Známost (od " familiar ", lat. familiaris , "family, friendly" přes polštinu. familiarny ) - styl komunikace , negativně hodnocený rodilými mluvčími jako projev arogance , nafoukanosti , známosti .
Známý styl komunikace napodobuje neformální styl komunikace přijatý mezi blízkými lidmi (příbuznými, dobrými přáteli), který se vyznačuje rovností partnerů a svobodou volby obsahu a prostředků řečové komunikace. V ruském jazyce a kultuře jsou typickými znaky známosti: používání „vy“ v situacích, kdy etiketa předepisuje komunikaci s „Ty“, používání hovorových variant jmen posluchačů („Tolik“, „Ivanych“), používání subjektivních hodnotících sufixů (například "- ok": "kámo"), nedbalá výslovnost ("ahoj", "konečně"), poplácání po rameni, objetí [1] .
Známost demonstruje přítomnost blízkosti (příbuzenství, lásky, přátelství), která ve skutečnosti chybí. U neznámých lidí může důvěrnost vést ke konfliktu kvůli skutečnosti, že situace je asymetrická: mluvčí používající neformální styl se považuje za blízkého posluchači a posluchač si může být jistý opakem. Etiketa řeči , jak se vyhnout tomuto konfliktu, zahrnuje rituály pro dosažení dohody o přechodu na neformální styl komunikace, například bratrství a větu „přejdeme na vás““. Vzhledem k tomu, že pravidla etikety řeči se učí rodilí mluvčí na velmi hluboké úrovni, jejich nedodržování (např. obcházení postupu pro domluvu neformální komunikace) brání efektivitě komunikace. Někteří autoři rozlišují dva typy známosti v ruské mentalitě: „intimní“ a „nepřátelské“ [2] .
Známost vede ke komunikační a psychické nepohodě adresáta, protože mluvčí bezdůvodně tvrdí existenci blízkých vztahů, jednostranně porušujících sociální distanci . Přechod ke známosti může být buď záměrný, nebo neúmyslný, v druhém případě svědčí o nízké úrovni jazykových znalostí a sebeovládání a/nebo nízkém sociálním postavení mluvčího. Záměrné použití familiárnosti svědčí o nerovnosti účastníků rozhovoru, přičemž k přechodu dochází, naopak z iniciativy účastníka umístěného výše na hierarchickém žebříčku je vědomá hrubost řeči využita k napodobení uvedení účastníka do řeči. „kruh přátel“ nebo ve vzácnějších případech ve snaze uklidnit napjatou situaci .