Eric de Beaujeux | |
---|---|
fr. Heric de Beaujeu | |
Datum narození | XIII století |
Datum úmrtí | 1270 |
Místo smrti | |
Hodnost | Maršál Francie |
Bitvy/války | Osmá křížová výprava |
Eric de Beaujeu ( fr. Héric de Beaujeu ; † 1270, poblíž Tuniska ), seigneur d'Erman - maršál Francie , historiky nazývaný maršál Herman [1] .
Pochází z řady Montpensier domu de Beaujeux . Druhý syn Guicharda de Beaugeu, seigneura de Montpensier a dauphina Kateřiny z Auvergne, bratra francouzského konstábla Amber de Beaugeu a velmistra templářských rytířů Guillauma de Beaugeu .
Jméno Eric, nebo Errik ( Herric, Erric ) [2] [3] , je místní zdrobnělinou jména Henri ( Henri, Henricus ) [1] [K 1] .
Erman ( Herment, Hermenc ) [4] zdědil po matce , kterou mu otec předal v apanáži . V roce 1245 se v souvislosti s tím uvádí jako domicellus, dominus de Hermento [1] . Podle Ambroise Tardieu nesl erb Beaujeu-Montpensier, ke kterému byl přidán vroubkovaný černý vnější okraj ( brisées d'une bordure denchée de sable ) [1] . Ferdinand Laroche-Lacarelle píše, že jeho erb byl posetý černými pruhy v pozadí a měl černý vnější okraj ( semé de billettes de sable sur le fond et d'une bordure aussi de sable ) [5] . Otec Anselm neuvádí vyobrazení ani popis svého erbu.
Ve prospěch Erica de Beaujeu povýšil Ludvík IX . Ermana do hodnosti barona [1] .
V únoru 1255 slíbil svému bratranci Guichardovi de Beaujeu náhradu za škody na příslibu, který učinil Henri de Courance , kauce z Maconu , za výkupné za válečného zajatce Amblarda de Chalons. V tomto aktu je označen jako syn Guicharda, seigneur de Montpensier a Montferrand [3] .
V březnu téhož roku předal pod jménem Henri de Beaujeu, damuaso, seigneur d'Herman vikomtu Raoulovi de Laroche-d'Agout seigneurie ze Salle-le-Haut, Salle-le-Bas, Neufontaine, Ayel, La Sauward, Nardon, La Fayol a příjmy z nich. Vikomt je přijal jako léna a vzdal jim poctu [6] [7] .
V roce 1262 dal závazek siru de Bourbon za dluhy svého vazala Lopena de Mosseña [1] .
Jako maršál Francie jsou v genealogiích zmíněni André Duchene a Christophe Justel [8] a později Etienne Baluz [4] , na jehož „Genealogické dějiny rodu Auvergne“ se odvolává otec Anselm [K 2] a tajemník Pinard, odkazující na jeho jmenování maršálem na rok 1265 [9] .
V roce 1267, připravující se na křížovou výpravu, udělil městu Erman obecní listinu výsad a svobod [1] .
V říjnu 1269 se dohodl s hrabětem Renaudem de Foret a jeho manželkou Isabeau, lady de Beaujeu, na rozdělení dědictví svého bezdětného bratrance Guicharda V., sira de Beaujeux, získání země Pouilly [2] .
Člen osmé křížové výpravy . Zemřel při obléhání Tuniska [4] [10] spolu se svým bratrancem Bernardem VII de Latour-d'Auvergne a Louisem de Montferrand [4] .
Během baronie Erica poslal Alphonse de Poitiers do všech svých panství inkvizitory, aby napravili škody, které by jeho agenti mohli způsobit. Do Auvergne , které mu v roce 1225 v apanáži předal Ludvík VIII ., byli posláni minoritní bratři Hugues z Étampes a Odon z Paříže a také duchovní Eustache de Misy. Jejich záznamy o restitucích jsou datovány 1260-1266 [1] .
Manželka (10.1262): Aldengarde (Alangarde) d'Aubusson (asi 1245 - asi 1290), Dame du Puy-Massigny, dcera vikomta Guye II d'Aubusson a Assayida (Alice) de Comborne. Manželství je bezdětné. Podruhé se v roce 1271 provdala za Guillauma II., lorda de Laroche-d'Agout a de Marcilla
[ukázat] Předci Erica de Beaujeux | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
V bibliografických katalozích |
---|