Stahl, Georg Ernst
| Georg Ernst Stahl | |
|---|---|
| Němec Georg Ernst Stahl | |
| Georg Ernst Stahl | |
| Datum narození | 22. října 1659 |
| Místo narození | Ansbach , Bavorsko |
| Datum úmrtí | 14. května 1734 (ve věku 74 let) |
| Místo smrti | Berlín , Pruské království |
| Země | Německo |
| Vědecká sféra | chemie |
| Místo výkonu práce | Univerzita v Halle |
| Alma mater | Univerzita Friedricha Schillera Jena |
| Studenti | Michael Alberti [d] [1] |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Georg Ernst Stahl ( Němec : Georg Ernst Stahl ; 22. října 1659 , Ansbach , Bavorsko – 14. května 1734 , Berlín , Pruské království ) byl německý lékař a chemik.
Životopis
Georg Ernst Stahl vystudoval medicínu na univerzitě v Jeně v roce 1683 . Po absolvování univerzity se zde stal privatdozentem a poté profesorem medicíny. Od roku 1687 - dvorní lékař vévody Saxe-Weimar Johann Ernst . Od roku 1694 byl profesorem na univerzitě v Halle . Od roku 1716 byl doživotním lékařem pruského krále Fridricha Viléma I. V Berlíně se stal prezidentem College of Medicine, nejvyšší lékařské instituce v Prusku. Díky jeho úsilí byla v Berlíně založena Medico-Surgical College pro výcvik vojenských lékařů.
V rozvíjení názorů I. I. Bechera formuloval (poprvé v roce 1697 , podrobně v roce 1703 ) teorii flogistonu . Tato teorie, která spojovala četné informace o procesech redukce, spalování a vypalování, se rozšířila v 18. století . Stahlova flogistonová teorie se stala první teorií vědecké chemie a hrála důležitou roli v konečném osvobození chemie od alchymie. Práce o studiu plynů (viz. Pneumatická chemie ) a práce A. Lavoisiera vyvrátily teorii flogistonu na konci 18. století . Ve svých spisech o fyziologii se Stahl choval jako vitalista ; se stal zakladatelem animismu - nauky o duši, jako jakémsi neosobním životním principu, který je základem všech životních procesů.
Literatura
- Stahl, Georg-Ernst // Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
- Životopisy velkých chemiků. Překlad od něj. za redakce Bykov G.V. - M .: Mir, 1981. 320 s.
- Volkov V. A., Vonsky E. V., Kuzněcovová G. I. Vynikající chemici světa. — M.: VSh, 1991. 656 s.
 Tematické stránky | ||||
|---|---|---|---|---|
| Slovníky a encyklopedie |
| |||
| ||||
- ↑ Matematická genealogie (anglicky) - 1997.