Funkce práva
Funkce práva - vzhledem ke společenskému účelu práva, směr právního vlivu na společenské vztahy .
V právní vědě pojem „funkce“ charakterizuje společenskou roli státu a práva. Téměř stoletá zkušenost s aktivním používáním pojmu „funkce práva“ dnes neumožňuje konstatovat existenci jednotného pohledu na tento problém. Rozebereme-li četná hlediska, můžeme dojít k závěru, že funkcí práva se rozumí buď společenský účel práva, nebo jeho směr právního dopadu na společenské vztahy, nebo obojí dohromady.
V závislosti na sféře společenských vztahů, které spadají pod funkční dopad práva, a na vnitřní struktuře práva, existují:
- obecné právní funkce související s celým tuzemským právním řádem, který na dohodnutém základě kombinuje normy, instituce, druhy práva;
- meziodvětvové funkce působící ve vztahu k právům, jako je veřejné nebo soukromé právo, hmotné nebo procesní právo;
- sektorové, související zejména s ústavním právem (funkce zajišťování práv a svobod člověka a občana ), trestním právem (funkce určování činů uznaných za trestné činy a stanovení trestů za jejich spáchání);
- funkce jednotlivých právních norem, které mají specifické zaměření, spojené např. s působením prohibitivních norem v trestním právu; motivační normy v pracovním právu, závazné normy ve správním právu atp.
Všechny uvažované funkce práva poskytují normativní principy v životě společnosti, vyjadřující složitý proces právní regulace a právního ovlivňování.
Existují dvě hlavní skupiny funkcí práva.
Obecná sociální
- ekonomická funkce - např. občanskoprávní smlouvy zajišťují proces přesunu hmotných statků;
- politická funkce - zákon upravuje činnost subjektů politického systému;
- komunikativní funkce - prostřednictvím zákona je zajištěna vazba mezi předměty řízení;
Zvláštní právní funkce
- regulační - je vyjádřen v dopadu práva na společenské vztahy stanovením pravidel lidského chování v různých situacích; zajištění veřejného pořádku;
- bezpečnost - je zaměřena na ochranu nejvýznamnějších společenských vztahů, je realizována aplikací zvláštních ochranných norem;
- hodnotící - umožňuje právo působit jako kritérium legitimity či nezákonnosti něčího jednání.
- výchovná funkce - právo odráží určitou ideologii, ovlivňuje chování lidí;
Literatura