Proporce ( latinsky proportio „proporcionalita, rovnost částí; určitý poměr částí k sobě“) je rovnost poměrů dvou [nebo více] dvojic čísel a , tj. rovnost tvaru , nebo v jiných zápisech, rovnost (často čteno jako: „ platí pro stejně jako pro „). V tomto případě, a jsou nazývány extrémní , a - průměrné členy podílu. Tato proporce se také nazývá geometrická , nezaměňujte ji s aritmetickými a harmonickými proporcemi .
Doložíme pro doplnění. Vyjádříme prostřednictvím zbývajících členů podílu: . Pak:
U odčítání je důkaz podobný. ■
První známá definice stejných proporcí byla dána jako rovnost postupných odečítání [1] , v moderním jazyce to lze vyjádřit jako rovnost spojitých zlomků pro poměry velikostí. [2] Později Eudoxus z Cnidu definici zjednodušil, rovnost proporcí jím byla definována jako současné naplnění jedné ze tří dvojic poměrů
pro libovolnou dvojici přirozených čísel a . Tato definice je uvedena v Euklidových prvcích .
S příchodem reálných čísel nebyla potřeba speciální teorie proporcí, starověcí matematici nepovažovali proporce délky za čísla. Definice Eudoxus, uvedená v poněkud abstraktnější formě, byla použita později v Dedekindově definici reálných čísel v podmínkách řezů .
Rovnost dvou rozdílů se někdy nazývá aritmetický poměr [3] .
Pokud má geometrická proporce střední členy stejné a poslední je rozdílem mezi prvním a středním, nazývá se taková proporce harmonická :. V tomto případě se rozklad na součet dvou členů nazývá harmonické dělení nebo zlatý řez [4] .
Obsahem úlohy pro jednoduché trojité pravidlo jsou dvě veličiny související proporcionální závislostí, přičemž jsou dány dvě hodnoty jedné veličiny a jedna z odpovídajících hodnot druhé veličiny, ale je potřebná k nalezení jeho druhé hodnoty.
Úlohy pro komplexní trojité pravidlo se nazývají úlohy, ve kterých je pro řadu několika (více než dvou) proporcionálních veličin potřeba najít hodnotu jedné z nich odpovídající jiné řadě daných hodnot veličin [5]. [6] .