Flyš (švýcarský dialekt Flysch, z němčiny flysen - „proudění“) je řada mořských sedimentárních hornin , které jsou převážně klastického původu a vyznačují se střídáním několika litologických vrstev. Bez ohledu na mineralogické složení těchto vrstev se jejich granulometrické složení v řezu snižuje . Celková tloušťka takových sérií je zpravidla několik tisíc metrů.
Flyšové útvary se zpravidla tvoří v rané fázi budování hor , na dně moře (až 2 tisíce metrů pod hladinou). Cyklické střídání vrstev se vysvětluje procesem sedimentace - periodicky se vyskytující zákalové toky. Cykly mají tloušťku (tloušťku) od několika centimetrů do několika decimetrů a skládají se ze 2–4 vrstev. Spodní vrstvy někdy obsahují slepence nebo brekcii zrnité na pískovec , prachovce , suťový vápenec , zatímco horní vrstvy jsou složeny z pelitů . Na spodním povrchu cyklů jsou různé hieroglyfy a fukoidy , které se objevují v důsledku rozmazání krátkodobými zákalovými toky a v důsledku vitální činnosti červů plazících se po dně .
Na vrcholu flyše je uložena melasa , která vzniká později, ve fázi aktivního růstu horské stavby, kdy je podhorské (předsunuté) koryto vyplněno hrubými klastickými terigenními usazeninami. Pod flyšem jsou břidlicové útvary charakteristické pro hluboké vodní poměry. Flyš se vyskytuje na Uralu ( karbon ), na Krymu ( trias ), na Kavkaze a v Alpách ( jura a křída ) a v Karpatech ( kenozoikum ).
Někdy jsou ložiska ropy a minerálních vod omezena na flyš . Kavkazský flyš se vyznačuje obrovskými zásobami cementářských surovin - svrchnokřídových vápenců a vysoce kvalitních opuků . V oblasti Novorossijsk probíhá povrchová těžba .
![]() | |
---|---|
V bibliografických katalozích |
|