Interpretace snů je proces, který dává snům význam. Přestože tento proces může být spojen s některými formami psychoterapie, neexistují žádné spolehlivé důkazy o tom, že by porozumění nebo interpretace snů mělo pozitivní vliv na duševní zdraví člověka [1] [2] [3] .
V mnoha starověkých společnostech, jako je Egypt a Řecko, byly sny považovány za nadpřirozená poselství, za typ božského poselství, které mohli interpretovat lidé s nezbytnými duchovními silami. V moderní době různé školy psychologie a neurovědy nabízely své teorie o významu a účelu snů. Zdá se, že většina lidí dnes interpretuje obsah snů v souladu s freudovou psychoanalýzou. Ukazuje to studie provedená ve Spojených státech, Indii a Jižní Koreji [4] .
Lidé, kteří mají tendenci věřit, že sny jsou obzvláště smysluplné, kladou větší důraz na informace ze snů než na informace v bdělém stavu. Lidé například hlásí, že by s větší pravděpodobností zrušili plánovanou cestu letadlem, kdyby se jim zdálo, že jejich letadlo spadlo předchozí noc, než kdyby ministerstvo vnitřní bezpečnosti vydalo federální výstrahu [4] .
Ne všem snům však lidé přikládají stejnou důležitost. Při výkladu svých snů zřejmě používají motivované uvažování. S větší pravděpodobností najdou sny, které potvrzují jejich přesvědčení a touhy v bdělém stavu, smysluplnější než sny, které jsou v rozporu s jejich přesvědčením a touhami v bdělém stavu [4] .
Starověký akkadský epos o Gilgamešovi (deska V na fotografii) obsahuje četné příklady výkladu snů.
Staří Sumerové v Mezopotámii zanechali důkazy o výkladu snů, které se datují nejméně do roku 3100 před naším letopočtem. E. v Mezopotámii. V celé historii Mezopotámie byly sny vždy považovány za nesmírně důležité pro věštění a mezopotámští králové jim věnovali velkou pozornost. Gudea, král sumerského městského státu Lagash (vládl cca 2144-2124 př. n. l.), přestavěl chrám Ningirsu v důsledku snu, ve kterém mu bylo řečeno, aby tak učinil. Akkadský epos o Gilgamešovi obsahuje četné příběhy o prorocké moci snů. Za prvé, sám Gilgameš má dva sny předpovídající příchod Enkidua. V jednom z těchto snů Gilgameš vidí padající sekeru z nebe. Lidé se kolem něj shromažďují v obdivu a uctívání. Gilgameš hodí sekeru před svou matku Ninsun a pak ho objímá jako svou ženu. Ninsun tento sen interpretuje tak, že se brzy objeví někdo mocný. Gilgameš s ním bude bojovat a pokusí se ho porazit, ale neuspěje. Nakonec se z nich stanou blízcí přátelé a dokážou velké věci. Na závěr dodává: "Skutečnost, že jste ho objala jako manželka, znamená, že vás nikdy neopustí. Váš sen je tak splněn." Později v eposu Enkidu sní o setkání hrdinů s obrem Humbabou. Také sny byly někdy vnímány jako prostředek k nahlížení do jiných světů a věřilo se, že duše nebo některá její část opustila tělo spícího člověka a skutečně navštívila místa a lidi, které snící viděl v sen. V tabulce VII eposu Enkidu vypráví Gilgamešovi sen, ve kterém viděl, jak ho bohové Anu, Enlil a Shamash odsuzují k smrti, a má také sen, ve kterém navštíví podsvětí.
Asyrský král Ashurnasirpal II (vládl 883–859 př. n. l.) postavil chrám Mamu, možná boha snů, v Imgur-Enlil poblíž Kalhu.Pozdní asyrský král Aššurbanipal (vládl 668–627 př. n. l.) během zoufalé vojenské situace , měl sen, ve kterém se mu zjevila jeho božská patronka, bohyně Ištar a slíbila mu, že ho dovede k vítězství. Babyloňané a Asyřané rozdělili sny na „dobré“, které posílali bohové, a „špatné“, které seslali démoni. Dochovaná sbírka snových znamení nazvaná Iškar Zaqīqu zaznamenává různé snové scénáře i předpovědi toho, co se stane osobě, která každý sen prožije, zjevně na základě předchozích událostí. Někteří uvádějí různé možné výsledky na základě případů, kdy lidé měli podobné sny s různými výsledky. Zmíněné snové scénáře zahrnují různé každodenní pracovní události, cestování na různá místa, rodinné záležitosti, sexuální akty a setkání s lidmi, zvířaty a božstvy.
Ve starověkém Egyptě působili kněží jako vykladači snů. Hieroglyfy zobrazující sny a jejich výklady jsou zřejmé. Sny měly v historii většiny kultur velký význam.