| Fredrikstadský most | |
|---|---|
| 59°12′37″ s. sh. 10°57′36″ východní délky e. | |
| Oficiální jméno | Fredrikstadbrua |
| Oblast použití | automobil, chodec |
| Přechází přes most | Norská státní silnice 110 [d] |
| Kříže | Řeka Glomma |
| Umístění | Fredrikstad , Norsko |
| Design | |
| Typ konstrukce | klenutý |
| Materiál | ocel |
| Počet rozpětí | 23 |
| Hlavní rozpětí | 196 m |
| Celková délka | 824 m |
| Šířka mostu | 13,4 m |
| Odklizení podmostí | 39,5 m |
| Vykořisťování | |
| Otevírací | 18. srpna 1957 |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Fredrikstad Bridge ( norsky : Fredrikstadbrua ) je silniční most přes řeku Glomma v Fredrikstad , Norsko . Je součástí silnice číslo 110 (Riksvei 110), spojující západní a východní část města. V průměru mostem projede 32 000 aut denně [1] . Centrální obloukové rozpětí 196 m je největší mezi mosty tohoto provedení v Norsku [2] . Je jedním ze symbolů Fredrikstadu , pro svůj vzhled se mostu říká také Stříbrný most ( norsky Sølvbrua ). V roce 2008 byly most a kruhové náměstí na východním břehu řeky zařazeny mezi kulturní dědictví Norska [3] .
O otázce výstavby trvalého mostu přes řeku Glomma se začalo diskutovat ve 20. letech 20. století. V roce 1925 vytvořila městská rada odbornou komisi pro stavbu mostu [4] . Byl vypracován projekt na padací most 200 m od stávajícího převozu, ale kvůli válce byly práce zastaveny [5] . V říjnu 1953 městská rada Fredrikstadu schválila stavbu trvalého mostu přes řeku Glomma, 650 m nad stávajícím přejezdem trajektu. Projekt vyvinuli Sivilingeniør Elliot Strømme AS a Chr.Ostenfeld & W.Jønson [6] .
Stavbu prováděla norská firma F.Selmer AS a německá firma Stahlbau Eggers (kovová nástavba) [5] . Stavba podpěr začala na jaře 1954, betonáž byla provedena pomocí posuvného bednění [7] . Kvůli problému se stavbou pilíře na západní straně řeky bylo středové rozpětí zvětšeno ze 180 na 196 m, pilíře na východní straně byly zesíleny [4] . Stavba ocelových konstrukcí mostu začala na jaře 1956, ocelové konstrukce byly smontovány na místě a ke vztyčení oblouku byl použit plovoucí jeřáb z Osla . Slavnostní otevření mostu se uskutečnilo 18. srpna 1957 za přítomnosti korunního prince Olava V.
V březnu 2004 bylo na mostě instalováno další zvýšené zábradlí, které mělo zabránit sebevraždám. V roce 2016 byla zahájena oprava mostu, která zahrnuje opravu ocelových a železobetonových konstrukcí mostu, výměnu zábradlí a zábradlí, protihlukových clon, zřízení nových chodníků a cyklostezek, výměnu asfaltového betonu zpevnění vozovky a oprava odvodňovacího systému [1] .
Most má 23 polí, centrální obloukové kovové rozpětí 196 m je největší mezi mosty tohoto provedení v Norsku [2] . Kanálová část mostu je provedena ve formě kovového oblouku s pojezdem uprostřed, boční pole jsou železobetonové nosníky. Vzdálenost od dna rozpětí k vodě je 39,5 m. Oblouk pro zvedání oblouku nad řekou je 69 m, vzdálenost mezi oblouky je 14 m. Paty oblouků jsou 5 m nad vodní hladinou. Vozovka je částečně podepřena a částečně zavěšena na obloukech. Celková hmotnost kovových konstrukcí je 1100 t. Mostní opěry jsou železobetonové, na pilotovém základu. Celková délka mostu je 824 m, šířka mostu je 13,4 m, včetně 2 chodníků po 1,5 m.