Územní spor mezi Chorvatskem a Slovinskem

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 1. ledna 2020; kontroly vyžadují 4 úpravy .

Územní spor mezi Slovinskem a Chorvatskem vznikl po osamostatnění obou zemí po rozpadu Jugoslávie v roce 1991.

Podle chorvatského statistického úřadu sdílí Chorvatsko a Slovinsko hranici 668 km [1] . Podle Statistického úřadu Republiky Slovinsko je délka chorvatsko-slovinské hranice 670 km [2] . Nejkontroverznějším úsekem hranice jsou vody Piranského zálivu .

Zpočátku hraniční spory slovinsko-chorvatské vztahy výrazněji neovlivnily . Situace se začala měnit k horšímu ve druhé polovině 20. století, kdy Slovinsko, využívající existenci územních sporů jako záminky, dvakrát (v prosinci 2008 a září-říjnu 2009) zablokovalo žádost Chorvatska o vstup do NATO 3] .

Za těchto podmínek se obě země rozhodly obrátit na světové společenství o pomoc při řešení územního sporu a souhlasily s mezinárodní arbitráží [4] . Arbitrážní dohoda byla podepsána 4. listopadu 2009 ve Stockholmu : podepsali ji slovinský premiér Borut Pahor , jeho chorvatská protějšek Jadranka Kosor a předseda Evropské rady Herman van Rompuy [4] [5] . 28. července 2015 Chorvatsko odstoupilo od arbitráže s tvrzením, že Slovinsko porušilo arbitrážní pravidla. [6] .

Dne 29. června 2017 vydal Stálý rozhodčí soud hraniční příkaz závazný pro obě strany sporu. Komora určila vlastnictví sporných pozemních hraničních oblastí v Piranském zálivu a rozhodla, že Slovinsko by mělo mít přímý přístup do mezinárodních vod na severu Jaderského moře přes koridor protínající chorvatské vody [7] . Komora rozhodovala i o řadě méně významných sporných otázek souvisejících s chorvatsko-slovinskou hranicí. Rozhodnutí komory Slovinsko přivítalo, ale Chorvatsko uvedlo, že se ho nechystá implementovat [8] [9] [10] .

Poznámky

  1. ↑ Juric, Kristijan. Geografické a meteorologické údaje // Statističke informacije 2011  (neopr.) . - Croatian Bureau of Statistics, 2011. - S. 12. Archivováno 21. ledna 2012 na Wayback Machine
  2. ↑ Grm, Barbara. Území a podnebí // Statistični letopis Republike Slovenije  (neopr.) . - Statistický úřad Republiky Slovinsko, 2011. - V. 50. - S. 38.
  3. ↑ Evropa | EU odvolává rozhovory s Chorvatskem , BBC News Online  (23. dubna 2009). Archivováno z originálu 12. května 2009. Staženo 11. června 2010.
  4. ↑ 1 2 Slovinsko odblokuje nabídku Chorvatska do EU , BBC News Online  (11. září 2009). Archivováno z originálu 11. prosince 2019. Staženo 12. září 2009.
  5. ↑ Slovinsko podporuje dohodu o chorvatské hranici v referendu , BBC News Online  (6. června 2010). Staženo 7. června 2010.
  6. ↑ Chorvatsko vystoupilo z hraniční arbitráže se Slovinskem, vzdoruje EU , Bloomberg  (29. července 2015). Archivováno z originálu 5. února 2016. Staženo 4. února 2016.
  7. ↑ Případy | PCA-CPA . Získáno 4. listopadu 2017. Archivováno z originálu dne 23. října 2017.
  8. ↑ Slovinsko vyhrálo bitvu s Chorvatskem o přístup na volné moře - BBC News . BBC.com (29. června 2017). Získáno 29. června 2017. Archivováno z originálu 3. července 2017.
  9. ↑ MMCživo: Večji del Piranskega zaliva gre Sloveniji, ki ima tudi dostop do odprtega morja :: Prvi interaktivni multimedijski portal, MMC RTV Slovenija . Rtvslo.si. Získáno 29. června 2017. Archivováno z originálu 29. června 2017.
  10. ↑ Arbitražni sud objavio jako treba izgledati granica na Piranskom zaljevu - Večernji.hr . Večernji.hr. Získáno 29. června 2017. Archivováno z originálu 29. června 2017.