Cholbe, Heinrich

Heinrich Czolbe (30. prosince 1819, Katzke u Gdaňsku  - 19. února 1873, Königsberg ) - německý vojenský lékař a materialistický filozof, vědecký spisovatel.

Životopis

Narodil se v rodině statkáře. Od roku 1840 studoval medicínu na univerzitách v Breslau, Heidelbergu a Berlíně. V roce 1844 získal hodnost doktora medicíny za práci „Základy fyziologie“, poté se věnoval soukromé lékařské praxi. Od roku 1848 sloužil jako vojenský lékař, od roku 1859 štábní lékař ve Sprembergu a od roku 1860 do roku 1867 hlavní posádkový lékař a chirurg v Königsbergu . Již v polovině 50. let 19. století začal psát články o filozofii; v roce 1867 opustil vojenskou lékařskou službu a svůj život zasvětil filozofickému bádání: studoval díla Immanuela Kanta , Barucha Spinozy , Georga Wilhelma Friedricha Hegela a Friedricha Schleiermachera .

Podle ESBE lze Czolbeho považovat za jednoho z hlavních představitelů materialismu během jeho oživení v 50. letech 19. století v německé filozofii. Po polemice o duši na sjezdu přírodovědců v Göttingenu (1854) a vydání prvních Vochtových a Moleschottových prací se současně s Buechnerovým Stoff und Kraft objevilo první významné dílo jeho autora: Neue Darstellung des Sensualismus. Czolbe v něm vystupoval jako zdrženlivý obránce materialismu, který přijímá pouze jako pravděpodobnou hypotézu, nikoli však dogma. Czolbe hlásaje smyslnou a vizuální povahu všeho vědění odmítal realitu všeho nadsmyslového a snažil se nastolit morálku na principu „Spokojte se s daným světem“. Touha naplnit smyslný, hmotný svět ještě srozumitelným, nadsmyslovým, svědčí podle jeho mínění nikoli o síle, ale o slabosti mravního cítění; jakoukoli touhu po transcendenci odmítal a považoval ji za nemorální.

Tomuto naturalistickému principu zůstal Czolbe věrný i později, ale jeho materialismus prošel vývojem podobným názorům Comta a Buchnera, kteří tíhli k materialismu, tedy nahrazení materialismu panpsychismem v podobě hylozoismu. Czolbe ve svém eseji Die Grenzen und der Ursprung der menschlichen Erkenntniss (1865) rozpoznal nemožnost odvodit mentální od fyzického a inklinoval k panpsychismu. Rozpoznal živé atomy jako primární data a na tomto základě mluvil o existenci světové duše. V jeho posmrtném díle „Grundzüge einer extensionalen Erkenntnisstheorie“ (1875; část díla vyšla, zbytek se dochoval v rukopisech) je prostor naplněný atomy, které představují vjemy, prohlášen za jedinou světovou substanci. Tyto elementární vjemy jsou podle Czolbeho prostorové; jejich kombinace dává vzniknout vědomému psychickému životu v organismech. Rozmanitost organismů je dána prvotním rozdílem ve struktuře atomů (podobné názory zastával i Dühring). Czolbe uznal svět jako účelně uspořádaný (jako Dühring) a považoval jej za věčný, tvrdošíjně odmítal možnost smrti našeho planetárního systému. V názorech svého posledního období Czolbe připomínal Comta, který přišel oživit planety a dokonce i vesmír jako nositele psychických možností.

Další pozoruhodná díla Czolbeho: „Entstehung des Selbstbewusstseins“ (1856); článek o matematice jako ideálu všech věd (věřil, že vytváří více vizuální jasnosti než dokonce mechanika, ačkoli zpočátku považoval mechaniku za ideál poznání; jasnost uznal za hlavní charakteristiku každé hypotézy a teorie) v Zeitschrift für exclusivee Philosophie (svazek VI, 1866) [5] .

Poznámky

1. ↑ 1 2 Mezinárodní standardní identifikátor názvu - 2012.
2. ↑ 1 2 Swartz A. Heinrich Czolbe // Open Library  (anglicky) - 2007.
3. ↑ Heinrich Czolbe // MAK  (polsky)
4. ↑ Heinrich Czolbe // Internet Philosophy Ontology  Project
5. ↑ Lapshin I. I. Cholbe, Heinrich // Encyklopedický slovník Brockhausa a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 doplňkové). - Petrohrad. , 1890-1907.

Odkazy

• Czolbe, Heinrich Archivováno 30. října 2020 ve Wayback Machine // ADB  (německy)
• Czolbe, Heinrich Archivováno 2. července 2016 na Wayback Machine // NDB  (německy)
• Czolbe, Heinrich Archivováno 12. srpna 2016 na Wayback Machine // Nordisk Familjebok  (Švédsko) .

Slovníky a encyklopedie	Brockhaus a Efron Malý Brockhaus a Efron Allgemeine Deutsche Biographie
V bibliografických katalozích GND : 118670808 ISNI : 0000 0000 5220 9114 J9U : 987007313879605171 LCCN : nr2001019078 NLP : A21204007 NTA : 109997123 SUDOC : 081782152 VIAF : 5724862 WorldCat VIAF : 5724862