Ouzo (měsíční kráter)

Ouzo
lat.  Houzeau

Obrázek sondy Lunar Reconnaissance Orbiter .
Charakteristika
Průměr76,8 km
Největší hloubka2800 m
název
EponymJean Charles Ouzo (De Lege) (1820-1888), belgický astronom. 
Umístění
17°15′ jižní šířky sh. 123°53′ západní délky  / 17,25  / -17,25; -123,89° S sh. 123,89 °W např.
Nebeské těloMěsíc 
červená tečkaOuzo
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kráter Uzo ( lat.  Houzeau ) je velký starověký impaktní kráter na jižní polokouli na odvrácené straně Měsíce . Název byl dán na počest belgického astronoma Jeana Charlese Ouza (1820-1888) a schválen Mezinárodní astronomickou unií v roce 1970. Vznik kráteru se vztahuje k přednektarijskému období [1] .

Popis kráteru

Nejbližšími sousedy kráteru Uzo jsou kráter Belopolsky na západě; krátery Ioffe a Friedman na severozápadě a kráter Gerasimovich na jihu [3] . Selenografické souřadnice středu kráteru 17°15′ jižní šířky sh. 123°53′ západní délky  / 17,25  / -17,25; -123,89° S sh. 123,89 °W g , průměr 76,8 km 4] , hloubka 2,8 km [1]

Kráter Uzo má polygonální tvar s výběžky v severní a západní části, je výrazně zničen a zakrytý horninami vyvrženými při formování Východního moře nacházejícího se na východ od kráteru. Kráter se ve skutečnosti změnil v terénní prohlubeň s těžko rozlišitelnými hranicemi, nejzřetelněji je vyjádřena východní část valu, na jehož špičce je nápadný malý miskovitý kráter.


Satelitní krátery

Ouzo Souřadnice Průměr, km
P 19°05′ jižní šířky sh. 125°09′ západní délky  / 19,08  / -19,08; -125,15 ( Ouzo P )° S sh. 125,15°W např. 15.2
Q 18°36′ jižní šířky sh. 125°23′ západní délky  / 18,6  / -18,6; -125,39 ( Ouzo Q )° S sh. 125,39 °W např. 18.6

Viz také

Poznámky

  1. 12 Databáze lunárního impaktního kráteru . Losiak A., Kohout T., O'Sulllivan K., Thaisen K., Weider S. (Lunar and Planetary Institute, Lunar Exploration Intern Program, 2009); aktualizováno Öhmanem T. v roce 2011. Archivovaná stránka .
  2. Mapa odvrácené strany Měsíce. . Staženo 23. června 2020. Archivováno z originálu 30. května 2018.
  3. Kráter Ouzo na LAC-107. . Získáno 23. června 2020. Archivováno z originálu dne 27. března 2021.
  4. Příručka Mezinárodní astronomické unie . Staženo 23. června 2020. Archivováno z originálu dne 12. listopadu 2019.

Odkazy