25" diskety |
OS | TIMOS, TRANS |
Předchůdce | TIM-001 |
Dědic | TIM-011 |
TIM-100 je jugoslávský osobní mikropočítač vyvinutý v Institutu Michaila Pupina v Bělehradě v 80. letech [ 1] . Řada mikropočítačů TIM vznikla po vydání řady CER [2] a systému XPS-100 [3] [4] . Autory projektu jsou Dr. Dragoljub Milicevic a Dr. Dušan Starcevic. Ve skutečnosti byl TIM-100 vytvořen na základě již vyvinutého TIM-001 .
Rozvoj projektu TIM byl umožněn díky nashromážděným předběžným informacím, vysoké úrovni výroby elektroniky v SFRJ, použití mikroprocesorů a integrovaných obvodů jako VLSI[5] . Hlavní myšlenkou projektu je vývoj osobního počítače, stejně jako integrace výroby, testování, marketingu, údržby zařízení a podpory koncových uživatelů. V letech 1983-1990 bylo vyvinuto 10 modelů počítačů řady TIM, lišících se výkonem a konfigurací: od jednoduchých TIM-100 a TIM-011 až po složité TIM-600 . Výrobcem je společnost Energoprojekt Energodata. Celkem bylo vyrobeno více než 5 tisíc kopií počítačů typu TIM. Používaly je pošta, banky, armáda, vláda, vědecké a školské instituce, personál elektráren, vodárenští pracovníci, průmysloví a dopravní pracovníci [1] .
TIM-100 je multifunkční multitaskingový mikropočítač určený především pro ofsetové aplikace [1] Vyvíjen v institutu Michaila Pupina, od roku 1985 jej používá bělehradská pošta. Celkem bylo pro potřeby Srbské pošty vyrobeno asi 1000 exemplářů TIM-100.
Základem hardwaru jsou mikroprocesory typu Intel 80386 [6] se standardními funkčními moduly řady TIM [7] . Základní deska byla vytvořena pomocí technologií VLSI [5] , velikost RAM je až 8 MB. Externí paměťová média – diskety o šířce 3,5 nebo 5,25 palce [7] . Součástí softwaru:
Počítače Jugoslávie | |
---|---|
Teoretický |
|
1960-1979 | |
1980-2000 |