Vladimír Izrailevič Freidzon | |||
---|---|---|---|
Datum narození | 28. dubna 1922 | ||
Místo narození | |||
Datum úmrtí | 23. prosince 2004 (ve věku 82 let) | ||
Místo smrti | |||
Země | |||
Vědecká sféra | příběh | ||
Místo výkonu práce | |||
Alma mater | katedra historie Moskevské státní univerzity | ||
Akademický titul | Doktor historických věd | ||
Ocenění a ceny |
|
Vladimir Izrailevich Freidzon ( 28. dubna 1922 , Osveja - 23. prosince 2004 , Moskva ) - sovětský a ruský historik .
Po absolvování střední školy v Moskvě v roce 1939 vstoupil na katedru historie Moskevské státní univerzity . V roce 1941 byl povolán do armády , poslán ke studiu na dělostřelecké škole. Bojoval na 1. běloruské a 1. baltské frontě, byl zraněn. Za vojenské zásluhy mu byl udělen Řád vlastenecké války II. stupně a Rudá hvězda .
Po válce pokračoval ve studiu na Moskevské státní univerzitě. Specializoval se na novodobé dějiny jižních Slovanů. Mezi jeho učitele patří akademik V. I. Picheta , profesoři Z. R. Neyedly a S. A. Nikitin . V roce 1952 dokončil postgraduální studium a obhájil disertační práci „Situace rolníků v Chorvatsku na počátku 20. století. a Chorvatská rolnická strana radikálů v letech 1905-1914.
V. I. Freidzon nějakou dobu pracoval v akvizičním oddělení Státní knihovny. V. I. Lenina a od roku 1956 až do konce života - na Slovanském ústavu . Podílel se na psaní „Historie Jugoslávie“ (1963).
Od roku 1971 - doktor historických věd (o rok dříve vydaná monografie "Boj chorvatského lidu za národní svobodu" je prezentována jako disertační práce ). Podílel se na kolektivních monografiích o dějinách osvobozeneckého hnutí, formování národů v Chorvatsku a Slovinsku.
V bibliografických katalozích |
---|