Chemická radiační ochrana
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 14. listopadu 2019; kontroly vyžadují
14 úprav .
Chemická ochrana před ionizujícím zářením je druh radiační ochrany , který oslabuje výsledek expozice ionizujícímu záření na organismus vnášením chemických látek do těla, tzv. radioprotektory .
Základní vlastnosti radioprotektorů
- Působení při jednorázovém krátkodobém ozáření.
- Účinnost při podání před ozářením
- Úzké terapeutické působení
- Používejte v toxických nebo subtoxických dávkách
- Účinnost při intravenózním podání
- Způsobuje silné fyziologické a biochemické změny v těle
Mechanismy účinku některých radioprotektorů
- chrániče, které způsobují pokles koncentrace kyslíku v tkáních.
Takové látky vytvářejí dočasnou tkáňovou hypoxii různými způsoby. Lokální pokles koncentrace volného kyslíku ve tkáních způsobuje snížení možnosti tvorby radikálů v době ozařování, snížení reakce excitovaných molekul s kyslíkem a snížení reakce tvorby primárních peroxidy.
- Látky, které inaktivují volné radikály
Ochranný mechanismus těchto RP je způsoben jejich soutěží o radikály, v důsledku čehož je snížen celkový radiobiologický účinek.
Způsobují nárůst endogenních sulfhydrylových sloučenin. Tyto sloučeniny jsou labilní a mohou reagovat s radikály vzniklými při ozařování, takže celkový radiobiologický účinek je snížen. Takové vlastnosti má například cystein .
— obnova poškozené struktury DNA exogenními fragmenty DNA
— neutralizace působení radiačně aktivovaných jaderných nukleáz
— neutralizace škodlivého působení volných histonů
— dereprese chromozomů, stimulace syntézy RNA a proteinů závislé na DNA, stimulace mitotické aktivity buněk
— doplňování buněčného fondu substrátů nezbytných pro syntézu DNA
Účinnost RP by měla být posuzována nejen podle přežití, ale také podle frekvence projevů dlouhodobých následků u přeživších jedinců.
- Melatonin nebyl příliš účinný u radiačních popálenin kůže, ale měl výrazný antiradiační účinek v klinickém obrazu pozdních lokálních radiačních poranění. [1] . Účinnost melatoninu jako radioprotektoru byla prokázána v řadě západních studií [2] [3] . Výhodou melatoninu je také jeho bezpečnost a minimální vedlejší účinky. [2]
Viz také
Poznámky
- ↑ http://www.fesmu.ru/elib/Article.aspx?id=110405 SROVNÁVACÍ ÚČINNOST ANTIOXIDANTU MELATONINU A RADIOPROTETORŮ INDRALINU A MEZATONU PŘI LOKÁLNÍM PORANĚNÍ RÁDIEM
- ↑ 1 2 https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10998194 Antioxidační účinky melatoninu v ochraně před poškozením buněk ionizujícím zářením.
- ↑ https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9541644 Melatonin snižuje primární poškození DNA v lidských krevních lymfocytech vyvolané gama zářením.
Literatura
- Radioprotectors / Shashkov V. S. , Yarmonenko S. P. // Velká lékařská encyklopedie : ve 30 svazcích / kap. vyd. B.V. Petrovský . - 3. vyd. - M .: Sovětská encyklopedie , 1983. - T. 21: Prednisolon - Rozpustnost. — 560 str. : nemocný.
- Kritický orgán / Grigoriev Yu. G. // Velká lékařská encyklopedie : ve 30 svazcích / kap. vyd. B.V. Petrovský . - 3. vyd. - M . : Sovětská encyklopedie , 1980. - T. 12: Kryochirurgie - Lenegr. — 536 s. : nemocný.
- S. P. Jarmoněnko, A. A. Vainson . Radiobiologie lidí a zvířat, 2004
- Buck Z. M. Chemická ochrana před ionizujícím zářením, přel. z angličtiny, M., 1968.
- Romantsev E.F. Radiační a chemická ochrana, [2. vyd.], M., 1968.
- Graevsky E. Ya. Sulfhydryl groups and radiosensitivity, M., 1969.