| Fintsitsky, Mihai | |
|---|---|
| Fincicky Mihaly | |
| Datum narození | 22. června 1842 |
| Místo narození | Velké Kapušany |
| Datum úmrtí | 27. ledna 1916 (73 let) |
| Místo smrti | Ungvar |
| Státní občanství | maďarský |
| obsazení | starosta města, právník, spisovatel, folklorista |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Mihaly Fincicki ( maďarsky Fincicky Mihály ; * 22. září 1842 , obec Ungchepel , župa Ung , Rakouské císařství (dnes Velke-Kapushany , Košický kraj na Slovensku ) - † 27. ledna 1916 , Ungvar ) - právník , sběratel - překladatel lidové písně a pohádky, dlouholetý starosta Ungvaru .
Narodil se v maďarské rodině v obci Ungcepel v župě Ung, která se již v roce 1914 stala součástí města Velké Kapušany (nyní ulice Csepel). Studoval v Pryashev , v Egeru , na Ungvar Gymnasium , poté na univerzitě v Budapešti , kde získal právnický titul v roce 1867. V Budapešti debutoval jako spisovatel a překladatel ruské literatury, publikoval v časopise Pesti Hölgyi Divatlap. Po návratu do Ungvaru začal vykonávat advokátní praxi. V roce 1880 byl zvolen starostou Ungvaru a s jedním přerušením zůstal v této funkci až do své smrti. Byl pohřben v Užhorodu a na ulici Dukhnoviča 23 se dodnes zachoval skromný jednopatrový dům rodiny Fintsitských.
Mihaly Fincicki patří mezi známé občany Velkikh-Kapushany a Užhorodu . [jeden]
Mihai Fintsitsky zanechal mezi Rusíny dobrou vzpomínku. Již v mladších letech, zejména v 60. letech 19. století, organizoval nadšence pro sběr rusínského folklóru. S jejich pomocí bylo sebráno 92 rusínských pohádek a 339 písní. Písně byly publikovány (přeloženy do maďarštiny) již v roce 1870. V posledních letech svého života vybral a přeložil k vydání 40 nejlepších rusínských pohádek, ale za svého života se mu je nepodařilo vydat. Tyto pohádky vyšly v Budapešti v roce 1970 (A vasorrú indzsibaba), v ukrajinském překladu - v Užhorodu v letech 1974 a 1975 (Taєmnitsya sklyanoї gori), v rusínštině formou online knihy v roce 2016 (Ugro-ruské lidové pohádky). Originály Fintsitského sbírky dosud nebyly nalezeny.
V roce 1871 vydal dvousvazkové vydání svých překladů Orosz beszélyek (Ruské příběhy). Kromě známých autorů (Puškin, Turgeněv) představil Fintsitsky maďarskému čtenáři dosud neznámé spisovatele (Baťuškov, Vjazemskij, Davydov, Deržavin, Žukovskij, Krylov, Lomonosov).
Fincicki také v malé míře překládal slovenský a rumunský folklór.
Z národopisného hlediska stojí za zmínku jeho dílo Komitat Ung ( Ung vármegye ), které bylo v roce 1900 zařazeno do XVIII. svazku encyklopedie Rakousko-Uherská monarchie v popisech a obrázcích ( Az Osztrák-Magyar Monarchia Írásban és Képben ).