| Yurenevs | |
|---|---|
| Popis erbu: viz text | |
| Svazek a list General Armorial | III, 15 |
| Provincie, ve kterých byl rod zaveden | Pskovskaya, Tverskaya |
| Část genealogické knihy | VI |
| Státní občanství | |
Yurenevs jsou starověký ruský šlechtický rod .
Klan je zaznamenán v VI části genealogické knihy provincie Pskov , erb tohoto klanu je zahrnut ve III části Všeobecné zbrojnice .
Další, starobylý šlechtický rod Yurenevů, pochází od Reitera Andreje Vasilieviče Yureneva , který zemřel v tatarském zajetí (1688), a je zaznamenán v VI části rodokmenu provincie Tver .
Existuje několik dalších šlechtických rodin Yurenevů pozdějšího původu.
Pochází od Andreyashi (Andrey) Yurenevsky , který odešel z Polska do Ruska (1355?), se třemi syny: Alexander, Vasilij a Ivan [1] . Jeho vnuk Pjotr Vasiljevič , podle oficiálního rodokmenu, předek Jurenevovy rodiny. Jeho bratr Semjon , střelecký setník , přišel (1590 a 1593) se stovkou lučištníků do Soloveckého kláštera , aby odrazil Švédy a Finy, a sestavil (1591) inventář Muezerského kláštera Trojice , připisovaného v témže roce Soloveckému klášteru. . Naposledy je jméno Semjona Vasiljeviče zmíněno v litevské metrice (1610) při rozdělování půdy moskevskému lidu polským králem Zikmundem III ., u příležitosti zvolení jeho syna Vladislava do moskevského království .
Ve štítě s modrým polem je vyobrazena hlava černého býka, přes kterou je šikmo zprava doleva viditelný probodnutý stříbrný meč (polský erb Pomyan ).
Štít je převýšen šlechtickou přilbou a korunou. Hřeben : tři pštrosí pera. Odznak na štítě je modrý, lemovaný stříbrem. Erb rodu Jurenevů je obsažen ve 3. části Všeobecné zbrojnice šlechtických rodů Všeruské říše, str. 15.