Yusuf Balasaguni | |
---|---|
يوسف خاصّ حاجب | |
Datum narození | 1015-16 |
Místo narození | Balasagun |
Datum úmrtí | neznámý |
Místo smrti | možná Kašgar |
občanství (občanství) | |
obsazení | básník |
Jazyk děl | turečtina , arabské písmo |
![]() |
Yusuf Khass Hajib Balasaguni ( Arab . يوسف خاص حاجب البلاساغوني ; asi 1016 , Balasagun - 1077 , stát turecký myslitel , který žil v 1. století , Angun Kashgar ) -
Narodil se kolem roku 1015/1016 ve městě Balasagun (nyní osada Burana poblíž města Tokmak v severním Kyrgyzstánu ). Jeho otec byl zjevně jedním z prominentních a bohatých lidí té doby. Základní vzdělání získal mladý básník ve svém rodném městě.
Básníkova tvorba byla ovlivněna učením Ibn Siny a al-Farabiho , stejně jako knihou „ Šáh-jméno “ od Ferdowsiho .
V roce 1069/1070, ve věku asi 54 let, Yusuf Balasaguni dokončil báseň „Kutadgu Bilig“ („Požehnané poznání“) a poté ji předložil Khaganovi Arslanovi a byl mu udělen čestný titul „Hass Hajib “ ( arabsky خاص حاجب ), což odpovídá postu kancléře středověké Evropy. Balasaguni psal, jak to sám nazval, v turkickém jazyce karakhanidské éry.
„Kutadgu Bilig“ je první dílo napsané v jazyce muslimských Turků muslimské renesance a plně zachované ve třech pozdějších kopiích, jak dokládají slova básníka na začátku básně [1] :
Ano, Arabové, Tádžikové mají spoustu knih,
A to je jen začátek našeho projevu.
Kdo je moudrý, ocení tuto knihu s úctou,
Jen ten oceňuje znalosti, kdo je zralý v porozumění..
Báseň „Blahé poznání“ je uměleckým dílem i eticko-didaktickým a politicko-filozofickým pojednáním. Postavy jsou alegorické obrazy zosobňující spravedlnost (Kun-Togdy), štěstí (Ai-Toldy), rozum (Ogdulmish), spokojenost (Ogdurmish). Báseň je postavena formou dialogů mezi hlavními postavami.
Báseň je napsána v mutakarib metru arabského systému versifikace aruzu a je prvním příkladem použití aruzu v turkické literatuře. Forma psaní je dvojitý masnavi verš .
První dochovaná verze textu, psaná ujgurským písmem a nalezená v 15. století v Herátu , je uložena v Rakouské národní knihovně ve Vídni . Druhá verze, psaná arabským písmem , je uložena v Káhirské národní knihovně . Třetí varianta byla nalezena v Uzbekistánu v Namanganu .
Úplný text „Blahého poznání“ byl poprvé publikován v SSSR v roce 1983 pod vedením akademika A. N. Kononova ve vědecké a akademické řadě Akademie věd SSSR „ Literární památky “.
Mauzoleum básníka v Kašgaru bylo postaveno v roce 1865, ale v roce 1972 během čínské „ kulturní revoluce “ bylo zničeno a na jeho místě byla postavena škola. Po smrti Mao Ce-tunga bylo mauzoleum obnoveno na své původní místo a škola byla přesunuta do jiné budovy. Během restaurování mauzolea bylo na jeho území objeveno několik dalších neznámých pohřbů. Hrob, připisovaný Yusufovi Balasagunimu, zdobí nápisy v čínštině, arabštině a ujgurštině [3] .
Mauzoleum Yusuf Khas Khadjib, hlavní budova
Mauzoleum Yusuf Khas Khadjib, hlavní brána
Mauzoleum Yusuf Khas Khadzhib, portrét
Mauzoleum Yusuf Khas Khadjib, hrobka
![]() | ||||
---|---|---|---|---|
|