Teremok (karikatura, 1995)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 19. října 2016; kontroly vyžadují 54 úprav .
Teremok
kreslený typ loutka
Žánr komedie , moderní pohádka , satira
Výrobce Sergej Kositsyn
Na základě Teremok
napsáno Sergej Kositsyn
Role vyjádřené Irina Muravyova ,
Ludmila Gnilova ,
Yuri Volintsev ,
Alexander Lenkov
Skladatel Nina Savicheva
Animátor Sergej Kositsyn
Operátoři Igor Dianov,
Sergej Chlebnikov
zvukař Vladimír Kutuzov
Studio Sojuzmultfilm
Země Rusko
Jazyk ruština
Doba trvání 5 minut. 34 sekund
Premiéra 1995
IMDb ID 2365979
Animator.ru ID 5826

Teremok je  ruský loutkový animovaný film z roku 1995 . Natočeno na základě ruské lidové pohádky "Teremok". Účast na programu festivalu Tarusa v roce 1996 .

Druhá ze dvou zápletek dvacátého devátého čísla animovaného almanachu " Veselý kolotoč ".

Děj

Volná interpretace dětské pohádky hluboce a výmluvně zesměšňuje lidské neřesti, jako je chamtivost, netaktnost a komerčnost. Na rozdíl od původní pohádky je děj příjezdu hrdinů proveden přesně opačně.

Medvěd v maskáčovém tričku chodí po lese a sbírá houby. Zklamán chudou sbírkou si sedá na kládu, aby si odpočinul, a najednou si všimne starého bufetu stojícího na kraji lesa . Překvapený Medvěd přiběhne k příborníku, kterému říká „teremok“ a ujistí se, že nikdo není doma, nahlédne dovnitř. Bufet je plný jídla a medvěd, který ztratil hlavu, se vrhne na jídlo.

Brzy však jeho jídlo přeruší zaklepání na okno. V lese žijí i další zvířata, která si teremoka také všímá. Medvěd, nespokojený s tím, že mu překáželi, se podívá z okna a všimne si vlka Balalajky v džínách a pokrývce hlavy: "A já zjistím, kdo bydlí v domku." Vlk nabízí Medvědovi přátelství, ale Medvěd namítá a jeho odmítnutí motivuje tím, že „jsi příliš nenasytný, Volchoku, ale máš bleší stránku“, bolestivě šťouchne vlka do břicha a mávnutím ruky mu řekne dostat se pryč.

Brzy Liška projíždí po cestě. Je oblečená v paruce, elegantním trikotu, "liščím" límci a mitnikech. Její krk je zdoben korálovými korálky. Když se objeví Liška, ozve se tango, které ve spojení se vzhledem zcela transparentně naznačuje snadné chování a zálibu v dobrodružství. Sedne si na kládu, aby si napudrovala nos, všimne si věže a zavolá na majitele. Medvěd, zjevně ohromen její krásou, nezřelým hlasem vysvětluje, že je majitelem. Lišková sestra, která plachého Medvěda rozptyluje nabídkami ke soužití, mu přímo pod nosem krade párek. Medvěd se probudí, odnese párky a řekne Lišce, aby se nepřibližovala: "Slyšel jsem, že mluví o tvé sestře." Fox se snaží situaci napravit, ale marně. Medvěd ji vyžene.

Medvěd je v depresivní náladě a za oknem slyší hluk. V domnění, že se Liška vrátila, se s nadějí podívá z okna a vidí, že skákavý zajíček si venku hraje s míčem. Najednou projde oknem, udeří Medvěda do hlavy a pak nabídne, že ho zkusí také. Rozzlobený Medvěd popadne míč a hodí ho na Zajíce; valí se po pěšině hlava nehlava.

Dále přichází na řadu ježek. Medvěd uslyšel zaklepání a vyběhl na ulici, chtěl si s vetřelcem poradit, ale místo toho šlápl na ježka a bolestivě ho píchal do tlapky. "Jsem Ježek - žádná hlava, žádné nohy," představuje se a zve Medvěda ke společnému bydlení. V reakci na to Medvěd udeřil Ježka švihem, jako by trefil míček, a ještě více ho píchl do tlapky.

Sotva se zraněný Medvěd doplazil do věže, přišli noví hosté: Myška a Žába. V reakci na jejich pozdrav Medvěd nevraživě strčí prst a všimne si, že „už k němu přišla celá banda, dokonce i banda“. Snaží se odmítnout urážky, ale pak řeknou: "Ty, můj příteli, jsi hajzl!" a prchnout před rozzlobeným Medvědem, když se na ně rozmáchl.

Je pozdní odpoledne. Uražená zvířata odešla do houštiny, aby si krátila čas u ohně. Medvěd zmateně olizuje lízátko. Už nechce jíst, ale touha našla: "Není si s kým ani popovídat."

Kolem domku mezitím proletěl komár Pisk. Když komár slyšel stížnosti Medvěda na osamělost, posadil se na okno: „Toužíš? "Ach, jsem smutný..." Při pohledu na hubené břicho komára mu Medvěd nabídl přátelství: "Vypadáš malý, moc toho nesníš." Komár ujišťuje, že vůbec nežere. Potěšený medvěd zve Mosquita do věže a zavře okenice. Blíží se noc.

Po krátké době se věž začne otřásat (uvnitř je evidentně boj) a okolím se rozléhá křik Medvěda. Z rozbitých zdí vypadávají produkty... Těžký sud jako projektil vzlétne nad věž a spadne dolů a zničí ji.

Z hromady suti se objeví Medvěd, držící si tlapou levé oko. Obočí mu zrudlo a hrozně oteklo, jako po štípnutí komárem. Vzápětí zpod ručníku vylétne komár s tlustým a plným krvavým břichem a na rozloučenou si sundává klobouk. Medvěd, stojící uprostřed zříceniny, žalem vyje: "Oooh, pískače! .. Vykrvácel! .. Bezdomovec! .. Bestie! ..".

Tvůrci

Scenárista a filmový režisér Sergej Kositsyn
výrobní designér Marina Kurčevskaja
Skladatel Nina Savicheva
Kameramani Igor Dianov, Sergej Chlebnikov
zvukař Vladimír Kutuzov
Animátor Sergej Kositsyn
Role namluvili:
Panenky a dekorace od: Alexander Maksimov, Vladimir Konobeev, Vladimir Alisov, Oleg Masainov , Viktor Grishin, Yuri Aksyonov, Michail Koltunov , Nina Moleva, Natalia Barkovskaya, Lilianna Lyutinskaya , Nikolai Zaklyakov, Sergej Popov, Tatyana Bogdanova, Gennady Lyutinsky (uncredited)
Editor Galina Filatová
Editor Natálie Abramové
Režisér filmového štábu Alina Vlasová

Fakta

Odkazy