TIM-100

TIM-100 je jugoslávský osobní mikropočítač vyvinutý v Institutu Michaila Pupina v Bělehradě v 80. letech [ 1] . Řada mikropočítačů TIM vznikla po vydání řady CER [2] a systému XPS-100 [3] [4] . Autory projektu jsou Dr. Dragoljub Milicevic a Dr. Dušan Starcevic. Ve skutečnosti byl TIM-100 vytvořen na základě již vyvinutého TIM-001 .

Vývoj projektu

Rozvoj projektu TIM byl umožněn díky nashromážděným předběžným informacím, vysoké úrovni výroby elektroniky v SFRJ, použití mikroprocesorů a integrovaných obvodů jako VLSI[5] . Hlavní myšlenkou projektu je vývoj osobního počítače, stejně jako integrace výroby, testování, marketingu, údržby zařízení a podpory koncových uživatelů. V letech 1983-1990 bylo vyvinuto 10 modelů počítačů řady TIM, lišících se výkonem a konfigurací: od jednoduchých TIM-100 a TIM-011 až po složité TIM-600 . Výrobcem je společnost Energoprojekt Energodata. Celkem bylo vyrobeno více než 5 tisíc kopií počítačů typu TIM. Používaly je pošta, banky, armáda, vláda, vědecké a školské instituce, personál elektráren, vodárenští pracovníci, průmysloví a dopravní pracovníci [1] .

Specifikace

TIM-100 je multifunkční multitaskingový mikropočítač určený především pro ofsetové aplikace [1] Vyvíjen v institutu Michaila Pupina, od roku 1985 jej používá bělehradská pošta. Celkem bylo pro potřeby Srbské pošty vyrobeno asi 1000 exemplářů TIM-100.

Základem hardwaru jsou mikroprocesory typu Intel 80386 [6] se standardními funkčními moduly řady TIM [7] . Základní deska byla vytvořena pomocí technologií VLSI [5] , velikost RAM je až 8 MB. Externí paměťová média – diskety o šířce 3,5 nebo 5,25 palce [7] . Součástí softwaru:

• operační systémy TIMOS a TRANOS [8]
• softwarové balíky v oboru počítačové grafiky [9]
• podpora místní sítě TIMNET [10]
• diagnostický program
• kancelářské ofsetové programy [11]

Viz také

• Osobní počítač
• Historie výpočetní techniky SFRJ

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 Milijevic, Hristovic, 1990 .
2. ↑ Tomoviћ a kol., 1960 , str. 305-330.
3. ↑ Vrbavac a kol., 1971 , str. 347-356.
4. ↑ Kogan, 1974 , s. 3-52.
5. ↑ 1 2 Conway, Mead, 1980 .
6. ↑ Brey, 1995 .
7. ↑ 1 2 Miliћeviћ, Starcheviћ, Khristoviћ, 1988 , s. 23-30.
8. ↑ Boczewski a kol., 1986 .
9. ↑ Vranesh a kol., 1986 , str. 515-522.
10. ↑ Milenkoviћ a kol., 1986 , s. 133-189.
11. ↑ Hristov, 2010/2011 , s. 89-105.

Literatura

• Radovan Bojčevski, Dušan Starčevič, Dušan Kosovac, Dejan Milojichi. Operační systémy TIM  (Serbo-Chorv.)  // Symposium IT-86. - Јakhorina, 1986. - Mart.
• Predrag Vranesh, Ivan Vojvodiћ, Miloš Baјchetiћ. Multibus kompatibilní grafika subsystémů mimo vesnici vysoké inteligence  (Serbian-Chorus)  // Zbornik ETAN-86. - Herceg Novi, 1986. - Juni.
• B. Yu Kogan. Hybridní výpočetní systém GVS-100  // Kolekce IPU. - Moskva, 1974. (Ruština)
• Chedomir Milenkoviћ, Aleksandar Radiћ, Robert Benchik, Biana Muchibabiћ. Implementace protokolu X-25 pro rakovinu. systém TIM  (Serbo-Chorv.)  // Zbornik ETAN-86. - Herceg Novi, 1986. - Juni.
• Dragoub Milijević, Dušan Starčević, Dušan Hristović. Architektura a typická aplikace rasinárního TIM  (Serbo-  Chorv.) // Aplikovaná věda. - Beograd, 1988. - Maj ( č. 14 ).
• Dragoљub Miliћeviћ, Dušan Khristovich . Rachunari TIM. - Bělehrad: Vědecký časopis , 1990.
• R. Tomović, A. Manziiћ, T. Aleksii, P. Vrbavac, V. Masnikos, D. Hristoviћ, M. Marič. Cifarski Elektronski Racinar CER10 Vinca Institute  (Serbo-Chorv.)  // Zbornik Conf. ETAN-1960. - Bělehrad, 1960. - 18. listopadu.
• Dušan Christovyč. Rozvoj rachunarstva u Srbska  (Srb.)  // Flogiston. — Muzeum MNT-SANU, 2010/2011. — Br. 18/19 .
• Úvod do systémů VLSI. — Boston: Addison-Wesley, 1980.
• Barry B. Brey. 32bitové mikroprocesory Intel: 80386, 80486 a Pentium. - Englewood Cliffs (New Jersey): Prentice Hall, 1995.
• P. Vrbavac, S. Ojdanič, D. Hristovič, M. Hruška, S. Marjanovič. Hybridní výpočetní systém HRS-100   // Proc . 6. Int. Symp. o elektronice a automatizaci. - Herceg Novi, 1971. - 22. června.

Odkazy

• Oficiální stránky Michail Pupin Institute  (Srb.)