Andruchovyč, Jurij Igorevič

Jurij Igorevič Andruchovyč
ukrajinština Jurij Igorovič Andruchovyč
Datum narození 13. března 1960( 1960-03-13 ) [1] [2] (ve věku 62 let)
Místo narození
Státní občanství  SSSR Ukrajina
 
obsazení spisovatel , básník , překladatel
Ocenění Herderova cena (2001)
Cena Antonovich Foundation (2001)
Cena Hannah Arendtové (2014)
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Jurij Igorevič Andruchovyč ( Ukrajinský Jurij Igorovič Andruchovyč ; narozen 13. března 1960 , Stanislav ) je ukrajinský básník, prozaik a překladatel , esejista. Žije a pracuje v Ivano-Frankivsku . Viceprezident Svazu ukrajinských spisovatelů . Kandidát filologických věd . Jedna z postav fenoménu Stanislav .

Kreativita

V roce 1985 založil spolu s Viktorem Neborakem a Oleksandrem Irvanetsem básnickou skupinu Bu-Ba-Bu , která jako jedna z prvních obnovila karnevalové a buřičské tradice v ukrajinské literatuře . Od roku 1991 je Andrukhovyč spolueditorem literárního a uměleckého časopisu Chetverg a spolupracuje také s časopisem Pereval .

V almanachu "Modernita" poprvé spatřila světlo nejvýznamnějších prozaických děl spisovatele: "Rekreace" ( 1992 ), "Moskoviáda" ( 1993 ), "Perverze" ( 1996 ), vydané v roce 1997 v samostatných knihách , esej "Central-Eastern revize" ("Modernost", 3'2000).

Od roku 2005 spolupracuje s polskou experimentální instrumentální skupinou " Karbido ".

Přítomnost Andruchovyče v Ivano-Frankivsku se stala důležitým faktorem fermentace tzv. "Stanislavova fenoménu" a formování místní tvůrčí elity.

Autor pátého překladu do ukrajinštiny hry "Hamlet " od Williama Shakespeara .

Andruchovyčovo dílo má významný dopad na současný literární proces na Ukrajině , s jeho jménem jsou spojeny první skutečnosti zájmu o moderní ukrajinskou literaturu na Západě. Andruchovychova díla byla přeložena do polštiny , angličtiny , němčiny , ruštiny , běloruštiny , maďarštiny , finštiny , švédštiny , francouzštiny, španělštiny, češtiny, slovenštiny, chorvatštiny, srbštiny .

Politické názory

Podle Andruchovyče je „ukrajinský intelektuál, který skutečně chce změnit naši situaci, předurčen k tomu, aby v očích svých odpůrců vypadal jako rváč“ [3] .

Během oranžové revoluce podepsal kolektivní dopis představitelů ukrajinské inteligence namířený proti prezidentskému kandidátovi Janukovyčovi a proti ruskému jazyku na Ukrajině, kterému se říkalo „jazyk blatnyaku a pop music“; následně řada signatářů tohoto dopisu tvrdila, že se netýká ruského jazyka jako takového, ale toho, jak jej používá Janukovyč a jeho spolupracovníci [4] . Jeden z výroků spisovatelky o Rusku: „...je to čistě technická otázka, kdo začal [v Gruzii]...ale Rusko bylo vždy agresorem, provokovala. Rusko je zlověstně narcistické, sebevědomé a velmi drzé. Jurij Andruchovyč je přesvědčen, že „Krym a Donbas jsou politicky součástí ruského národa, takže těmto regionům musí být dána příležitost odtrhnout se od Ukrajiny“. [5]

Andruchovyč u moci na Ukrajině (2011) — „Současní vládci, shromážděni kolem Janukovyče, dělají vše pro to, aby spálili mosty ve vztazích s opozicí. Představují další generaci – jsou takříkajíc dětmi Kučmy. Všichni pocházejí z Donbasu, stalinisty ovlivněného východu Ukrajiny. To znamená, že vyrostli ve velmi specifické politické kultuře – lépe řečeno: v antikultuře – a nyní se ji snaží podporovat. [6]

Práce

Sbírky

Próza

Cyklus příběhů
  • Vlevo, kde je srdce (Zliva, de heart, 1987).
Romány
  • Rekreace (Recreations, 1992)
  • Moskoviáda (Moskoviáda, 1993)
  • Perverze (Perversion, 1996)
  • Dvanáct obručí (Twelve hoops, 2003)
  • Tajný. Místo románu (Taєmnitsya. Náhrada románu, 2007).
Sbírky esejů
  • Dezorientace na zemi (Dezorientace na hmotě)
  • Středovýchodní revize (Central-skhіdna revіzіya, 2000)
  • Ďábel se skrývá v sýru (The Devil Hides in Syria, 2006).

Překlady románů do ruštiny

  • Rekreace (Yu. Ilyina-Korol) („Přátelství národů“, 2000, č. 4)
  • Moskoviada (A. Brazhkina) (M: UFO, 2001)
  • Perverze (A. Brazhkina, I. Sid) (M: UFO, 2002)
  • Dvanáct obručí (A. Krasyuk) (Belgorod: KSD, 2008)
  • Tajný. Místo románu (Z. Babloyan) (Charkov: Folio, 2008).

Překlady

Díla Shakespeara , T. Konvitského, R.-M. Rilke , F. von Herzmanovsky-Orlando, B. Pasternak , O. Mandelstam .

V roce 2006 vydalo nakladatelství Folio sbírku Day of the Death of Pani Den (The Day of Death of Pani Den) - překlady devíti amerických básníků v letech 1950-1960. (včetně zástupců beat generation ) se zásadní předmluvou.

Ocenění

  • 3. prosince 2006  - vítěz středoevropské literární ceny ANGELUS, za román "Dvanáct obručí".

Poznámky

  1. ↑ Jurij Andruchovyč // Internetová databáze spekulativní fikce  (anglicky) - 1995.
  2. ↑ Jurij Andruchowytsch // Munzinger Personen  (německy)
  3. ↑ [https://web.archive.org/web/20080209135246/http://www.day.kiev.ua/86341 Archivní kopie z 9. února 2008 o Wayback Machine Yu. I. Andrukhovych o smrti S. D. Pavlyčko ]
  4. ↑ Ruština na Ukrajině: „jazyk popu a blatnyaku“? . Získáno 25. července 2010. Archivováno z originálu 6. února 2009.
  5. ↑ Andruchovyč: Pokud vyhrají Oranges, pak by Krym a Donbass měly dostat příležitost se odtrhnout . Datum přístupu: 25. července 2010. Archivováno z originálu 24. července 2010.
  6. ↑ Jurij Andruchovyč: Máme jen krizi a nic jiného (rozhovor Die Tageszeitung) . Získáno 27. října 2011. Archivováno z originálu dne 2. listopadu 2011.

Zdroje

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie