| Robert Shirokauer Hartman | |
|---|---|
| Robert S Hartman | |
| Datum narození | 27. ledna 1910 |
| Místo narození | Berlín |
| Datum úmrtí | 20. září 1973 (ve věku 63 let) |
| Místo smrti | Mexico City |
| Země | USA |
| Vědecká sféra | logika, filozofie |
| Alma mater | |
Robert Shirokauer Hartman (* 27. ledna 1910 Berlín; † 20. září 1973 Mexico City) byl americký logik a filozof německého původu.
Patří k významným představitelům nauky o hodnotách (axiologie, „Science Value“), stejně jako zakladatel formální axiologie (matematicky přesné nauky o hodnotách). V roce 1973 byl Hartman nominován na Nobelovu cenu míru .
Otec Roberta Schirokauera (Schirokauer - v názvu tedy zůstalo písmeno S.) byl židovského původu, jeho biologická matka byla luteránská církev. Jako katolík byl vychován svou nevlastní matkou. Vystudoval práva v Německu, politologii v Paříži a ekonomii v Londýně. Jako mladý soudce na počátku 30. let brutálně odsuzoval zasloužilé nacisty a poté publikoval urážlivé články proti národním socialistům a jejich činnosti.
Po uchopení moci Hitlerem v létě 1933 uprchl s falešným pasem (Hartmann) do Francie a pózoval jako fotograf pro fotografickou agenturu , kterou později převezl do Londýna. Následně spolupracoval s Gerhardem Zuckerem, německým raketovým inženýrem, který chtěl půjčit svou technologii Britské poště. V Londýně se také setkal se zástupci Walta Disneyho v Evropě a po čase dostal pokyn vytvořit odpovídající podnik ve Skandinávii. Robert S. Hartman byl však stále pod nacistickým dohledem. V roce 1938 opustil Evropu, aby nejprve podnikal pro Walta Disneyho v Mexiku. Aby pokračoval ve svém vědeckém výzkumu „Co je dobré?“, emigroval v roce 1942 z Mexika do Spojených států a v roce 1946 získal titul Ph.D. z filozofie na Northwestern Illinois State University. Po četných sériích přednášek a vystoupení na jiných institucích, mezi nimi na Massachusetts Institute of Technology a Yale University, učil a dělal výzkum až do své smrti (1973) šest měsíců na University of Tennessee, Knoxville, a poté šest měsíců. měsíce na Národní autonomní univerzitě v Mexiku (UNAM).
Kromě akademické práce se Robert S. Hartman vždy zabýval světem obchodu, například poskytováním poradenství a publikací. Ve Spojených státech je považován za otce konceptu podílu na zisku. Výrazně tak podporoval dělníky výplatami důchodů prostřednictvím jejich podílu na ziscích firmy. V 60. a 70. letech 20. století byl Robert S. Hartman silně ovlivněn studenou válkou a hrozbou jaderného zničení lidstva. Aby pomohl vybudovat trvalý mír, byl v kontaktu s mnoha členy politické elity po celém světě. V posledním roce života byl nominován na Nobelovu cenu míru.
Matematicky přesná doktrína hodnot byla těžištěm Hartmanovy vědecké práce. Zvěrstva nacistů byla hlavním důvodem, proč se Robert S. Hartman ve své druhé polovině života zcela věnoval studiu „Dobra“. Znepokojovala ho otázka, proč se v historii vždy krutí a nelidští vládci jeví jako silové tohoto světa. On sám považoval lidský život za nekonečně neocenitelný dar. Robert S. Hartman chtěl vyvinout formální koncept „dobra“, aby morální a etické myšlenky a činy lidí dostal na přesnější a vyšší úroveň – stejně jako toho dosáhli přírodní vědci před více než 500 lety svým technickým vývojem. pomocí axiomu Isaaca Newtona. „Dobro“ tedy muselo být posíleno, aby mohlo odrazit „Zlo“. Jeho touhu po lepším, hodnotově řízeném světě reprezentuje následující citát: „Říkal jsem si, když zlo může být tak efektivně organizováno [nacisty], proč by nemohlo být dobré? Existuje nějaký důvod k tomu, aby byla účinnost monopolizována silami zla ve světě? Proč je tak těžké zorganizovat dobro? Proč se zdálo, že dobří lidé v historii nikdy neměli takovou moc jako špatní lidé? Rozhodl jsem se, že zkusím zjistit proč a zasvětím svůj život tomu, abych s tím něco udělal.“ [jeden]
Axiom doktríny hodnot vypracovaný Robertem S. Hartmanem je formální definice „dobra“ na téma: „Dobro je to, co naplňuje jeho koncept“ („Dobro je naplnění konceptu“). To mu umožnilo bez ohledu na různé morální a etické představy o hodnotách, budujte exaktní vědu Matematicky formulovaný axiom je založen na vlastnostech / charakteristikách předmětu nebo subjektu, ať už jde o abstraktní model, předmět nebo osobu Čím více vlastností má daný předmět lze rozpoznat, tím je cennější Jeho matematicky formulovaný axiom je následující:
V x \u003d 2 n - 1Hodnota (V = Hodnota) „něčeho“, ať už jde o objekt nebo subjekt (x), odpovídá základu 2 mocnině N, která (stupeň) určuje řadu vlastností / charakteristik „něčeho“, mínus jedna.
Na základě toho Hartman odvodil tři „dimenze hodnot“: vnitřní (lidský), vnějšími okolnostmi podmíněný (objektivní) a systémový (formální) rozměr. Kombinace těchto měření umožňuje reprezentovat v matematických vzorcích založených na nauce o hodnotách nejen běžné pojmy, ale i složité interakce a situace. Rozměry hodnot lze znázornit matematicky pomocí Cantorovy teorie množin. Je tak možné přesně měřit nebo rozlišovat mezi hodnotami a hodnoceními. Proto je hodnocení z hlediska dobrého nebo špatného obdobně proveditelné.
Zatímco v práci na dalším vývoji modelu výpočtu hodnoty nedošlo k žádnému průlomu, Hartman vyvinul praktickou aplikaci svého výzkumu, která je nyní známá jako Hartmanův hodnotový profil (HVP). Tato psychometrická metoda, respektive metoda měření hodnot, pokrývá osobní hodnotový systém subjektu a dává rozumné závěry o jeho postojích, osobních kvalitách a tedy i o jeho chování. Tyto charakteristiky lze měřit tak, že se 18 výroků seřadí dvakrát. V tomto případě měření vylučuje jakoukoliv manipulaci. HVP je tedy určeno pro použití při náboru (výběru zaměstnanců), rozvoji zaměstnanců a také v koučování. [2] HVP byl potvrzen řadou mezinárodních vědeckých studií. Použití HVP v evropských zemích bylo navrženo teprve nedávno.