Falassius | |
---|---|
Θαλάσσιος | |
Zemřel | asi 648 |
ctěný | v pravoslaví a katolicismu |
v obličeji | ctihodný |
Den vzpomínek | v pravoslaví - 20. května ( 2. června ), 20. května ; . |
askeze |
modlitební výkon post |
Falassius ( starořecky Θαλάσσιος ; VI. století - asi 660 ) - ctihodný otec, rektor jednoho z klášterů v Libyjské poušti (v Africe). Zemřel ve zralém věku. Jméno Falassia, které původně chybělo v Menologionech , se nachází v kánonu mnicha Theodora Studitea v sobotu sýrového týdne , kde je mezi svatými zmíněn mnich Thalassius. Památka Falassie se slaví v pravoslavné církvi 20. května.
Svatý Thalassius byl současníkem Maxima Vyznavače, s nímž byl v duchovním společenství, o čemž svědčí dopisy svatého Maxima a skutečnost, že svatý Maxim zasvětil Thalassovi zvláštní knihu, ve které jsou vysvětleny obtížné pasáže Písma svatého .
Hlavní teologické dílo mnicha Falassia – „ Čtyři sta kapitol o lásce, střídmosti a duchovním životě “ – je sbírkou aforismů pokynů psaných ve formě akrostichu . Skládá se ze čtyř kapitol – stovek, z nichž každá obsahuje 100 veršů. Při čtení prvních písmen rčení v originále se tvoří rčení, zasazené na začátek setníka jako téma. Kromě moralizujících otázek se dílo svatého Falassia dotýká i dogmatických otázek vtělení Ježíše Krista a jeho smírné oběti. Učí také o zbožštění „celého stvoření“ [1] . Thalassovo učení o Duchu svatém se zdá být výňatkem z učení předávaného „ dříve zemřelými svatými otci “. Svatý Jan Damašský použil myšlenky Thalasia , když psal své prohlášení o víře.
![]() |
| |||
---|---|---|---|---|
|