Rossmanův styl

Rossmannův záhyb  je strukturální motiv v terciární struktuře proteinu , který váže nukleotidy (konkrétně kofaktor NAD ). [1] Struktura sestávající ze dvou identických částí obsahuje šest téměř rovnoběžných β-listů , propojených dvěma páry α-helixů v pořadí β-α-β-α-β. Protože každý Rossmannův záhyb může vázat jeden nukleotid, vazebná doména pro dinukleotidy, jako je NAD, se skládá ze dvou paralelních Rossmannových záhybů. Jediný Rossmannův záhyb může vázat mononukleotid, jako je kofaktor FMN .

Motiv je pojmenován po Michaelu Rossmanovi , který jako první objevil a popsal tuto strukturu jako často se vyskytující v proteinech vážících nukleotidy, jako jsou dehydrogenázy [2] .

V roce 1989 Israel Hanukoglu z Weizmann Institute of Science zjistil, že nukleotidová sekvence pro NADP-vazebné struktury v některých proteinech se liší od NAD-vazebných motivů [3] . Tento objev byl použit k reverznímu inženýrství kofaktorové selektivity enzymů [4] .

Poznámky

  1. Hanukoglu I. Proteopedie: Rossmann fold: A beta-alpha-beta fold at dinukleotid binding places  //  Biochem Mol Biol Educ : journal. - 2015. - Sv. 43 , č. 3 . - S. 206-209 . - doi : 10.1002/bmb.20849 . — PMID 25704928 .
  2. Rao S., Rossmann M. Srovnání supersekundárních struktur v proteinech  // J Mol  Biol : deník. - 1973. - Sv. 76 , č. 2 . - str. 241-256 . - doi : 10.1016/0022-2836(73)90388-4 . — PMID 4737475 .
  3. Hanukoglu I. , Gutfinger T. cDNA sekvence adrenodoxin reduktázy. Identifikace vazebných míst NADP v oxidoreduktázách.  (anglicky)  // European Journal of biochemistry / FEBS. - 1989. - Sv. 180, č.p. 2 . - S. 479-484. — PMID 2924777 .
  4. Scrutton NS, Berry A., Perham RN Přepracování koenzymové specifičnosti dehydrogenázy proteinovým inženýrstvím. (anglicky)  // Nature: journal. - 1990. - leden ( roč. 343 , č. 6253 ). - str. 38-43 . - doi : 10.1038/343038a0 . — PMID 2296288 .