Šaranevič, Isidor Ivanovič

Isidor Ivanovič Šaranevič ( 16. února 1829 obec Cerkovna, okres Rohatinský , (podle jiných zdrojů - obec Kozari, okres Halič ), Království Galicie a Lodomeria , Rakouská říše  - † 4. prosince 1901 , Lvov , Rakousko-Uhersko ) - ukrajinský vědec, historik , archeolog , vůdce ruského hnutí na Karpatské Rusi , učitel (učitel gymnázia v Přemyslu a Lvově, docent (od 1871 ), poté profesor (od 1873 ) Lvovské univerzity ) , od roku 1864 člen haličsko-ruské matice [2] , řádný člen Polské krakovské akademie věd, čestný ředitel Kyjevské univerzity; dlouholetý senior (starší) Stavropegického institutu . Čestný člen ukrajinskofilské společnosti "Prosvita" (od roku 1871 ).

Aktivity

I. Šaranevič studoval v Berezhani, poté na univerzitě ve Lvově a ve Vídni, absolvoval teologickou a filozofickou fakultu.

Isidor Sharanevich studoval především historii Haličsko-Volyňské Rusi , stejně jako činnost ruských pravoslavných bratrstev a byl jedním z průkopníků archeologie v Haliči. Objevil archeologickou kulturu Vysockij . Jediný laik , který se zúčastnil lvovské synody v roce 1891 .

Isidor Sharanevich byl jedním ze zakladatelů Národního muzea ve Lvově , položil základy jeho fondů. Obecně se významně zasloužil o rozvoj historie, archeologie a muzejní práce v Haliči. Byl učitelem geografa Stepana Rudnitského , osobnosti ukrajinského tábora.

Hlavní publikace

Isidor Sharanevich psal rusky, polsky, německy a latinsky.

• Starověký Galich (1860);
• Vysoký zámek ve Lvově (1861);
• Starověká haličská města (1861 - 62) Lvov (1863);
• Dějiny haličsko-volodimirské Rusi (1863);
• Rys wewnętrznych stosunków Galicyi wschodniej w drugiej połowie XV wieku (1869)
• O źródłach służących do głębszego poznania kraje ojczystego (1870);
• Zaczątki słowiańskie u stoków Karpat (1870);
• Kritische Blicke in die Geschichte der Karpathen-Volker im Alterthum und im Mittelalter (Lvov, 1871);
• Die Hypatios-Chronik als Quellerbeitrag zur osterreichischen Geschichte (Lvov, 1872);
• Rzut oka na beneficja Kościoła ruskiego za czasów Rzeczypospolitej Polskiej (1875);
• Zeměpisné a historické články (1875);
• Krotki opis geograficzny austryacko-węgierskiej monarchii (1875);
• Zajetí Galicie Kazimírem (1879);
• Trzy opisy historyczne staroksiążęcego grodu Halicza w roku 1860, 1880 a 1882 (1883);
• Archeologické předměty v Galichu (1885);
• Nikolaj Krasovský (1895);
• Jurij Iljaševič (1895);
• Akta grodzkie i ziemskie

Pod jeho vedením vyšel v roce 1886 také první svazek zásadní jubilejní publikace na počest 300. výročí Lvovského stavropského bratrstva .

Poznámky

1. ↑ Wurzbach D.C.v. Szaraniewicz, Isidor  (německy) // Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich : enthaltend die Lebensskizzen der denkwürdigen Personen, welche seit 1750 in den österreichischen Kronländern geboren wurden oder darin gelbt . - und 41. - S. 175.
2. ↑ [1] Archivní kopie ze dne 10. srpna 2007 na Wayback Machine Pashaeva N. M. , Klimkova L. N. Haličsko-ruská Matitsa ve Lvově a její publikační činnost

Literatura

• Sharanevich, Isidor Ivanovich // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
• Vavrik V. R. Hlavní rysy literární činnosti I. I. Sharaneviče. Lvov, 1931.
• Hrushevsky M. , Izidor Sharanevich, Notes of the Scientific Association im. Ševčenko, díl XIV, 1902;
• Kopystyansky A. V.  Historická díla I. I. Sharaneviče. Lvov, 1930.
• Kravets M.I. Šaranevič. Archiv Ukrajiny, část 4, 1969.
• Kozlovský S. Dějiny Galicie-Volyňské Rusi ve studiích I. I. Šaraneviče / Sergeje Kozlovského // Starověk a středověk: otázky historie a historiografie: materiály I. Všeruské konference studentů, postgraduálních a mladých vědců (Omsk, 28. – 30. října 2010) . - Omsk: Nakladatelství Om. Stát un-ta im. F. Dostojevskij, 2010. - S. 151-154.