Vorstadt (Königsberg)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 7. září 2018; kontroly vyžadují 3 úpravy .
Historická čtvrť Königsberg
Vorstadt
Pohled na Vorstadt od jihu
Příběh
První zmínka 1329
Jako součást města s 1724
Stav v době zapnutí předměstí
Ostatní jména Přední Forstadt
Zeměpis
54°42′12″ s. sh. 20°30′32″ východní délky e.

Vorstadt ( německy :  Vorstadt ) byla historická čtvrť jižního Königsbergu ( Prusko ).

Historie

V roce 1329 němečtí rytíři udělili pozemky na jižním břehu řeky Pregel v ostrovním městě Kneiphof především pro stavbu doků, ale také pro zahrady, zemědělství a pastviny. Předměstí, které se tam vyvinulo, na předměstí Kneiphof, se stalo okresem Freiheit se zvláštními právy a pod kontrolou Kneiphofu. Jeho erb dvora znázorňoval ruku sestupující z mraků, váhu obklopenou dvěma loveckými rohy [1] . Významná část ruské populace Königsbergu se usadila ve Vorstadtu [2] .

Podle nařízení radnice sjednotil král Friedrich Wilhelm I. 13. června 1724 Kneiphof a Vorstadt do jediného města Königsberg [3] .

Umístění

Vorstadt byl rozdělen na Vorniy Vorstadt, hraničící s řekou Pregel na severu, a Posterior Vorstadt na jih, hraničící s Haberbergem . Fore Forstadt byl původně doložen v roce 1376 jako St. Antonforstadt a později jako nemocnice St. Anton [4] . V roce 1520 byl chráněn zdí, palisádami a příkopy, když byl ohrožen polskými vojsky v polsko-litevské válce . V roce 1648 byla známá jako Vnitřní Forstadt a od roku 1677 opět jako Přední Forstadt. Často trpěl požáry; požár v roce 1811 zničil dům, kde se narodil Immanuel Kant [2] .

Zadní Forstadt byl vytvořen po Předním Forstadtu a byl původně známý jako St. Georgsvorstadt, podle nemocnice St. George's Hospital. Posterior Forstadt a St. George's Hospital byly vypáleny během polsko-germánské války. Jižní část se také nazývala Vnější Vorstadt. Obecný název Posterior Vorstadt byl doložen v roce 1726 [4] .

Vorstadtische langasse běžela od Haberbergského kostela na sever přes Vorstadt, než se stala Kneiphofische langasse v Kneiphofu. Tato silnice se po otevření nedalekého hlavního nádraží v roce 1929 stala jednou z nejrušnějších ulic v Königsbergu. Ve čtvrti se nacházela i Vyšší reálná škola.

V roce 1753 král Fridrich II. (pruský král) dovolil městským Židům postavit chasidskou synagogu na Schnürlingsdamm ve Vornier Vorstadt, která byla dokončena v roce 1756. Přestože Stará synagoga v roce 1811 vyhořela, byla přestavěna na nedaleké Synagogenstrasse a v roce 1815 vysvěcena. Adass Israel otevřel svou synagogu na Synagogenstrasse poblíž Staré synagogy. V roce 1890 byla v Lomži otevřena nová liberální synagoga. Synagogy v Königsbergu byly vypáleny během Křišťálové noci v roce 1938.

Burza cenných papírů Königsberg se nacházela na nábřeží Pregel, mezi Zeleným a Hudebním mostem. Fort Friedrichsburg existoval na západ od Fore Vorstadt od roku 1657 do roku 1910.

Galerie

Poznámky

  1. ↑ Mühlpfordt, Herbert Meinhard (1972). Königsberg von A bis Z (v němčině). Mnichov: Aufstieg-Verlag. p. 168. ISBN 3-7612-0092-7 .
  2. ↑ 1 2 Armstedt, Richard (1899). Geschichte der Konigl. Haupt- und Residenzstadt Königsberg v Preussenu (v němčině). Stuttgart: Hobbing & Büchle. p. 354.
  3. ↑ Gause, Fritz (1968). Die Geschichte der Stadt Königsberg. Skupina II: Von der Königskrönung bis zum Ausbruch des Ersten Weltkriegs (v němčině). Kolín: Bohlau Verlag. p. 761
  4. ↑ 1 2 Karl, G. (1924). Geschichtliches Straßenverzeichnis der Stadt Königsberg v Preussenu. Einleitung und Ergänzungen bis 1941 od Petera Wörstera. Königsberg Pr.: Verlag der Königsberger Allgemeinen Zeitung und Verlagsdruckerei. str. 176. Přetištěno Verein für Familienforschung in Ost- und Westpreußen eV Nr. 4. Hamburk, 1992. (v němčině)

Literatura

 Okresy Königsberg
Zakládání měst
Okresy města od 18. století
Okresy města od 20. století