| okres [1] / městský obvod [2] | |||||
| Cherlaksky okres | |||||
|---|---|---|---|---|---|
|
|||||
| 54°10′15″ severní šířky sh. 74°46′00″ východní délky e. | |||||
| Země | Rusko | ||||
| Obsažen v | Omská oblast | ||||
| Zahrnuje | 11 obcí | ||||
| Adm. centrum | rp Cherlak | ||||
| Vedoucí administrativy | V. V. Gorelov | ||||
| Historie a zeměpis | |||||
| Datum vzniku | 1929 | ||||
| Náměstí | 4279,28 [3] km² | ||||
| Časové pásmo | MSK+3 ( UTC+6 ) | ||||
| Počet obyvatel | |||||
| Počet obyvatel |
↘ 27 386 [4] lidí ( 2022 )
|
||||
| Hustota | 6,4 osob/km² | ||||
| Digitální ID | |||||
| Telefonní kód | 38153 | ||||
| Auto kód pokoje | 55 | ||||
| Oficiální stránky ( ruština) | |||||
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |||||
Cherlaksky okres je administrativně-teritoriální jednotka ( raion ) a obecní formace ( obecní okres ) na jihu Omské oblasti v Rusku .
Správním centrem je pracovní osada Cherlak .
Rozloha okresu je 4200 km². Hlavní řeky jsou Irtysh . Na území regionu, který se nachází v západní části Kurumbelské stepi , se nachází velké množství slaných jezer , z nichž jedno - Ulzhai má obrovské zásoby léčebného bahna .
0,4 km jižně od vesnice Cherlak je jediné ložisko hrnčířské hlíny v Omské oblasti s odhadovanými zásobami 13 tisíc m³. V 80. letech 20. století na základě tohoto ložiska v Cherlaku fungoval závod, který produkoval asi 40 uměleckých a keramických výrobků ročně [5] .
Okres byl založen v roce 1929 . 20. prosince 1940 vznikl na části území okresu Drobyševskij okres [6] .
| Počet obyvatel | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2002 [7] | 2009 [8] |
| 34 216 | ↗ 39 384 | ↘ 36 065 | ↗ 36 662 | ↘ 36 356 | ↘ 34 294 |
| 2010 [9] | 2011 [10] | 2012 [11] | 2013 [12] | 2014 [13] | 2015 [14] |
| ↘ 30 344 | ↘ 30 256 | ↘ 30 112 | ↘ 30 009 | ↘ 29 696 | ↘ 29 405 |
| 2016 [15] | 2017 [16] | 2018 [17] | 2019 [18] | 2020 [19] | 2021 [20] |
| ↘ 29 212 | ↘ 28 905 | ↘ 28 710 | ↘ 28 307 | ↘ 28 127 | ↘ 27 783 |
| 2022 [4] | |||||
| ↘ 27 386 | |||||
38,08 % obyvatel okresu žije v městských podmínkách (pracovní osada Cherlak ).
Národní složeníPodle celoruského sčítání lidu z roku 2010 [21]
| Národnost | Obyvatelstvo, os. | Podíl populace [22] |
|---|---|---|
| Kazaši | 1393 | 4.59 |
| Němci | 1411 | 4,65 |
| Rusové | 25685 | 84,65 |
| Tataři | 172 | 0,57 |
| Ukrajinci | 789 | 2,60 |
| Jiné národy | 894 | 2,95 |
| Okres celkem | 30344 | 100,00 |
Existuje 41 osad v okrese Cherlak, sestávající z jedné městské a deseti venkovských osad:
| Ne. | Městská a venkovská sídla | Administrativní centrum | Počet sídel _ | Počet obyvatel | Rozloha, km 2 |
|---|---|---|---|---|---|
| jeden | Městské osídlení Cherlak | pracovní osada Cherlak | jeden | ↘ 10 429 [4] | 36,52 [3] |
| 2 | Venkovská osada Bolsheatmasskoye | Velká vesnice Atmas | 3 | ↘ 2478 [4] | 363,83 [3] |
| 3 | Alžbětinské venkovské osídlení | Vesnice Elizavetinka | čtyři | ↘ 2021 [4] | 376,18 [3] |
| čtyři | Irtyšské venkovské osídlení | Vesnice Irtysh | 6 | ↘ 3376 [4] | 439,60 [3] |
| 5 | Krasnooktyabrskoe venkovské osídlení | Vesnice Rudého října | čtyři | ↘ 1522 [4] | 416,07 [3] |
| 6 | Venkovská osada Kurumbel | Vesnice Dzhartargul | 2 | ↘ 206 [4] | 561,69 [3] |
| 7 | Venkovská osada Medetskoye | Vesnice Medet | 3 | ↘ 162 [4] | 522,48 [3] |
| osm | Nikolaev venkovské osídlení | vesnice Nikolaevka | 3 | ↘ 1140 [4] | 416,82 [3] |
| 9 | Soljanská venkovská osada | solná vesnice | 5 | ↘ 2897 [4] | 328,77 [3] |
| deset | Tatarská venkovská osada | Obec Tatarka | 6 | ↘ 1630 [4] | 406,29 [3] |
| jedenáct | Yuzhno-Podilsky venkovské osídlení | Yuzhno-Podolsk vesnice | 5 | ↘ 1525 [4] | 411,03 [3] |
Na území regionu Cherlak je 454 podnikatelských subjektů. Naprostá většina z nich – asi 85 % – jsou rolnické farmy se vznikem právnické osoby.
V regionu Cherlak je rozvinutý potravinářský průmysl, strojírenství a kovoobrábění. Potravinářský průmysl – výroba chleba, pekařství a těstovin, plnotučných mléčných výrobků – zajišťuje více než 19 % roční průmyslové produkce kraje. Strojírenství tvoří asi 7 % průmyslové produkce. Od ledna do prosince 2001 činil objem průmyslové výroby 194 019 tisíc rublů.
Do provozu byly uvedeny bytové domy o celkové ploše 3330 m². Maloobchodní obrat okresu v roce 2001 činil 130 298 tisíc rublů. Obrat zařízení veřejného stravování okresu v období od ledna do září 2001 se odhaduje na 488 tisíc rublů.
Zemědělstvím okresu se zabývá více než 10 velkých a středních zemědělských organizací. Objem hrubé zemědělské produkce okresu v peněžním vyjádření je následující:
Hrubá sklizeň obilí v podnicích všech kategorií v roce 2001 činila 178,4 tis. tun. Výměra zemědělské půdy v okrese je více než 335 tisíc hektarů. Osevní plochy zemědělských plodin zabírají více než 140 tisíc hektarů. Největší plochy jsou osázeny pšenicí jarní (cca 57 000 ha), ječmenem (více než 12 000 ha) a prosem (více než 2 000 ha). Na krmné plodiny je vyčleněno asi 60 tisíc hektarů.
Počet hospodářských zvířat ve velkých a středních zemědělských organizacích je více než 16 tisíc kusů. Chov zvířat je vedle skotu zastoupen drůbeží, chovem prasat, chovem ovcí a chovem koní.
DopravaDálnice s tvrdým povrchem se táhnou v délce více než 330 km. Jejich hustota je asi 80 km na 1000 km².
SpojeníTelefonickou komunikaci kraje zajišťuje 12 telefonních ústředen.
Na 1000 lidí připadá více než 100 telefonních přístrojů.
V okrese je 45 všeobecně vzdělávacích škol, 17 předškolních zařízení, 27 veřejných knihoven, jejichž knižní fond je více než 280 tisíc výtisků.
Volný čas zajišťuje více než 40 klubů, 1 muzeum, více než 70 sportovních zařízení.
Veřejnou zdravotní péči zajišťuje 7 nemocnic, 9 poliklinik, více než 30 felčarsko-porodnických stanic.
Památky historie, architektury, archeologie a monumentálního umění regionu
| Městské formace regionu Cherlak | |||
|---|---|---|---|
| Čerlakskoje Bolsheatmasskoe alžbětinský Irtysh Krasnooktyabrskoe Kurumbel Medetskoe Nikolajevskoje Soljanskoje Tatar Južno-Podilský | |||