Ioana Tudoranová | |||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
osobní informace | |||||||||||||||||||||||||||||
Podlaha | žena [1] [2] | ||||||||||||||||||||||||||||
Země | |||||||||||||||||||||||||||||
Specializace | veslování | ||||||||||||||||||||||||||||
Klub | Dynamo ( Bukurešť ) | ||||||||||||||||||||||||||||
Datum narození | 3. srpna 1948 [1] [2] (74 let) | ||||||||||||||||||||||||||||
Místo narození | |||||||||||||||||||||||||||||
Růst | 175 cm | ||||||||||||||||||||||||||||
Váha | 74 kg | ||||||||||||||||||||||||||||
Ocenění a medaile
|
Ioana Tudoran ( rom. Ioana Tudoran ; narozen 3. srpna 1948 [1] [2] , Otopeni , Ilfov ) je rumunská veslařka , která v 60. a 70. letech závodila za rumunský národní veslařský tým. Bronzový medailista z letních olympijských her v Montrealu , vítěz stříbrné medaile z mistrovství světa, trojnásobný mistr Evropy, vítěz a vítěz regat národního významu.
Ioana Tudoran se narodila 3. srpna 1948 v Otopeni v Rumunsku . Zabývala se akademickým veslováním v Bukurešti v hlavním veslařském klubu "Dinamo".
Prvního vážného úspěchu na mezinárodní úrovni dospělých dosáhla v sezóně 1968, kdy nastoupila do hlavního týmu rumunské reprezentace a představila se na ME ve východním Berlíně, kde předstihla všechny své soupeřky v pořadí řídících čtyřek a zvítězila zlatou medaili.
V roce 1969 se na evropském šampionátu v Klagenfurtu stala stříbrnou medailistkou v párové řídící čtyřce, ve finále prohrála pouze s posádkou ze Sovětského svazu.
Na ME 1970 v Tatě byla ve stejné disciplíně opět nejlepší.
V roce 1971 na Mistrovství Evropy v Kodani opět zvítězila v párové řídící čtyřce a stala se tak trojnásobnou mistryní Evropy ve veslování.
Na ME 1973 v Moskvě startovala ve dvouhře, dokázala se kvalifikovat pouze do repasážního finále B a v závěrečném protokolu soutěže jí patřilo jedenácté místo.
V roce 1974 navštívila mistrovství světa v Lucernu , kde se kromě mužských disciplín poprvé představily i disciplíny ženské. Díky tomu si odsud přivezla stříbrnou medaili, vyhrála na párové čtyřce s kormidelníkem - v rozhodující finálové jízdě předjel pouze tým z východního Německa.
Na světovém šampionátu 1975 v Nottinghamu se do počtu vítězů nedostala, na páru řídících čtyřek skončila šestá.
Díky sérii úspěšných vystoupení získala právo hájit čest země na Letních olympijských hrách 1976 v Montrealu – zde se poprvé v olympijském programu objevilo ženské veslování. V rámci párové čtyřmístné řídící posádky, ve které byli i veslaři Felicha Afresiloaie , Elisabeth Lazar , Maria Miksa a kormidelní Helena Dzhurke , ve finále dorazil Tudoran do cíle třetí za týmy z NDR a SSSR - vyhrál tak bronzovou olympijskou medaili. Brzy po skončení těchto soutěží se rozhodla ukončit svou sportovní kariéru [3] [4] .
![]() |
---|