| Vesnice | |
| Usť-Angarsk | |
|---|---|
| 58°06′12″ s. sh. 93°02′28″ východní délky e. | |
| Země | Rusko |
| Předmět federace | Krasnojarský kraj |
| městské části | Městská část města Lesosibirsk |
| Historie a zeměpis | |
| Časové pásmo | UTC+7:00 |
| Počet obyvatel | |
| Počet obyvatel | ↘ 0 [1] lidí ( 2021 ) |
| Digitální ID | |
| PSČ | 662556 |
| Kód OKATO | 04422000001 |
| OKTMO kód | 04722000106 |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Usť-Angarsk je osada v městské části Lesosibirsk, Krasnojarské území .
Vesnice se nachází na pravém břehu Angary na jejím soutoku s Jenisejem , asi 28 km východně od jižního cípu města Lesosibirsk , které leží na levém břehu Jeniseje. Naproti vesnici na levém břehu Angary leží vesnice Strelka .
Klima je mírné kontinentální, charakterizované prudkými změnami teplot, jak během dne, tak v průběhu roku, stejně jako dlouhými studenými zimami a krátkými, spíše horkými léty. V zimě se nad povrchem tvoří stabilní sibiřská anticyklóna, která způsobuje jasné a mrazivé počasí se slabým větrem. Kontinentální klima poskytuje rychlou změnu ze zimního chladu na jarní teplo. Nízký reliéf však přispívá k pronikání arktické anticyklóny. Jeho působení zesílí po zničení sibiřské anticyklóny s nástupem teplého období. Proto až do června jsou mrazy. V létě se na arktické frontě rozvíjí cyklonální činnost, severní větry přinášejí studený vzduch. Průměrná zimní výška sněhu je 58 cm, maximum na chráněném místě je 72 cm.Sněhová pokrývka je pozorována 187 dní v roce. [2]
O původním obyvatelstvu obce nejsou žádné informace. Koncem 30. let bylo v obci zlikvidováno JZD, obyvatelé byli přesídleni do obce Strelka. Začal rozvoj ložiska, o kterém se zpočátku mluvilo jako o olovo-zinku. Rozvoj ložiska však zabránila válka. Po válce se vrátili do práce. V roce 1947 byla v rudném poli poprvé založena uranová mineralizace. Na místě obce začal vznikat tábor pro vězně. Většina z nich jsou vyvlastnění rolníci a bývalí vojáci. Ruda se těžila ručně. Počet všech zaměstnanců dosáhl 500 osob. Do roku 1953 bylo ložisko uzavřeno pro nízký obsah uranu v rudách. Tábor byl zlikvidován. Osud vězňů není znám. Část dělníků zůstala ve vesnici. Tvořili obyvatelstvo obce. Do konce 80. let v obci pracovaly dřevorubecké týmy.
S likvidací dřevařského průmyslu se život v obci zastavil. Socioekologickou situaci zhoršuje přítomnost neneutralizovaných uranových štol. [3]
| Počet obyvatel | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2009 [4] | 2010 [5] | 2012 [6] | 2013 [7] | 2014 [8] | 2015 [9] | 2016 [10] |
| 74 | ↘ 61 | ↘ 53 | → 53 | ↗ 54 | ↘ 53 | ↘ 52 |
| 2017 [11] | 2020 [12] | 2021 [1] | ||||
| ↘ 43 | ↘ 38 | ↘ 0 | ||||