| Uralská župa | |
|---|---|
| Země | ruské impérium |
| Provincie | Uralská oblast |
| krajské město | Uralsk |
| Historie a zeměpis | |
| Datum vzniku | 1868 |
| Náměstí | 46 315,1 verst |
| Počet obyvatel | |
| Počet obyvatel | 293 619 (1897) lidí |
Uralský okres je správní jednotka v rámci regionu Ural a provincie Ural . Centrem je město Uralsk .
Řeka Ural rozdělila kraj na dvě části – země kozácké armády na pravém břehu a Kyrgyzské (Kazachské) na levém.
Územím župy procházely poštovní cesty Orenburg, Guryevsky, Buzulutsky a Uilsko-Temirsky , jakož i železnice Pokrovsko-Uralskaya.
Na západě hraničil kraj s Novouzenským okresem provincie Samara , na severu s provincií Orenburg , na jihu s okresem Lbischensky , na východě s regionem Turgai [1] .
Na počátku 20. století župa zahrnovala 16 vesnic a také 16 ruských a 9 kyrgyzských (kazašských) volostů.
Vesnice od roku 1904:
Volosts od roku 1904:
Kraj jako součást regionu Ural byl založen v roce 1868. 12. října 1920 se kraj stal součástí Uralské gubernie Kirgizské ASSR .
V roce 1901 žilo v župě 223 tisíc lidí, včetně usedlých - 150 tisíc, kočovných - 72 tisíc, osadníků - 1 000. Z hlediska hustoty osídlení byl kraj na prvním místě v kraji.
Hlavním zaměstnáním kozáků je rybolov, kočovným obyvatelstvem je chov dobytka.
Na území župy bylo 466 malých továren a mlýnů, které zaměstnávaly 1,5 tisíce lidí [1] .