Vlajka Výmarské republiky

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 13. září 2021; kontroly vyžadují 3 úpravy .
Vlajka Výmarské republiky
Předmět Německo
Země Výmarská republika
Schválený

de facto - 11. srpna 1919 ,

de jure - 11. dubna 1921
Používání občanská vlajka
Proporce 2:3

Vlajka Výmarské republiky  - vlajka Německa v letech 1919  - 1933 , která díky tomu, že nová německá ústava byla přijata 11. srpna 1919 Ústavodárným národním shromážděním ve městě Výmar , dostala název " Výmarská republika ". ". Neoficiální název vlajky je „černá-červená-zlatá“ ( německy  Schwarz-Rot-Gold ). Obnovena v roce 1949 jako vlajka Spolkové republiky Německo a vlajka Německé demokratické republiky .

1919–1921

Dne 16. dubna 1919 bylo stanoveno, že válečné lodě mají i nadále vyvěšovat bývalou mezinárodně uznávanou válečnou vlajku a oficiální vlajky bývalých námořních sil až do konečného vyřešení otázky státních námořních sil [1] .

V článku 3 německé ústavy přijaté 11. srpna 1919 ve Výmaru bylo stanoveno: „Státní barvy ( německy die Reichsfarben ) jsou černá, červená a zlatá. Obchodní vlajka (die Handelsflagge) je černá, bílá a červená se státními barvami v horním rohu u tyče .  

Existovaly další možnosti: například místo historické vlajky z roku 1848 byla navržena skandinávská vlajka.

Dne 27. září 1919 byl vydán výnos o vlajce říšského prezidenta, vlajce ministra branné moci (Reichswehr), státní vojenské vlajce a guis, který stanovil:

  1. Vlajka říšského prezidenta (Flagge des Reichspräsidenten) - ve státních barvách (die Reichsfarben) s novou státní orlicí ( německy  der neue Reichsadler ) uprostřed na obdélném zlatém štítu s bílým okrajem;
  2. Vlajka ministra ozbrojených sil ( německy  Flagge des Reichswehrministers ) - ve státních barvách železný kříž uprostřed;
  3. Státní vojenská vlajka ( německy:  Reichskriegsflagge ) je stejná jako dříve s těmito rozdíly: uprostřed je nová státní orlice ( německy  Neuer Reichsadler ), ve střeše ve státních barvách je Železný kříž .
  4. Güys (Gösch) - předchozí model, s přidáním státních barev ve střeše [3] .

Žádná z těchto vlajek nebyla vyrobena ani použita. Obchodní lodě vlály pod černo-bílo-červenou vlajkou podle vzoru z roku 1868.

1922–1926

11. dubna 1921 „Nařízení o německých vlajkách“ upřesnilo popis obchodní vlajky stanovené ústavou a zavedlo popisy státní, obchodní se Železným křížem, státní vojenské vlajky, guis, standarty říšského prezidenta, Ministr ozbrojených sil, státní pošta, služební vlajky státních orgánů na souši a na moři:

"jeden. Státní vlajka (Nationalflagge) se skládá ze tří stejně širokých příčných pruhů, černých nahoře, červený uprostřed a zlatožlutý dole.

2. Obchodní vlajka (Handelsflagge) se skládá ze tří příčných pruhů stejné šířky, nahoře černý, uprostřed bílý, dole červený, na černém pruhu, s obrázkem v rohu u hůlky státních barev (kostice Reichsfarben) jako na státní vlajce, oddělený od černého pruhu bílým pruhem širokým dva centimetry. Délka obrázku včetně bílého pruhu se rovná šířce černého pruhu. Poměr výšky střechy k její délce je 2:3. Poměr šířky a délky celého panelu je 2 ku 3.

3. Obchodní vlajka se železným křížem (Handelsflagge mit dem Eisernen Kreuz) - stejná jako obchodní vlajka, ale s vyobrazením v horním rohu, u žerdi, na státních barvách, černý, bíle lemovaný kříž ve v. podobu železného kříže, který dosahuje poloviny šířky černé a poloviny šířky zlatožlutých pruhů.

4. Státní vojenská vlajka (Reichskriegsflagge) - stejná jako vlajka kupecká, s černým, bíle lemovaným křížem ve tvaru železného kříže uprostřed panelu, zasahujícím do třetiny od okrajů panelu v černé barvě. a červené příčné pruhy. Poměr šířky a délky panelu je 3 ku 5.

5. Gösch se skládá ze tří příčných pruhů stejné šířky: černý, uprostřed bílý a dole červený, s obrázkem uprostřed, sahajícím do středu černých a červených pruhů černého, ​​ohraničeného bílým křížem v podobě železného kříže; na třetině černého pruhu přiléhajícího k okraji žerdi jsou vyobrazeny státní barvy jako na státní vlajce. Poměr šířky k délce je 2 ku 3.

6. Standarta říšského prezidenta (Standarte des Reichspräsidenten) - rovnostranná, ze všech stran ohraničená červeným okrajem, zlatožlutý obdélník se státní orlicí čelem k hole. Poměr šířky červeného okraje ke straně standardu je 1 ku 12.

7. Vlajka ministra státních ozbrojených sil (Flagge des Reichswehrministers) má stejné příčné pruhy jako státní vlajka, uprostřed je černý, bíle lemovaný, kříž ve tvaru železného kříže, dosahující do poloviny černé a zlatožluté pruhy. Poměr šířky látky k její délce je 2 ku 3.

8. Státní poštovní vlajka (Reichspostflagge) má pruhy, stejně jako na státní vlajce, uprostřed červeného pruhu o 1/5 širší než pruhy černé a zlatožluté, žluto-zlatý poštovní roh se zlatožlutou šňůrou a dva zlatožluté střapce, náústek obrácený k hřídeli. Poměr šířky látky k její délce je 2 ku 3.

9. Služební vlajka státních orgánů na souši (Dienstflagge der übrigen Reichsbehörden zu Lande) má stejné příčné pruhy jako na státní vlajce, blíže ke stožáru, dosahující 1/5 černých a zlatožlutých pruhů od jejich okrajů, je umístěn státní znak s orlicí otočenou k žerdi. Poměr šířky látky k její délce je 2 ku 3.

10. Oficiální vlajka státních orgánů na moři (Dienstflagge der übrigen Reichsbehörden zur See) má příčné pruhy, stejně jako na obchodní vlajce, je vyobrazena blíže ke žerdi dosahující až 1/5 šířky černých a červených pruhů. od okrajů látky státní znak, s orlicí, čelem k antické Poměr šířky látky k její délce je 2 ku 3.

Používání vlajek bylo zavedeno od 1. ledna 1922 [4] .

1926–1933

5. května 1926 „Druhé nařízení o německých vlajkách“ stanovilo, že služební vlajka státních orgánů na moři (Dienstflagge der übrigen Reichsbehörden zur See) jako obchodní vlajka, blíže ke stožáru, zabírající až 1/5 šířka černých a červených pruhů, státní štít s orlicí obrácenou k žerdi. Poměr výšky látky k její délce je 2 ku 3. Diplomatické mise a společnosti mimo Evropu dostaly rozkaz současně vztyčit obchodní vlajku [5] .

Od roku 1926 do roku 1928 byl na standartě říšského prezidenta trochu jiný obrázek orla [6] .

Poznámky

  1. ↑ Ausführungsverordnung zum Gesetz über die Bildung einer vorläufigen Reichsmarine, vom 16. April 1919/Marineverordnungsblatt 1919, S. 195 . Datum přístupu: 16. ledna 2010. Archivováno z originálu 30. ledna 2009.
  2. ↑ Verfassung des Deutschen Reiches (Weimarer Reichsverfassung, 1919) . Datum přístupu: 16. ledna 2010. Archivováno z originálu 1. října 2011.
  3. ↑ Erlaß über die Flagge des Reichspräsidenten, Flagge des Reichswehrminsters und neue Reichskriegsflagge nebst Gösch, z 27. září 1919 (Marineverordnungsblatt 1919, S. 463, cit. na # 9FLAG/SlxFhtml http://www.9comrwflags.1 s19 Archivováno 30. ledna 2009 na Wayback Machine
  4. ↑ Verordnung über die deutschen Flaggen.Vom 11. dubna 1921. Reichs-Gesetzblatt 1921, S. 483-485, op. přes: http://www.documentarchiv.de/wr/1921/flaggen1921_vo.html Archivováno 15. června 2009 na Wayback Machine
  5. ↑ Zweite Verordnung über die deutschen Flaggen vom 5. Mai 1926/Reichsgesetzblatt 1926, S. 217, op. přes http://www.crwflags.com/FOTW/FLAGS/de1919lx.html#m26 Archivováno 30. ledna 2009 na Wayback Machine
  6. ↑ "Die Flaggen des Deutschen Reichs", Reichsministerium des Innern, Reichs- und Staatsverlag: Berlín, 1926, op. přes http://www.crwflags.com/FOTW/FLAGS/de1926pr.html Archivováno 8. září 2009 na Wayback Machine