Bertoni, Ferdinand
| Ferdinando Bertoni | |
|---|---|
| základní informace | |
| Datum narození | 15. srpna 1725 [1] [2] |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 1. prosince 1813 [2] (ve věku 88 let) |
| Místo smrti | |
| Země | |
| Profese | skladatel , dirigent , varhaník |
| Nástroje | varhany a varhany |
| Žánry | opera |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Ferdinando Bertoni ( italsky Ferdinando Bertoni ; 15. srpna 1725 , Salo – 1. prosince 1813 , Desenzano del Garda ) byl italský skladatel , kapelník a varhaník .
Život a práce
Hudební vzdělání začalo v jeho rodném městě. V roce 1744 se přestěhoval do Bologni a stal se žákem Padre Martiniho . Koncem roku 1745 odešel do Benátek, kde působil jako varhaník a učitel hry na cimbál. V témže roce byla v Benátkách nastudována jeho první opera La Vedova accorta , která byla později úspěšná i ve Florencii a Miláně. V roce 1752 byl jmenován prvním varhaníkem benátské katedrály San Marco . Poté, co si Bertoni získal popularitu jako skladatel i jako interpret, v následujících letech složil četné opery a oratoria, obvykle dobře přijaté publikem a hudební kritikou. Hodně cestoval po Itálii, navštívil Řím, Turín, Neapol, Parmu a Padovu. Bertoniho známost s W. A. Mozartem a jeho otcem Leopoldem se datuje do roku 1771 .
V roce 1778 dostal Bertoni dvouletou dovolenou a navštívil Londýn, kde se kromě jiných slavných hudebníků a skladatelů sblížil s J. H. Bachem . Úspěch měly i Bertoniho opery inscenované v Anglii. V roce 1784 se skladatel konečně vrátil do Itálie. V roce 1785 získal Bertolli jedno z nejvyšších vyznamenání, jaké má hudebník v Benátkách k dispozici: byl mu udělen titul prvního kapellmeistera San Marco. Tento post zastával až do roku 1808. Později odjíždí do Desenzana, kde žije s rodinou své dříve zesnulé sestry.
Hlavní pozornost skladatel věnoval vokální hudbě. Jeho tvůrčí dědictví zahrnuje 52 oper, 21 oratorií, 13 kantát. Bertoni je také autorem řady instrumentálních děl: 6 symfonií, 6 kvartetů pro smyčcové nástroje a 6 sonát pro klavír a housle. Byl také skladatelem hudebních děl duchovní povahy (často spolu s Padre Martinim). Naprostá většina jeho operních děl vzniká v rámci tradiční italské opery. Jen několik Bertoniho instrumentálních skladeb – za jeho života podceňovaných – inovativních, překračuje tuhé hranice tehdy uznávaných pravidel.
Opera
- La vedova accorta (libreto di Antonio Borghese, 1745, Venezia)
- Il Cajetto (libreto di Antonio Gori, 1746 Venezia)
- Orazio e Curiazio (libreto Antonio Simeone Sografi, 1746, Venezia)
- Armida (libreto Bartolomea Vitturiho, 1747, Venezia)
- Didone abbandonata (libreto di Pietro Metastasio, 1748, Venezia)
- Ipermestra (libreto Pietro Metastasio, 1748, Janov)
- Le pescatrici (libreto Carlo Goldoni, 1751, Venezia)
- L'Antigono (libreto Pietro Metastasio, 1752, Venezia)
- I bagni d'Abano (composto in collaborazione con Baldassare Galuppi, libreto di Carlo Goldoni, 1752, Venezia)
- Ginevra (libreto Antonia Salviho, 1753, Venezia)
- La moda (libreto Domenico Benedetti, 1754, Venezia)
- Sesostri (libreto di Apostolo Zeno/Pietro Pariati, 1755, Turín)
- Antigona (libreto di Gaetano Roccaforte, 1756, Janov)
- Lucio Vero (libreto di Apostolo Zeno, 1757, Turín)
- Il Vologeso (libreto di Apostolo Zeno, 1759, Padova)
- Le vicende amorose (libreto di Pastor Arcade Timido, 1760, Venezia)
- La bella Girometta (libreto Pietro Chiari, 1761, Venezia)
- Ifigenia in Aulide (libreto di Vittorio Amedeo Cigna-Santi, 1762, Turín)
- Cleonice regina v Sírii (1763, Londýn)
- L'ingannatore ingannato (libreto di Pietro Chiari, 1764, Venezia)
- Il Bajazetto (libreto di Jacopo Antonio Sanvitale, 1765, Parma)
- L'Olimpiade (libreto Pietro Metastasio, 1765, Venezia)
- Tancredi (libreto Silvio Saverio Balbis, 1766, Turín)
- Ezio (libreto Pietro Metastasio, 1767, Venezia)
- Semiramide riconosciuta (libreto di Pietro Metastasio, 1767, Neapol)
- Scipione nelle Spagne (libreto Agostino Piovene, 1768, Milán)
- Alessandro nelle Indie (libreto Pietro Metastasio, 1769, Janov)
- Il trionfo di Clelia (libreto di Pietro Metastasio, 1769, Padova)
- Deccebalo (libreto di Antonio Papi, 1770, Treviso)
- Eurione (libreto Antonia Papiho, 1770, Udine)
- L'anello incantato (libreto di Giovanni Bertati, 1771, Venezia)
- Andromaca (libreto Antonia Salviho, 1772, Venezia)
- Narbale (libreto Pietro Metastasio, 1774, Venezia)
- L'orfane svizzere (libreto di Giovanni Bertati, 1774, Venezia)
- Artaserse (libreto Pietro Metastasio, 1776, Forlì)
- Creonte (libreto di Gaetano Roccaforte, 1776, Modena)
- Orfeo ed Euridice (libreto Ranieri de' Calzabigi, 1776, Venezia)
- Telemaco ed Eurice nell'isola di Calipso (libreto Pastor Arcade Echillo Acanzio, 1776, Venezia)
- Medonte re d'Epiro (libreto Giovanni De Gamerra, 1777, Turín)
- Demofoonte (libreto Pietro Metastasio, 1778, Londýn)
- Quinto Fabio (libreto di Apostolo Zeno, 1778, Milán)
- La governante (libreto Carlo Francesco Badini, 1779, Londýn)
- Il soldano generoso (1779, Londýn)
- Il duca di Atene (libreto di Carlo Francesco Badini, 1780, Londýn)
- Armida abbandonata (libreto Bartolomea Vitturiho, 1781, Venezia)
- Cajo Mario (libreto di Gaetano Roccaforte, 1781, Venezia)
- Il convito (libreto di Antonio Andrei, 1782, Londýn)
- Giunio Bruto (1782, Londýn)
- Cimene (1783, Londýn)
- Eumene (libreto di Apostolo Zeno, 1784, Venezia)
- Nitteti (libreto Pietro Metastasio, 1789, Venezia)
- Angelica Medoro (libreto di Gaetano Sertor, 1791, Venezia)
 Foto, video a zvuk | ||||
|---|---|---|---|---|
| Tematické stránky | ||||
| Slovníky a encyklopedie |
| |||
| ||||
- ↑ Brozović D. , Ladan T. Ferdinando Gasparo Bertoni // Hrvatska enciklopedija (chorvatsky) - LZMK , 1999. - 9272 s. — ISBN 978-953-6036-31-8
- ↑ 1 2 3 4 5 Archivio Storico Ricordi - 1808.
- ↑ Wurzbach D.C.v. Bertoni, Ferdinand (německy) // Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich : enthaltend die Lebensskizzen der denkwürdigen Personen, welche seit 1750 in den österreichischen Kronländern geboren wurden oder darin gelebt. und 1.85 1. - S. 339.