Petr Vasiljevič Čerskij | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum narození | 4. října 1877 | |||||||
Místo narození | Smolenská gubernie , Ruská říše | |||||||
Datum úmrtí | 9. října 1939 (ve věku 62 let) | |||||||
Místo smrti | S. Mala Krsna, Srbsko | |||||||
Afiliace | ruské impérium | |||||||
Druh armády | pěchota | |||||||
Hodnost | generálmajor | |||||||
Bitvy/války | Občanská válka | |||||||
Ocenění a ceny |
|
Pjotr Vasiljevič Čerskij ( 1877 - 1939 ) - ruský vojevůdce, plukovník ruské císařské armády (1916), generálmajor Bílé armády (1920). Hrdina první světové války .
Rodák ze Smolenské gubernie, syn kněze. Vystudoval teologický seminář. Po absolvování Oděské vojenské školy byl povýšen na podporučíka a propuštěn do Libauského 6. pěšího pluku . V roce 1906 byl povýšen na poručíka -hlavního důstojníka Taganrogského 136. pěšího pluku . V roce 1910 byl povýšen na štábního kapitána .
Od roku 1914 účastník 1. světové války v čele roty svého pluku. V roce 1915 byl povýšen na kapitána – velitele roty 284. maďarského pěšího pluku. V roce 1915 byl povýšen na podplukovníka se jmenováním velitelem 212. pěšího oddílu Saratov Státní domobrany , později byl jmenován velitelem praporu 403. pěšího pluku Volského. V roce 1916 byl pro rozlišení v případech proti nepříteli povýšen do hodnosti plukovníka . Od roku 1917 - velitel 414. Toropetského pěšího pluku a velitel brigády Konsolidované pohraniční divize.
Nejvyšším řádem z 28. dubna 1917 byl vyznamenán zbraní sv. Jiří za statečnost [1] :
Za to, že byl v noci z 15. na 16. dubna 1916 v řadách 403. pěšího pluku Volského v hodnosti podplukovníka, kdy se Rakušané pod krytím hurikánové palby svého dělostřelectva zhroutily dva prapory 3. roty č. pluku, který se nacházel v zákopech poblíž vesnice Malaya Boyarka, a donutil jeho zbytky vyčistit zákopy, zajal dva naše kulomety, okamžitě shromáždil zálohu skládající se z týmu průzkumníků a konsolidované záložní roty, zorganizoval proti -útok, který si předtím připravil dělostřeleckou palbou a osobně vedl zálohu do útoku, dával příklad nezištné odvahy a statečnosti a navzdory ničivé střelbě z pušek nepřítele se vrhl na bajonety, probodl část Maďarů a donutili druhou část, skládající se z 22 důstojníků, 2 lékařů a 602 vojáků, odložit zbraně a vzdát se a zároveň vrátit naše dva kulomety
Nejvyšším řádem z 30. června 1917 byl za statečnost vyznamenán Řádem sv. Jiří 4. stupně [2] :
Za to, že v bitvě 7. července 1916 u obce Verben velící pluku pod ničivou palbou nepřítele jako první překonal mosty přes řeku postavené pod jeho osobním vedením. Styr a přes zarputilý odpor vyhnal nepřítele ze silně opevněného postavení, přičemž zajal 73 důstojníků, 1793 nižších hodností, 2 zákopová děla, 2 kulomety a mnoho další vojenské kořisti. Odrazil řadu prudkých nepřátelských protiútoků a pronásledoval ho a dobyl 8. července přechod přes řeku. Styr u vesnice Peski, bránící nepříteli v jejím zničení. Svým jednáním zajistil rozdělení a dobytí míst brilantní vítězný úspěch. Berestechko
Po říjnové revoluci byl účastníkem občanské války jako součást vojsk Ozbrojených sil jihu Ruska . Od roku 1918 - velitel brigády donské armády . Od roku 1919 - velitel 136. pěšího pluku Taganrog a velitel brigády 34. pěší divize. V roce 1920 mu byla udělena hodnost generálmajora za vyznamenání v případech proti nepřátelské armádě , byl v záloze hodností na velitelství ruské armády . Od roku 1920 v exilu v Jugoslávii , později v Belgii [3] .
Zemřel v roce 1939 v Srbsku.