Zrůda | |
---|---|
Žánr | komedie |
Výrobce | Roman Kachanov |
V hlavní roli _ |
Nikita Vysockij Joanna Stingray |
Filmová společnost |
RGTRK "Ostankino", TO "Ekran" , Studio pro dětské a mládežnické televizní filmy Firma "Karavan" |
Doba trvání | 92 min. |
Země | Rusko |
Jazyk | ruština |
Rok | 1993, premiéra v TV - 22. února 1994 [1] |
IMDb | ID 0270017 |
Freak je celovečerní film Romana Kachanova [2] [3] .
Žánrem tohoto filmu je pohádka pro dospělé. Vypráví o dobrodružstvích dítěte narozeného ve třiceti letech. Má jedinečnou schopnost okamžitě asimilovat jakoukoli informaci získanou z různých zdrojů. KGB organizuje hon na dítě a nakonec se spojí se CIA .
Kromě skladeb Joanny Stingray („Moderní svět“ a „Baby Baby Bala Bala“) zazní ve filmu skladba Louise Armstronga „Ahoj, bratře“ a „Sbohem, náš milý medvěd!“.
Z této těžce vážné série filmových vyprávění o boji dobra se zlem jednoznačně vyčnívá snímek Romana Kachanova Freak natočený podle skvělého scénáře Ivana Okhlobystina. Nerad bych dělal nevhodné paralely, ale pokud je "Libera" příkladem západní absurdní komedie, která zkoumá oblasti, které nejsou vtipné, pak "Urod" je vynikajícím příkladem ruského komediálního podvodu, který dokazuje, že není nic vtipnějšího než děsivého. Freak (Nikita Vysockij) se narodí v provinční porodnici ve věku „asi třicet let“ a začíná svou cestu životem. Má jedinečný dar převzít podobu každého, kdo přitáhne jeho zájem – od hraběte Monte Cristo po Arnolda Schwarzeneggera a Ježíše Krista. Přirozeně po něm jde maniak z KGB. Zrůda se podle očekávání zamiluje, ale ne dříve, než si přečte zjevení Kámasútry. Po příjezdu do Ameriky si vzpomíná, že tu už byl, "ale pak tu byly skály a já jsem byl dinosaurus." To znamená, že před námi je skutečný podivín všech dob a národů. Kachanov a Okhlobystin's Freak je ale především dobrý kvůli absenci veškerého patosu a nároků na místo ve světové kulturní tradici. Vznikl jakoby se zděšením z toho, co se děje kolem, ale je tak snadný a tak zábavný, že po tomto zděšení není ve finále ani stopa.Inna Tkachenko, „Není nic zábavnějšího než boj mezi dobrem a zlem“, noviny Kommersant, 6. 2. 1994 [4]
„Něco z memoárů kultovního ruského režiséra Romana Kachanova („DMB“, „Down House“ atd.)“
Nebýt amerického producenta Menahema Golana , [...] bych se sotva stal režisérem. Golan pak natáčel v Moskvě v 90. letech Chicago ve 30. letech. Film Call the Mad Dog. Byla zima 1991/1992. Kulisy pro Golanský film byly v pavilonech Ostankina , v 10. a 11. studiu, pokud se nepletu. [...] Měl jsem [...] uveden na trh film „Freak“, ale do produkce zasahovaly dvě věci: zaprvé jsem potřeboval hlavní postavu – autentického amerického Američana, a zadruhé (sovětské rubly se pak proměnily v papír) bylo velmi zapotřebí peněz. A pro první a pro druhou jsem šel do Menachem Golan. Zjistil jsem, kde je jeho pokoj v Ostankinu, a šel jsem za ním bez jakýchkoli doporučení a pochybností. [...] Bylo mi tehdy 24 let. [...] Řekl jsem tedy Golanovi, že potřebuji jeho herečku a kvůli ekonomickým potížím i jeho peníze na svůj film. [...] Ukázal jsem mu scénář v ruštině přepsaný na psacím stroji a řekl, že když to bude nutné, tak mi to přeloží... Golan odpověděl, že to není nutné, že mi stejně rozumí a nebral scénář ode mě ... V prvním bodě (podle americké herečky) zavolal své děvčata z jejich šatny, představil mě a řekl, že jsou to herečky ve vedlejší roli a když jim nabídnu hlavní roli, myslí si, že žádná z nich by odmítl. [...] Na druhý bod (o penězích) odpověděl, že mi peníze nedá, ale může pomoci jinak. Řekl, že do konce střihu svého filmu, tedy dalších osm měsíců, nebude rozebírat pavilony a kulisy. Kulisy budou v pavilonech stát v nerozebrané, nedotčené podobě s rekvizitami (nábytek, koberce, fingované květiny ve vázách a podobně). [...] Šlo o deset dekorací: dvoupatrová výzdoba baru, kulisy luxusních vil a apartmánů. Řekl, že v nich můžu střílet a používat osvětlovací zařízení zdarma. Zdvořile jsem řekl: „Děkuji a sbohem...“ Neměl jsem čas na žádné kulisy! .. Proč ty kulisy, když mi nedal peníze na samotný film? Je to směšné říkat, ale pak to byla mimořádně významná částka). Ve skutečnosti, s 8 tisíci sponzorskými dary a bezplatnými Golanskými pavilony, můj projekt „se skřípáním“, ale rostl společně. [...] Žádnou z Golanských chráněnek – hereček – jsem nevzal. Hodně mě štvalo, že můj film nepodpořil finančně, ale hodil jen leták, nějaké pavilony a kulisy. Převzala jsem hlavní ženskou roli, také docela autentickou americkou rockovou zpěvačku Joannu Stingray , která tehdy žila v Moskvě... A začala jsem točit...
Mnohem později jsem si uvědomil, že dar, který mi dal Golan... Tento dar byl jediným skutečným materiálním pojítkem, které mi umožnilo začít a dokončit svůj debut. [...] Starý pán mi po naší první a poslední desetiminutové známosti zablokoval 80–90 % rozpočtu mého filmu svými kulisami a pavilony. Pak jsem to kvůli své nezletilosti a nezkušenosti ani nedocenil, ani jsem o tom nepřemýšlel [5] .
Romana Kachanova | Filmy|
---|---|
|