Samuel Timon | |
---|---|
Datum narození | 20. července 1675 [1] [2] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 7. dubna 1736 [1] [2] (ve věku 60 let) |
Místo smrti | |
obsazení | geograf |
Samuil Timon ( slovensky Samuel Timon ; 20. července 1675 , Trenčianska Turňa (dnes Trenčianský kraj Slovenska ) - 4. července 1736 , Košice ) - jezuita , historik slovenského původu, zakladatel moderní maďarské a slovenské historiografie, učitel, geograf.
V roce 1693 vstoupil do řádu Tovaryšstva Ježíšova v Bratislavě a do roku 1695 prošel obdobím noviciátu ve Vídni.
V letech 1695 až 1696 souběžně s vlastním studiem studoval se studenty ve Skalitz . V letech 1699-1702 učitel gramatiky a syntaxe v Trnavě , v letech 1702-1704 učitel poetiky a rétoriky v Prešově . V letech 1707-1711 vyučoval rétoriku v Trnavě, poté rétoriku a poezii v Budíně.
V roce 1711 byl vysvěcen ve Vídni.
V letech 1711-1712 byl prefektem dialektiky a morálky ve vídeňském „Pazmaneu“ (semináře pro kleriky maďarských diecézí), v letech 1712-1716 byl učitelem na univerzitě v Trnavě , kde přednášel hebrejský jazyk, filozofie, etiky a fyziky. V letech 1717-1718 byl děkanem filologie na univerzitě v Trnavě, vedl kurs přednášek o morálce.
Poté až do roku 1724 vyučoval teologii na univerzitě v Košicích . Později, až do roku 1726, působil v kolegiu města Cluj .
V letech 1726 až 1727 působil jako prorektor teologického semináře v Užhorodu . V letech 1727-1736. byl regentem semináře v Košicích , kde byl také kronikářem, knihovníkem a poradcem.
Zemřel v roce 1736 v Košicích po dlouhé těžké nemoci.
S. Timon je považován za jednoho ze zakladatelů moderní maďarské a slovenské historiografie, který položil základy slovenských dějin. Určil místo Slováků v dějinách Uherského království .
Samuil Timon, stejně jako několik dalších členů Tovaryšstva Ježíšova, byl vůdcem a faktickým vůdcem počáteční fáze slovenského národního obrození.
v latině:
: Brevis commentarius IV. Nagyszombat (1718-1719)
Synopsis novae chronologicae Regnorum Hungariae, Croatiae, Dalmatiae atd. Pars I. et II. a nativitate S. Stephani primi regis hungarorum inchoata. Pars III. Ab anno 1458 ad 1526. perducta. Uo., 1714, 1715. (Új kiad.: Epitome chronologica... usque ad annum 1576. typis edita, nunc denuo přesné revisa, in multis correcta, aucta & usque ad annum 1736. producta. Rost Tamás Cassoviaeáltal. 1736. es Claudioli, 1764)Slovníky a encyklopedie |
| |||
---|---|---|---|---|
|