porcelánový honič | |||||
---|---|---|---|---|---|
Jiné jméno | porselen, ušlechtilý královský ohař | ||||
Původ | |||||
Místo | Francie | ||||
Charakteristika | |||||
Růst |
|
||||
Hmotnost | 25-28 kg | ||||
Vlna | hladké, tenké | ||||
Barva | jasně bílá se zaoblenými oranžovými skvrnami | ||||
jiný | |||||
Používání | beagle | ||||
IFF klasifikace | |||||
Skupina | 6. Honiči a příbuzná plemena | ||||
Sekce | 1. Honiči | ||||
Podsekce | 1.2. Střední ohaři | ||||
Číslo | třicet | ||||
Rok | 1964 | ||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Porcelánový honič , neboli porselen , neboli ušlechtilý královský honič ( fr. porcelán ), je plemeno loveckých honičů. Toto plemeno psa je považováno za poměrně vzácné.
Porcelánový ohař je považován za nejstarší ze všech francouzských plemen. Toto plemeno bylo vyšlechtěno přibližně v polovině 15. století křížením bílých psů svatého Huberta, a to i přesto, že v té době byli psi bílé barvy považováni za nekvalitní a vadné exempláře a nebyli žádané, a někdy byli jednoduše zničeni dokonce i ve štěněcím věku. Porcelánový honič má pravděpodobně společné předky se švýcarským honičem, protože tato dvě plemena jsou si navzájem velmi podobná. Plemeno bylo vyšlechtěno v takových klášterech jako Cluny a Luxelles, stejně jako v rodině Choisel, která se nachází na východě Francie.
Bohužel v letech francouzské revoluce porcelánoví ohaři prakticky vymizeli. „Obnova“ hospodářských zvířat těchto psů proběhla v roce 1845 za aktivní účasti švýcarských chovatelů psů. Toto plemeno vděčí za svůj název (z francouzského „porcelaine“ - porcelán) své lesklé bílé srsti a půvabné, půvabné postavě, která z něj dělá něco jako drahou porcelánovou figurku. Předky moderních představitelů plemene byli pravděpodobně luzernští honiči a anglickí foxhoundi. Pro zlepšení loveckých vlastností porcelánových honičů byli smícháni s krví nejlepších představitelů takových plemen, jako je Somerset šedý harrier, biyi a modrý gaskoňský honič.
Do roku 1845 nemělo toto plemeno oficiální název a v místě vyšlechtění se mu říkalo „vrchnoburgundský pes“, později však získalo své trvalé jméno. Na počátku sedmdesátých let 19. století se počet psů tohoto plemene ve Francii prudce snížil. V roce 1971 byl založen Klub chovatelů porcelánových honičů, což přispělo k dalšímu skoku v počtu a oblibě těchto honičů.
V naší době je plemeno stále považováno za poměrně vzácné, zejména mezi zástupci jiných loveckých psů. Mimo Francii se s výjimkou Itálie a Švýcarska téměř nikdy nevyskytuje.
Porcelánový ohař působí dojmem neobvykle krásného, půvabného a vytříbeného psa s proporční postavou. Hlava je jako socha, půvabná, středně velká, ne těžká. Kohoutková výška mužů se pohybuje mezi 55-58 cm, feny - v rozmezí 53-56 cm, hmotnost - 25-28 kg. Uši jsou poměrně velké, svěšené. Hrudník široký, středně hluboký, dobře vyvinutý. Pevná bílá srst se skládá z jemných a krátkých chlupů, které přiléhají těsně ke kůži. Na těle mohou být malé oranžové skvrny, které ztmavnou a jsou zvláště patrné na uších zvířete.
Porcelánový ohař má klidnou povahu. Je to vytrvalý, rychlý a bezohledný pes. Být ve smečce, vychází dobře s příbuznými. Na lovu je neúnavná a nemilosrdná, vůči šelmě velmi zlomyslná. Každý člen rodiny se stává oddaným a milujícím přítelem. Připojený. Energie a pohyblivost udělají z tohoto psa dobrého společníka pro aktivního člověka, který může hodně času věnovat procházkám, hrám a soutěžím na čerstvém vzduchu, sportu a samozřejmě lovu. Porcelánoví ohaři vyžadují kompetentní výcvik, potřebují trpělivého majitele, který má zkušenosti s výchovou psů a silnou povahu. V povaze tohoto psa je vidět pevnost a jistá samostatnost, při výcviku a výchově zvířete musí být majitel vytrvalý.
Většinou s porcelánovým ohařem loví drobná zvířata jako je zajíc, ale i různé jeleny a srny. Tyto psy ale využijete při lovu divočáků. Vytrvalost a impulzivita umožňují tomuto psovi lovit za jakýchkoli povětrnostních podmínek na jakémkoli terénu. Má bystrý čich a hlasitý dunivý hlas, je tvrdohlavá ve svém hledání, dokonale se projevuje jak při práci ve smečce, tak o samotě.
Plemeno je obsahově naprosto nenáročné. Může žít jak ve městě, tak mimo něj. Porcelánový ohař však potřebuje pravidelný pohyb, který je jednodušší zajistit v přírodě, kde bude pes prostorný. Je velmi důležité, aby pes měl možnost zbavit se přebytečné energie, protože aktivní fyzická aktivita je hlavním faktorem pro udržení dobré fyzické a pracovní formy a především plnohodnotného životního stylu.
Péče je velmi jednoduchá – pravidelné čištění vlny speciálním kartáčem. Časté mytí není nutné, je lepší to udělat pouze v případech silného znečištění. Očekávaná délka života porcelánového ohaře je asi 13-15 let.
Honiči a příbuzná plemena | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||
| |||||||||
| |||||||||
|