Schlegel, Stanislav Ferdinand Viktor
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 25. března 2018; kontroly vyžadují 2 úpravy .| Stanislav Ferdinand Viktor Schlegel | |
|---|---|
| Němec Viktor Schlegel | |
| Jméno při narození | Němec Stanislav Ferdinand Viktor Schlegel |
| Datum narození | 4. března 1843 |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 22. listopadu 1905 (ve věku 62 let) |
| Místo smrti | |
| Země | |
| Vědecká sféra | geometrie |
| Alma mater |
|
| vědecký poradce | Felix Klein a Neumann, Carl Gottfried [1] |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Stanislav Ferdinand Viktor Schlegel (1843-1908 [2] ) - německý matematik a učitel , autor vědeckých prací.
Životopis
V letech 1860-1863 studoval v Berlíně matematiku , přírodní vědy a klasickou filologii .
V matematice byl Schlegel následovníkem a šiřitelem myšlenek a učení Hermanna Grassmanna . Napsal dílo „Untersuchungen über eine Fläche 3 Ordnung nach Grassmann's Ausdehnungslehre“ (příloha „Programu“ varnského gymnasia, 1871). Další Schlegelovy spisy, sledující stejné cíle, byly: „System der Raumlehre. Nach den Principien der Grassmann'schen Ausdehnungslehre und als Einleitung in dieselbe dargestellt. Já Theil. geometrie. Die Gebiete des Punktes, der Geraden und der Ebene“ (Lipsko, 1872); II Theil: „Die Elemente der modernen Geometrie und Algebra“ (tamtéž, 1875); "Leben und Werke Hermanna Grassmanna" (Lipsko, 1878); „Geometr. Anwend. d. Grassmann'schen Ausdehnungslehre“ (dodatek k „Programu“ varna gymnasia, 1882); „Geometr. Darstellung d. Imaginären nach d. Ausdebnungslehre“ („Zeitschrift für Mathematik und Physik“, XXIII, 1878); „Neuere geometer. Metoda. und ihre Verwandtschaft mit Grassmann's Ausdehnungslehre“ (tamtéž, XXIV, 1879); Die Grassmann'schen Ausdehnungslehre. Ein Beitrag zur Geschichte der Mathematik in dem letzten fünfzig Jahren“ (tamtéž, XLI, 1896; Hist. Abth.); "Die Ausdehnungslehre als Mittel z. Analýza el.-geom. Aufgab." (Hoffmannův "Zeitschrift für mathem. und naturwiss. Unterricht", XIV, 1883).
Geometrii vícerozměrných prostorů věnoval tyto práce: Quelques théorèmes de géométrie à n-dimensions (Bulletin de la Société mathématique de France, X, 1882); "Theorie der homogen zusammengesetzten Raumgebilde" ("Nova Acta d. Leop. Carol. Akad.", XLIV, 1883); „Ueber die Auflösung des Doppelpunktes einer ebenen Curve im 3-dimensionalen Raume; E. mit d. Křivka svislá. mechan. Problém“ („Zeitschrift für Mathematik und Physik“, XXVIII, 1883); Sur le système de coordonnées réciproque à celui des coordonnées polaires (Association française, 1885; congrès de Grenoble); „Sur un théorème de géométrie à quatre dimensions“ (tamtéž, 1887; congrès de Toulouse); "Ueber den sogenannten vierdimensionalen Raum" (Berlín, 1888); "Sur une méthode pour représenter dans le plan les solides homogènes à n-dimensions" (Palermo, "Rendiconti", V, 1891); Ueber die verschiedenen Formen v. Gruppen, welche r beliebige Punkte in n-dimensionalen Raume bilden können“ (Hoppeho „Archiv der Mathematik und Physik“, X, 1891); "Ueber congruente Raumtheilungen" (tamtéž); „Sur une méthode pour représenter dans le plan des cubes magiques à n-dimensions“ („Bull. d. la Société mathém. d. France“, XX, 1892); "Ueber das Projectionsmodell des vier-dimensionalen vierseitigen Prismas und seiner Zerlegung in vier inhaltsgleiche Fünfzelle" (1885); "Projectionsmodelle der regelmässigen vierdimensionalen Körper" (1886); "Ueber Projectionen der mehrdimensionalen regelmässigen Körper" ("Jahresbericht d. deutsche Mathematiker-Vereinigung", II, 1893); "Ueber Entwickelung und Stand der n-dimensionalen Geometrie mit besonderer Berücksichtigung der vierdimensionalen" (1886; ze sbírky "Leopoldina"); "Sur le développement et l'état actuel de la géométrie à n-dimensions" ("Enseignement mathématique", II, 1900; s bibliografickým rejstříkem literatury na toto téma; II část německého díla stejného názvu).
Kromě uvedených patřily k matematice , čisté i aplikované, také následující Schlegelova díla: „Spec. Gewicht. d. Legirungen" ("Zeitschrift f. Math. u. Physik", XVIII, 1873); "Mathem." Bestimm. d. Zahlenverhaltn. v d. Dur-Tonleitern atd." (tamtéž); Darstellbark. E. Zahl d. Summen v. Quadr." (tamtéž, XXI., 1876); "Theilbarkeit d. Zahlen“ (tamtéž); „Vladařův Bildungsgesetz für Kettenhruchwerthe“ (tamtéž, XXII., 1877); "Cartes, reciproční Coord.-Syst." (tamtéž, XXIII., 1878); Verallgemeiner. E. Erzeugungsart der Curven 2 Gr." (tamtéž); Binom. Coeff." (tamtéž), Verallgemein. eines geom. Paradoxon's“ (tamtéž, XXIV, 1879); Mechan. Erzeugung von Curven“ („Mathematishe Annalen“, VI, 1873); "Théorème de Laisant, relat. au centre de gravité“ („Bull. d. la soc. mathém. de France“, X, 1882).
Schlegel věnoval své učitelské profesi a otázkám s ní souvisejícím následující práce: „Einfluss d. Naturwiss. auf d. ideale Richtung d. geist. Lebens“ (1872); Lehrbuch d. živel. Matematik“ (1878-80); Virstell. Lógar.-Taf." (1880); "Gegenwärtige Krisis im höheren Schulwesen Deutschlands" (1883); „Metodní matematika. Darstell." (Hoffmannův "Zeitschrift f. mathem. u. naturwiss. Unterricht", X, 1879) a několik drobných článků ve stejném Hoffmannově časopise.
Poznámky
- ↑ 1 2 Matematická genealogie (anglicky) - 1997.
- ↑ Schlegel, Victor - JPortal - Journals@UrMEL
Literatura
- Bobynin V. V. Schlegel, Stanislav-Ferdinand-Victor // Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
 Tematické stránky | ||||
|---|---|---|---|---|
| Slovníky a encyklopedie |
| |||
| ||||