Wilson, Henry Maitland

Henry Maitland Wilson
Angličtina  Henry Maitland Wilson, první baron Wilson
Přezdívka "Jumbo"
Datum narození 5. září 1881( 1881-09-05 )
Místo narození Londýn , Velká Británie
Datum úmrtí 31. prosince 1964 (83 let)( 1964-12-31 )
Místo smrti Hilton, Buckinghamshire , Spojené království
Afiliace  Velká Británie
Druh armády britská armáda
Roky služby 1900 - 1947
Hodnost polní maršál
přikázal Britské síly v Egyptě,
Britské expediční síly v Řecku,
9. armáda,
Spojenecké síly ve Středozemním moři
Bitvy/války Druhá búrská válka ,
první světová válka ,
druhá světová válka
Ocenění a ceny
rytíř Řádu lázní Rytířský velkokříž Řádu britského impéria (vojenský) Rytíř Řádu za vynikající službu
Africa Star BAR.svg

Zahraniční ocenění

Stříbrný kříž Řádu Virtuti Militari Řád čestné legie stupně vrchního velitele Vojenský kříž 1940 3. třídy (Řecko)
V důchodu od roku 1947
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Henry Maitland Wilson ( Wilson ) ( Eng.  Henry Maitland Wilson, 1. baron Wilson ; 5. září 1881  - 31. prosince 1964 ) - britský vojenský velitel, polní maršál ( 1944 ).

Mladá léta

Nejstarší syn středního vlastníka půdy, bývalý kapitán britské armády. Byl vzděláván na Eton College a na Royal Military Academy Sandhurst . V březnu 1900 narukoval do britské armády v hodnosti podporučíka a poslán do búrské války jako součást střelecké brigády . Od roku 1908 sloužil v Irsku v hodnosti kapitána . Od roku 1911  - pobočník velitele jednotky v Oxfordu.

První světová válka

Celou první světovou válku strávil na západní frontě jako součást britských expedičních sil. Od roku 1914 bojoval v hodnosti majora v 16. irské pěší divizi. Od roku 1915  - 2. důstojník velitelství 41. pěší divize, poté na velitelství 19. sboru. Zúčastnil se bitvy na Sommě a bitvy u Passchendaele .

Od října 1917  - první štábní důstojník v novozélandské pěší divizi.

Mezi světovými válkami

Po válce sloužil na velitelství divize. Vystudoval Staff College v Camberley a Sandhurst. Od roku 1927 velel praporu na hranici Britské Indie a Afghánistánu . Od roku 1930  učil na Staff College v Camberley. Současně se zabýval výzkumnými pracemi, zastánce rozvoje obrněných sil. Od roku 1934 velel 6. pěší brigádě. Od roku 1935  - generálmajor , jmenován velitelem 1. mechanizované brigády. Od roku 1937  - velitel 2. pěší divize. V červnu 1939 byl v hodnosti generálporučíka poslán do Egypta na post velitele britských jednotek v Egyptě ( Armáda Nilu ).

Druhá světová válka

Vojska podřízená Wilsonovi začala bojovat na hranici s Libyí v červnu 1940 , poté, co Itálie vstoupila do války. Využil nerozhodného postupu italského velení a v září 1940 zastavil italskou ofenzívu v egyptské operaci . Poté sehrál velkou roli při porážce italských jednotek v severní Africe během libyjské operace , včetně vítězství v prosinci 1940 u Sidi Barrani . V únoru 1941 byl jmenován vojenským guvernérem provincie Kyrenaika v Libyi v hodnosti řádného generála.

Ve stejném měsíci byl však jmenován velitelem britských expedičních sil vyslaných do Řecka . Převážnou část sborových jednotek tvořili australští a novozélandští vojáci. Hlavním úkolem sboru bylo pomáhat řeckým jednotkám při porážce Italů. který v té době již byl vytlačen Řeky do Albánie během italsko-řecké války . Částečně však kvůli nekoordinovaným akcím vlád Velké Británie a Řecka, částečně proto, že velení spojeneckých armád nedokázalo koordinovat jejich akce, nebylo možné dosáhnout hmatatelných výsledků. Navíc, znepokojen výskytem britských jednotek v Řecku, Hitler nařídil vyvinout německou invazi do Řecka. V dubnu 1941 Němci obsadili zemi během řecké operace a 26. dubna si vynutili kapitulaci řecké armády . Wilson nařídil evakuaci svých jednotek na Krétu a poté do Egypta . Jeho sbor byl poražen a ztratil více než 2 tisíce z 62,6 tisíce zabitých a zraněných lidí a také 14 tisíc vězňů.

Od 7. května 1941  - velitel britských sil v Palestině a Zajordánsku . Během syrsko-libanonské operace Britové porazili francouzské jednotky vichistické vlády a vynutili si jejich kapitulaci. Od října 1941  - velitel 9. armády v Sýrii a generální adjutant Jeho Veličenstva. Od roku 1942  - velitel britských jednotek v Íránu .

V únoru 1943 byl jmenován vrchním velitelem pro Blízký východ . V této pozici vedl v létě 1943 vyloďovací operace k dobytí řeckých ostrovů Kos , Leros a Samos a snažil se využít příznivé situace po kapitulaci Itálie. Německé velení však poslalo své síly na ostrovy a znovu je dobylo, přičemž zajalo britské a italské posádky. Od prosince 1943 - vrchní velitel spojeneckých sil ve Středomoří , ale ve skutečnosti byl Wilsonův vliv na průběh nepřátelských akcí omezený, protože vedení vojenských operací v Itálii bylo v rukou polního maršála Harolda Alexandra . V roce 1944 obdržel hodnost polního maršála .

Wilson plánoval přípravy a vedl jihofrancouzskou vyloďovací operaci v srpnu 1944. V listopadu až prosinci 1944 vedl boje za porážku lidově osvobozeneckého hnutí v Řecku . V prosinci téhož roku byl jmenován vedoucím britské vojenské mise u Sboru náčelníků štábů ve Washingtonu , aby nahradil zesnulého polního maršála Dilla , a zůstal jím až do roku 1947. Účastnil se konferencí v Jaltě a Postupimi v roce 1945 .

V lednu 1946 získal titul vikomta z Libye a Stonelengtoft.

Rezignace

V roce 1947 byl propuštěn. Od roku 1955 do roku 1960 zastával čestný post Constable of the Tower of London . Autor memoárů.

Ocenění

Britská vyznamenání

Zahraniční ocenění

Literatura

Odkazy