Cinzerling, Alexandr Vsevolodovič
| Alexandr Vsevolodovič Zinzerling | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum narození | 27. srpna 1923 | |||||
| Místo narození | Petrohrad , Ruská SFSR , SSSR | |||||
| Datum úmrtí | 7. října 1995 (ve věku 72 let) | |||||
| Místo smrti | Petrohrad , Rusko | |||||
| Země | SSSR Rusko | |||||
| Místo výkonu práce |
Leningradský výzkumný ústav dětských infekcí, Leningradský dětský lékařský ústav |
|||||
| Alma mater | Vojensko-lékařská akademie | |||||
| Akademický titul | Doktor lékařských věd | |||||
| Ocenění a ceny |
|
|||||
Alexander Vsevolodovič Tsinzerling ( 1923 - 1995 ) - sovětský a ruský patolog, doktor lékařských věd , profesor ; člen korespondent Ruské akademie lékařských věd (1994).
Autor nebo spoluautor asi 300 vědeckých prací, včetně 13 monografií a 3 učebnic. [jeden]
Životopis
Narozen 27. srpna 1923 v Petrohradě v rodině lékaře: jeho otec - Vsevolod Dmitrievich Tsinzerling (1891-1960) - doktor lékařských věd , matka - Vera Alexandrovna Khalyutina-Cinzerling (1890-1965) - kandidát lékařských věd .
V sedmnácti letech, po absolvování školy se zlatou medailí, dobrovolně vstoupil do Rudé armády, později řadu let sloužil jako vojenský lékař, podplukovník lékařské služby. V roce 1940 vstoupil do 1. Leningradského lékařského institutu (nyní První St. Petersburgská státní lékařská univerzita pojmenovaná po akademikovi I. P. Pavlovovi ). Velká vlastenecká válka přerušila jeho studia: Alexander Tsinzerling sloužil na Leningradské frontě v infekční nemocnici č. 822 42. armády [2] , vydržel celou blokádu Leningradu . [jeden]
Po válce pokračoval ve studiu na Vojenské lékařské akademii (VMA), kterou absolvoval v roce 1948 a sloužil na Sachalinu. V letech 1949-1952 studoval jako adjunkt na Ústavu patologické anatomie Vojenské lékařské akademie. V roce 1952 obhájil doktorskou práci na téma „O zvláštnostech průběhu pneumonie v léčbě sulfonamidy a antibiotiky: (patoanatomický a experimentální výzkum)“, v roce 1962 doktorskou disertační práci na téma „Kandidóza plíce. Patologický a experimentální výzkum“ (vydáno jako samostatná kniha) [3] .
Od roku 1953 je Alexander Tsinzerling prosektorem v Uralském vojenském okruhu , kde se účastnil zkoušek jaderných zbraní v Totsku. [4] V letech 1955-1965 pracoval v 1. Leningradské námořní nemocnici. V letech 1962-1966 se zabýval dětskou patologickou anatomií v Leningradském výzkumném ústavu dětských infekcí, kde organizoval oddělení patologie. V letech 1966-1992 byl přednostou Ústavu patologické anatomie, později konzultantem na Leningradském pediatrickém lékařském institutu (nyní St. Petersburg State Pediatric Medical University ). [4] Byl hlavním dětským patologem v Leningradu.
Pod vedením A. V. Tsinzerlinga bylo dokončeno 10 doktorských a asi 40 kandidátských dizertačních prací. Byl členem rady městských, republikových a celosvazových společností patologů a také redakční rady časopisu Archive of Pathology. [čtyři]
Byl vyznamenán Řádem rudé hvězdy a Řádem vlastenecké války II. stupně, stejně jako medailemi „Za vojenské zásluhy“, „Za obranu Leningradu“ a „Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce r. 1941-1945." [2]
Zemřel na rakovinu žaludku 7. října 1995 v St. Petersburgu; byl pohřben na Serafimovském hřbitově vedle svých rodičů a sestry. [čtyři]
Manželka: Vera Fedorovna Tsinzerling, neurohistolog, kandidát lékařských věd; děti: Ekaterina a Vsevolod .
Literatura
- Kdo je kdo v patologické anatomii v Rusku. Biografický průvodce / Editor-kompilátor A. N. Zubritsky. — M.: Astreya-center, 2015. — S.185-187.
Poznámky
- ↑ 1 2 ALEXANDER VSEVOLODOVICH ZINSERLING
- ↑ 1 2 ZINZERLING ALEXANDER VSEVOLODOVICH
- ↑ Kandidóza plic: (patologická anatomie a patogeneze)
- ↑ 1 2 3 4 K 20. VÝROČÍ ÚMRTÍ PROFESORA ALEXANDRA VSEVOLODOVIČE ZINSERLINGA