Unian di Tomar | |||
---|---|---|---|
Celé jméno |
União Futebol Comércio e Industria de Tomar | ||
Přezdívky |
Červeno-černá ( port. Rubro-Negros ) |
||
Založený | 4. května 1914 (ve věku 108 let) | ||
Stadión | Municipal di Tomar , Tomar | ||
Kapacita | 500 | ||
Prezident | Abel Bentou | ||
webová stránka | uniaotomar.no.sapo.pt/in… | ||
Soutěž | Primeira Santarena | ||
2015/16 | 3 | ||
Formulář | |||
|
União de Tomar ( port. FCI União de Tomar ) je portugalský fotbalový klub , hlavní představitel města Tomar v národním fotbale [1] , v okrese Santarem ve středním Portugalsku. Klub byl založen v roce 1922 a hraje domácí zápasy na stadionu Municipal di Tomar , který pojme 500 diváků. Nejlepším výsledkem je 10. místo v sezóně 1968/69 .
Klub byl založen 4. května 1914 a dosáhl nejlepších výsledků ve své historii od konce 60. do poloviny 70. let, kdy klub hrál nejvyšší ligu portugalského fotbalu , stále je to jediný klub z okresu Santarém , který se zúčastnil nejvyšší divize mistrovství republiky.
Je zřejmé, že tento zlatý věk klubu zaznamenal nejdůležitější okamžiky v jeho historii, zatímco klub trénovali takoví specialisté jako Di Paola, Oscar Tellehea, Fernando Cabrita, Antonio Medeiros, Enrique Vega, Artur Santos, Francisco Andrade; také v té době za klub hrál legendární Eusebio .
Klub se na vážné úrovni účastnil celostátních soutěží v sezóně 1936/37, kdy hrál 2. ligu národního mistrovství. Po pětileté přestávce se klub vrátil do 2. ligy na sezóny 1941/42 a 1942/43.
Již na konci 50. let začalo postupné navyšování třídy od krajského přeboru okresu Santarém až po nejvyšší divizi přeboru Portugalska .
Klub se stal mistrem okresu Santarém v sezónách 1940/41, 1941/42 a 1955/56. Až v 80. letech se tým znovu ocitl v regionálním přeboru Santarém, konkrétně v něm zvítězil v sezóně 1987/88 a o deset let později v sezóně 1997/98.
Došlo i na triumf ve druhé lize okresu Santarém v sezóně 1957/58. Vytvořením třetí divize mistrovství Portugalska si klub dal za cíl se tam dostat, a to se mu na počátku 60. let podařilo.
V sezóně 1964/65 Unian di Tomar vyhrál svou první velkou trofej, pohár třetí divize, když ve finále porazil Ovarense 3:1.
Klub se tak v sezóně 1965/66 zúčastnil mistrovství republiky druhé ligy, zóny Sever. Senzačně se o pouhé dva roky později klub dostal do nejvyšší ligy a naplnil tak velké touhy všech fanoušků.
Klub vyhrál druhou divizní severní zónu v sezóně 1967/68 a vystoupal na nejvyšší úroveň portugalského fotbalu. Klub se dostal do finále soutěže, kde se střetl s Atléticem Lisabon , vítězem jižní zóny, ale tentokrát trofej nezískal, když byl ve finále poražen 3-2.
Debut v nejvyšší divizi národního šampionátu se odehrál v sezóně 1968/69 pod vedením trenéra Oscara Tellehea, bývalého trenéra Vitoria Guimarães . Debut klubu i trenéra se vydařil, Unian di Tomar se stal hlavní senzací šampionátu.
Díky vysoce kvalitní kampani, která byla popsána jako nic méně pozoruhodného, skončil Unian di Tomar v konečném pořadí první ligy na 10. místě, což je historicky nejlepší výsledek v historii klubu.
První oficiální zápas mezi Unian di Tomar a Vitoria v první divizi se odehrál v pátém kole šampionátu sezóny 1968/69, 6. října 1968.
Vitoria prohrála 3:1, i když ukázala, že dokáže překonat potíže s adaptací na hřišti na Městském stadionu Tomar, později nazývaném Městský stadion 25. dubna.
Vitoria, která prokázala lepší technické kvality, byla téměř celý zápas v pohybu, což naznačovalo dobrou fyzickou kondici. V prvním poločase Vitoria kontrolovala zápas, neustále dominovala a vytvářela si dobré šance.
Ve druhém poločase se Unian di Tomar za aktivní podpory svých fanoušků překonali, převzali kontrolu nad děním a začali skórovat, zatímco Vitoria znatelně zvolnila. Zápas skončil výsledkem 3:1 ve prospěch Uniana di Tomara, jedinou branku tým inkasoval brazilský záložník Augusto. Navzdory tomu byla tato sezóna jednou z nejzářivějších pro Vitoria, kterou trénoval brazilský specialista Jorge Vieira.
"Unian di Tomar" v zápasech proti "Vitorii" vždy zažíval velké potíže a často se jí podařilo rozhodnout o výsledku zápasu v prvním poločase.
Bilance těchto setkání byla pro Vitorii velmi příznivá. Ve dvanácti zápasech mezi oběma kluby v portugalské první divizi vyhrála Vitoria šestkrát, další dvě remízy a čtyři vítězství pro Unian de Tomar.
Klub strávil sezónu 1968/69 ve druhé lize, ale následující sezónu se vrátil, i když tentokrát byly výsledky méně přesvědčivé.
Zachraňující 14. místo v závěrečném kole Unian di Tomar nebylo pokořeno a klub bohužel nakonec sestoupil do druhé ligy.
Ve druhé lize se klub dlouho nezdržel, protože na konci sezóny 1970/71 se Unian di Tomar vrátil do nejvyšší ligy z druhého místa po kvalifikaci.
V sezóně 1971/72 si Unian di Tomar, vedený Fernandem Cabritou, zajistil v titánském boji místo v nejvyšší divizi pro příští sezónu a skončil v tabulce na 12. místě.
Po nepříliš přesvědčivé sezóně 1972/73, ve které se Unian di Tomar potýkal se spoustou potíží a skončil na dně tabulky, tým opět sestoupil do druhé ligy.
Unian di Tomar však obstál ve všech testech druhé ligy se ctí a zajistil si návrat do nejvyšší ligy pro příští sezónu, když ve finále 23. června 1974 na Estadio Municipal de Coimbra porazil Sporting Espinho se skóre 4. -3, jeden gól vstřelil José Carlos a další tři Acorn, čímž zaznamenal hattrick.
V portugalském šampionátu sezóny 1974/75 Unian di Tomar úspěšně bojoval a dokázal se udržet v nejvyšší divizi i pro příští sezónu, opět obsadil 12. místo v konečném pořadí, které zajistilo požadovanou stabilitu.
Klub vedl v sezóně 1975/76 tvrdý boj o udržení pobytu v hlavních ligách. União di Tomar se bohužel nedokázal vyšvihnout nad předposlední místo a následně nakonec sestoupil do druhé ligy, tentokrát definitivně, klub se již nikdy nevrátí mezi elitu portugalského fotbalu.
Do konce 70. let hrál klub ve střední zóně druhé ligy. V prvních několika sezónách se tým vytrvale snažil o návrat do nejvyšší ligy, ale tyto pokusy byly neúspěšné a nakonec klub sestoupil do třetí ligy.
V první polovině 80. let se Unian di Tomar pohyboval mezi druhou a třetí divizí. V druhé polovině tohoto desetiletí sestoupil klub do krajské fotbalové soutěže.
Po třech sezónách v divizi Santarem se Unian di Tomar vrátil do třetí ligy.
Po vítězství v tomto tažení v sezóně 1989/90 se klub vrátil do druhé ligy, kde hrál tři sezóny v řadě a po sezóně 1992/93 sestoupil do třetí ligy.
Od té doby se Unian di Tomar pevně usadil ve třetí divizi. Klub však utrpěl hlubokou finanční a personální krizi.
Byla to samozřejmě nejtěžší fáze v dlouhé historii klubu. Unian di Tomar neměl stadion ani sídlo, arénu pro vystoupení museli hledat po celém městě.
Na konci sezóny 2001/02 Unian di Tomar sestoupili do regionálních přeborů okresu Santarem. Došlo dokonce k sestupu do druhé ligy kraje, takový výsledek neodpovídal statutu kdysi prestižního klubu.
V současné době Unian di Tomar hraje v hlavním regionálním přeboru okresu Santarem.