| Václav Ulrikus Hammersheimb | |
|---|---|
| Datum narození | 25. března 1819 [1] [2] |
| Místo narození |
|
| Datum úmrtí | 8. dubna 1909 [3] [4] [1] […] (ve věku 90 let) |
| Místo smrti | |
| Země | |
| Ocenění a ceny | |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Venceslaus Ulricus Hammersheimb ( Far . Venceslaus Ulricus Hammersheimb ; 25. března 1819, Sandavoavur , Faerské ostrovy – 8. dubna 1909, Kodaň ) – farář, folklorista a lingvista z Faerských ostrovů , známý jako tvůrce moderního faerského literárního jazyka .
Narozen v Sandavóvuru na ostrově Váar v rodině Jörgena Franze Hammersheimba , právníka s německými kořeny, pocházejícího z české šlechty, který žil od roku 1809 na Faerských ostrovech. V roce 1831 byl poslán na vzdělání do Kodaně, kam se dostal až v roce 1832, po zimě v Norsku. Od roku 1839 studoval na univerzitě v Kodani; navzdory znalosti němčiny, kterou se naučil od svého otce, a dánštiny, se Hammersheimb od mládí cítil jako Faerec a zajímal se o faerský jazyk. Po krátkém pobytu na Faerských ostrovech v roce 1841 se konečně vrátil do své vlasti v roce 1847 s diplomem z teologie, po kterém pokračoval ve studiu svého rodného jazyka a jeho různých dialektů, které v té době existovaly pouze v ústní formě. Od roku 1853 se stal zvláště aktivním v terénním lingvistickém výzkumu a od roku 1855 získal pastorační místo v Streymoy . Velkou slávu získalo jeho novoroční kázání 31. prosince 1855 v Kviviku, kdy četl řádky z evangelia ve faerském jazyce. Ve stejném roce se oženil a od roku 1862 byl pastorem ostrova Estura ; v roce 1867 se stal proboštem všech Faerských ostrovů. Ve stejné době, v roce 1866 byl zvolen do Løgting a sloužil tři funkční období v jeho složení. V roce 1878 se přestěhoval do Dánska, původně na ostrov Zeeland . V roce 1897 se spolu s manželkou přestěhoval do Kodaně, kde žil až do konce svého života.
V roce 1846 napsal Hammersheimb své hlavní dílo „Faerský pravopis“, jehož normy jsou s menšími změnami stále platné (do roku 1891 toto dílo nevyšlo). Pravopis, který navrhl, je založen na etymologických principech a je v tomto ohledu velmi podobný pravopisu staroseverského jazyka. Pravopis názvů faerských osad, stále přijímaný v Evropě, je založen na pravopisu Hammersheimb.
Kromě toho vědec napsal několik dalších děl, byl také prvním, kdo publikoval písně ze „ Ságy o Faerech “ v „novém faerském“ jazyce, což se stalo základem pro vytvoření moderní faerské literatury.