Schroeder, Johann
Johann Joachim Schröder ( německy : Johann Joachim Schröder ; 6. července 1680 , Neukirchen , Hesensko – 19. července 1756 , Marburg ) byl německý orientalista , knihovník , protestantský teolog a církevní historik .
Životopis
Johann Schröder se narodil v rodině obchodníka a kostelního správce Johanna Christopha Schrödera a dcery starosty Neukirchenu Judith Schröder (rozené Funk). Ve 13 letech začal navštěvovat gymnázium v Bad Hersfeldu . Od roku 1698 studoval filozofii a teologii na univerzitě v Marburgu a navštěvoval také přednášky o filozofii Georga Otho , Johanna Georga Branda , Maximiliana Perzelliho , Valentina Riemenschneidera a Samuela Andrého .
Johann Schröder se zájmem o orientální studia a orientální jazyky se pustil do studia etiopštiny a arménštiny u Hioba Ludolfa ve Frankfurtu nad Mohanem . Po tomto, v roce 1705, Schröder šel studovat na univerzitu v Utrechtu , kde se setkal s Hermannem Alexanderem Roelem , Melchiorem Leideckerem , Heinrichem Pontanusem a Adrianem Relandem . Na univerzitě v Amsterdamu, kam Schroeder po Utrechtu skončil, se mu podařilo setkat se se dvěma arménskými biskupy a několika židovskými učenci, jejichž komunikace ho ještě více motivovala ke studiu orientálních jazyků.
Schroeder začal aktivně studovat arménský jazyk a spolu s arménským biskupem Thomasem Goltanesisem se chystali na východ. Cesta se však pro nemoc biskupa nezdařila a v roce 1707 zůstal Schröder čekat v Moskvě, kde začal studovat zvyky, jazyk a kulturu Ruska. Kvůli smrti Goltanesise v roce 1708 nemohl Schroeder pokračovat v cestě a byl nucen vrátit se do Amsterdamu. V Amsterdamu pokračoval Schroeder ve studiích arménštiny a pustil se do sestavování arménské gramatiky. Ve své práci pokračoval během cesty do Anglie, kde se setkal s orientalisty z Oxfordu a Cambridge . Po návratu do Německa v roce 1711 vydal Schröder arménskou gramatiku pod názvem „Thesauri linguae Armenicae“.
V roce 1713 se Johann Schröder stal profesorem orientálních jazyků na univerzitě v Marburgu a brzy začal pracovat v univerzitní knihovně a na fakultě hebrejských studií. V roce 1737 se Schroeder stal mimořádným profesorem teologie.
Schroeder byl dvakrát ženatý (v letech 1715 a 1718). První manželství s Kateřinou Christiane, dcerou státního úředníka, bylo bezdětné. Z druhého manželství s Marií Amálií měl Schroeder čtyři syny a šest dcer. Synové Nikolaus Wilhelm (1721-1798) a Johann Wilhelm (1726-1793) se stali profesory a orientalisty, syn Ludwig Conrad (1724-1801) profesorem práv, syn Philip Georg dvorním lékařem.
Sborník
Schroederovo hlavní dílo, Thesaurus linguae Armenicae antiquae et hodiernae (1711), je věnováno historii a gramatice arménského jazyka a obsahuje odkazy na arménskou literaturu. Kromě této knihy napsal Schroeder také následující díla.
- Trauercypressen, nebo letztes Ehrengedächtniß Th. H. Neuberts Predigers zu Hülse. Marburg 1702
- Diss. inauguralis de Abrahami risu. Marburg 1703
- Progr. de Patriarcharum, et separatim Josephi, laudibus, ad aud. sub ejus praesidio orationem hebraicam JW Schoenfeld, Neukirch. Hass. da vita et rebus gestis Jacobi Patriarchae. Marburg 1713
- Progr. studio de veritatis atd. Marburg 1714
- Diss. de rebus Armenicis ad J. Chamberlaynium. Marburg 1714
- Diss. de ruto ardente et non comburente (ad Exod. 3, 1 sqq). Marburg 1714
- Diss. historica de cereorum diurnorum in ecclesiis christianis origine et usu. Marburg 1715
- Diss. de annis Achasiae, Judaeorum Regis, ad concilienda loca 2 Reg. 7, 26 a 2 Chron. 12, 2. Marburg 1715
- Diss. filol. kritika de primaeva lingua Ebraica. Marburg 1716
- Diss. I et II de natura linguae Ebraicae. Marburg 1716-1717
- Diss. Historia de haeresi Audianorum. Marburg 1716
- These philosophicae miscellaneae. Marburg 1716
- Diss. de precibus Hebraeorum. Marburg 1717
- Diss. de haeresi Apollinaristica. Marburg 1717
- Diss. de Nebuchadnetsare, Chaldaeorum Rege. Marburg 1719
- Diss. hist. eccles. de Nethinaeis. Marburg 1719
- Diss. I a II de Pseudoprophetis. Marburg 1720
- Diss. geny ad locum difficillimum. 4, 23. 24. de Lemecho homicida ejusque vindicta. Marburg 1721
- Teze selectae ex antiquitalibus ebraicis. Marburg 1722
- Diss. filol. dehortis veterum Ebraeorum. Marburg 1722
- Diss. ad locum Judic. 15, 4. 5. de vulpibut Simsonis b, l. vonSimsonův Füchsen. Marburg 1723
- Diss. de Azazelis hirco ejusque ritibus ac mysterio. Marburg 1725
- Progr. quo publicatum est festum saeculare secundum Acad. Marb. Marburg 1727
- Progr. in obitum Catharinae Christianae, JS Kirchmeieri Theologiae D. et Prof. coni. Marburg 1727
- Veterum Poëtarum Graecorum poëmata aut poëmatum. . . selecta, eo consilio nuno denuo digesta, ut juveatuis non unum, sed plerosque omnes Poëtas Graecos, quorum quidem scripta supersunt, zralý cognoscere possit. Marburg 1733
- Orationes veterum Oratorum Graecorum selectae. Marburg 1734
- Hypomnemata historiae ecclesiasticae a Christo nato secundum saeculorum ordinem digesta, et in usum auditorii sui edita. Marburg 1737
- Diss. da veterum Ebraeorum primogenitis et eorum praerogativis maxime sacerdotio. Marburg 1741
- Diss. theologico - philologica de Urim et Tymmim in Pontificis Ebraeorum pectorali positis, in qua errores veterum et recentiorum indicantur et refutantur, vera sententia exponitur et de-monstratur, varia Sacrae Scripturae loca, inprimis Exod. 28, 30, 39, 8 čtverečních čtverečních Levit. 8. 8. Čís. 27, 21. Něm. 83, 8. 1 Sam. 28, 6. 30, 7. Hos. 3, 4 atd. solide vindicantur et explicantur, totumque argumentum in clara luce collocatur. Marburg 1744
- Teze selectae ex antiquitalibus Ebraicis. Marburg 1745
- Progr. publikum reklamy. orationem inauguralem JG Kraft. Marburg 1745
- Progr. in funere Jo. Borelli, Med. D. Marburg 1747
- Progr. ad eligendum novum Prorectorem akad. Marburg 1748
- Positionas miscellaneae ex antiquitatibus ebraiois depromtae. Marburg 1748
Literatura
- Friedrich Karl Gottlob Hirsching. Historischliterarisches Handbuch berühmter und denkwürdiger Personen, welche im achtzehnten Jahrhundert gelebt haben. - Verlag Schwickert, 1808. - T. 11. - S. 162.
- Heinrich Doering. Die gelehrten Theologen Deutschlands im achtzehnten und neunzehnten Jahrhundert. - Neustadt an der Orla: Verlag Johann Karl Gottfried Wagner, 1835. - T. 4. - S. 32.
- Carl Gustav Adolf Siegfried. Schröder, Johann Joachim // Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). - Lipsko: Duncker & Humblot, 1891. - T. 32. - S. 519.
Slovníky a encyklopedie |
- Allgemeine Deutsche Biographie
|
---|
V bibliografických katalozích |
---|
|
|