Ivan Alekseevič Tsigler | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum narození | 12. listopadu 1874 | |||||||||
Místo narození | ruské impérium | |||||||||
Datum úmrtí | neznámý | |||||||||
Afiliace | ruské impérium | |||||||||
Druh armády | dělostřelectvo | |||||||||
Hodnost | plukovník | |||||||||
Bitvy/války | Občanská válka | |||||||||
Ocenění a ceny |
|
Ivan Alekseevič Ziegler ( 1874 - neznámo ) - ruský vojevůdce, plukovník (1915). Hrdina první světové války .
V roce 1892, po získání vzdělání v Poltavském kadetním sboru , vstoupil do Michajlovského dělostřeleckého učiliště , po kterém byl v roce 1895 povýšen na podporučíka a propuštěn k 9. dělostřelecké brigádě. V roce 1898 byl povýšen na poručíka , v roce 1901 na štábního kapitána . Od roku 1904 účastník rusko-japonské války , během války byl za svou odvahu vyznamenán řadou vojenských vyznamenání, včetně nejvyššího řádu z 11. ledna 1906 byl vyznamenán Anninskou zbraní .
V roce 1906 byl povýšen na kapitána . V roce 1913 byl povýšen na podplukovníka se jmenováním velitelem 5. baterie 9. dělostřelecké brigády. Od roku 1914 byl zraněn účastník 1. světové války v čele své baterie. V roce 1915 byl pro rozlišení v případech proti nepříteli povýšen do hodnosti plukovníka . Od roku 1916 byl z důvodu nemoci odvolán ze své funkce a zařazen do zálohy na velitelství Minského vojenského okruhu . Od roku 1916 - velitel 1. divize 29. dělostřelecké brigády. Od dubna 1917 - velitel téže brigády.
Nejvyšším řádem z 19. května 1915 mu byl za statečnost udělen Řád sv. Jiří 4. stupně [1] :
Za to, že od 2. října do 7. října 1914 velel divizi v bojích na řece. Visotsko-Vetlin s jasným ohrožením života s velkou odvahou a vyrovnaností dovedně řídil palbu svých baterií a odrážel tak útoky přesile nepřátelských sil na bojové úseky jednotek 9. a 42. pěší divize; po dobu 14 dnů velel baterii, za stejných podmínek přispěla ničivá palba jeho baterie k udržení důležitých pozic a přechodu jeho pěchoty do ofenzívy, která skončila úplným vítězstvím. Za splnění tohoto činu se považuje 7. října 1914
Nejvyšším řádem z 20. listopadu 1915 byl vyznamenán zbraní sv. Jiří za statečnost [2] :
Za to, že v bitvě 17. prosince 1914 u mysu Gorlitsa přešel na předsunuté pozorovací stanoviště, umístěné v předsunutých částech naší polohy a za silné dělostřelecké, puškové a kulometné palby korigoval palbu tzv. jeho baterie, navíc úspěšně a přesně střílející na nejdůležitější místa nepřítele, přispěla k úspěšnému útoku naší pěchoty, která zajala 12 důstojníků, 500 nižších hodností a ukořistila 1 kulomet
Po říjnové revoluci byl účastníkem občanské války v rámci vojsk ukrajinského státu - asistent velitele 13. brigády lehkého dělostřelectva.