Exner, Wilhelm Franz

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 18. května 2015; kontroly vyžadují 7 úprav .
Wilhelm Franz Exner
Němec  Wilhelm Franz Exner
Datum narození 9. dubna 1840( 1840-04-09 ) [1]
Místo narození
Datum úmrtí 25. května 1931( 1931-05-25 ) [1] (ve věku 91 let)
Místo smrti
Země
Místo výkonu práce
Alma mater
Ocenění a ceny Medaile Wilhelma Exnera ( 1921 ) čestný doktorát Vídeňské technické univerzity [d] čestný doktorát z ETH Zurich [d] čestný doktorát z University of Natural Resources and Applied Sciences [d] ( 1913 )
webová stránka wilhelmexner.org
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Wilhelm Franz Exner  ( německy  Wilhelm Franz Exner ; 9. dubna 1840 [1] , Genzerndorf , Dolní Rakousko25. května 1931 [1] , Vídeň ) byl rakouský technolog.

Životopis

Wilhelm Franz Exner absolvoval kurz na vídeňské polytechnické škole [2] .

V roce 1869 zorganizoval nově zřízenou katedru strojírenské a strojní technologie na Lesní akademii v Marienburgu a v roce 1875 byl jmenován profesorem na Zemědělském institutu ve Vídni [2] .

Zvláštní zásluhy v oblasti odborného školství prokázal jako vládní inspektor odborných škol (od roku 1874) a místopředseda Dolnorakouské řemeslnické jednoty [2] .

V roce 1879 se goju podílel na založení muzea řemesel ve Vídni, jehož byl jmenován ředitelem [2] .

V letech 1882, 1885 a 1891 byl Exner zvolen do Poslanecké sněmovny rakouského Reichsratu , kde vstoupil do Německé liberální strany [2] .

Exnerovi je věnována rakouská poštovní známka (1979, 2,5 šilinku).

Ocenění

Publikace

Za jeho hlavní dílo je považováno „Werkzeuge und Maschinen zur Holzbearbeitung“ (Výmar, 1878-1883), jehož třetí díl redigoval společně s K. Pfaffem.

Jiné spisy

Pod jeho redakcí vyšel

Poznámky

  1. 1 2 3 4 https://boku.ac.at/universitaetsleitung/rektorat/stabsstellen/oeffentlichkeitsarbeit/themen/ehrentraegerinnen/ehrendoktorinnen/exner
  2. 1 2 3 4 5 Exner, Wilhelm-Franz // Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.

Literatura